Svět

Bezpilotní letoun v noci na čtvrtek zasáhl dubajskou luxusní čtvrť, zatímco Saúdská Arábie sestřelila dvacítku dronů, několik jich zachytil i Kuvajt. V Ománu hasili nádrže na skladování paliva a neidentifikovaná střela zasáhla kontejnerovou loď severně od Spojených arabských emirátů, napsaly tiskové agentury.

Saúdské ministerstvo obrany podle agentury AFP uvedlo, že sestřelilo dron přibližující se k rijádské čtvrti se zahraničními ambasádami. Jeden bezpilotní letoun byl také zničen na východě země, když směřoval k ropnému poli Šajbah v oblasti Rub al-Chálí, které bylo v posledních dnech cílem útoků několikrát. Mluvčí ministerstva zároveň informoval o dalších 18 dronech na východě země. Bezpilotní letouny zachytila také protivzdušná obrana sousedního Kuvajtu.

Neidentifikovaný projektil podle agentury Reuters zasáhl kontejnerovou loď a způsobil menší požár asi 65 kilometrů severně od Dubaje ve Spojených arabských emirátech, uvedla britská vojenská námořní služba (UKMTO). „Všichni členové posádky jsou podle zpráv v bezpečí. V tuto chvíli nebyly hlášeny žádné dopady na životní prostředí,“ dodala. Íránská loď plná výbušnin v noci na čtvrtek zasáhla v iráckých vodách dva tankery s palivem; jeden člověk zemřel.

Dubajské úřady v noci podle agentury AP uvedly, že na budovu v blízkosti luxusní pobřežní čtvrti Dubai Creek Harbor spadl bezpilotní letoun. Ve středu přitom dva íránské drony zasáhly okolí dubajského letiště a zranily čtyři osoby. Hasiči v ománském přístavu Salála zase bojovali s požárem v nádržích na skladování paliva, kam několik dní mířily íránské útoky. Bahrajn po útoku na ropné nádrže připisovaném podle AFP Íránu vyzval obyvatele, aby zůstali doma.

Izraelský útok na pobřeží libanonské metropole Bejrútu si v noci na čtvrtek vyžádal nejméně sedm mrtvých a 21 zraněných, a to několik hodin po posledním útoku v centru tohoto města. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to ve čtvrtek napsala agentura AFP. Libanonské militantní hnutí v noci vypálilo rakety na základnu Izraele, který v odvetě zasáhl desítku cílů hnutí.

Útok mířil na veřejnou pláž Ramlet Al-Báida na západě Bejrútu, kde od vypuknutí posledního konfliktu mezi Izraelem a proíránským Hizballáhem spí vysídlení lidé. Šlo o třetí útok v centru Bejrútu od začátku války, po středečním útoku na byt a nedělním na hotel u moře.

Hizballáh v noci na čtvrtek oznámil, že vystřelil salvu raket na izraelskou vojenskou základnu Glilot na severním předměstí Tel Avivu, na níž je centrála izraelské rozvědky Mossad a ústředí vojenské zpravodajské jednotky 8200. Íránské revoluční gardy krátce před tím uvedly, že provedly společnou operaci se svým spojencem Hizballáhem proti Izraeli.

Izraelská armáda ve čtvrtek naopak oznámila, že zasáhla deset cílů spojených s militantním hnutím v jižní části Bejrútu, včetně velitelství zpravodajské služby, velitelských center a desítek odpalovacích zařízení

Desítky amerických demokratických senátorů ve středu požadovaly od vlády prezidenta Donalda Trumpa odpovědi na množící se důkazy o tom, že USA jsou nejspíše zodpovědné za únorový útok na íránskou dívčí školu. Napsala to agentura AP.

Web stanice CNN s odvoláním na dva zdroje obeznámené s předběžnými závěry aktuálního vojenského vyšetřování dodal, že americká armáda instituci zasáhla omylem pravděpodobně kvůli zastaralým informacím o nedaleké námořní základně. Zásah školy si tehdy podle íránských médií vyžádal životy nejméně 168 dětí a 14 učitelů.

Úder zasáhl 28. února školu u základny íránských revolučních gard ve městě Mináb na jihu Íránu. Budova školy byla součástí vojenského komplexu až do roku 2017, kdy byla postavena nová zeď oddělující oba objekty. Trump zpočátku obvinil z útoku Írán, později řekl, že si není jistý, kdo za něj může, a nakonec uvedl, že přijme výsledky vyšetřování Pentagonu.

Otázka nabyla na naléhavosti ve středu poté, co předběžné vyšetřování podle deníku New York Times zjistilo, že za útok jsou zodpovědné USA.

V dopise se více než 45 senátorů ptá ministra obrany Petea Hegsetha, zda jsou USA za útok zodpovědné a jakou prvotní analýzu budovy školy udělaly. Ozvali se také někteří republikánští senátoři, jako například Kevin Cramer. „Vyšetřování musí jít až na dřeň a poté je nutné si přiznat, jestli víte, čí je to vina. Pokud za tím stojí USA, armáda musí udělat vše, co je v jejích silách, aby tyto chyby v budoucnu napravila. Ale už to nejde vzít zpátky,“ řekl Cramer.

Satelitní analýza podle AP ukazuje, že škola, stejně jako další cíle zasažené ve stejný den, měla ze vzduchu viditelné rysy, které mohly být označovány jako civilní objekty ještě předtím, než byly zasaženy. V pondělí se navíc objevily informace, že použitá zbraň byla identifikována jako střela s plochou dráhou letu Tomahawk, kterou v tomto konfliktu podle dostupných informací využívají pouze USA. Tomahawk dopadl na vojenský komplex poté, co ze školy již stoupal kouř.

Mezinárodní právo upravující válčení zakazuje útoky na stavby, vozidla a osoby, které nejsou vojenskými cíli a bojovníky. „Blízkost školy k platnému vojenskému cíli nemění její status coby civilního objektu,“ uvedla Elise Bakerová z washingtonského think-tanku Atlantic Council.

Pokud se potvrdí, že za útokem stojí USA, podle AP půjde o jednu z nejtragičtějších událostí s civilními oběťmi, kterou americké vojenské operace za posledních 20 let způsobily.

První týden války s Íránem stál Spojené státy 11,3 miliardy dolarů (přes 238 miliard Kč) a jen za munici se za první víkend útoků utratilo pět miliard dolarů. Takový odhad poskytl americkému Kongresu Pentagon, jak to agentuře AP sdělila osoba obeznámená se situací a hovořící pod podmínkou anonymity. Válka Izraele a USA proti Íránu trvá už 13. den.

Americký prezident Donald Trump ve středu uvedl, že v Íránu už nezbylo prakticky nic, na co by americká armáda mohla útočit, a válka na Blízkém východě tak brzy skončí. Stane se tak ale až v momentě, kdy se pro konec bojů rozhodne on sám. Trump zároveň řekl, že Spojené státy válku s Íránem vyhrály, ale že stále budou pokračovat v boji, aby dokončily svou práci.

Íránské lodě naložené výbušninami zasáhly v iráckých vodách dva tankery s palivem, které začaly hořet. Irák následně začal s evakuací dvou desítek členů posádky z obou plavidel, napsala ve středu večer agentura Reuters. Jeden člověk při incidentu přišel o život.

Agentura s odvoláním na irácké představitele uvedla, že dva zahraniční tankery přepravující irácký topný olej se staly terčem neidentifikovaných útoků v iráckých výsostných vodách. Obě lodě začaly hořet a Irák z nich evakuoval 25 členů posádky. Z prvního vyšetřování iráckých bezpečnostních úřadů vyplývá, že se jednalo o útok íránské lodě s výbušninami.