Secese

Secese zahrnuje širší pojetí uměleckého stylu, který se v Evropě vyskytoval kolem roku 1900 a je také známý jako Art Nouveau nebo Jugendstil. Cílem umělců bylo vytvoření nového moderního stylu, který by se vymanil z historizujících tendencích v architektuře a užitém umění. Právě v nich se, spolu s grafikou, nejvíce projevil.

Centra secesního umění byla nejprve v Londýně, Paříži a Bruselu, odkud se po Světové výstavě v Paříži v roce 1900 rozšířila po světě.

Pro architekturu secese byla typická inspirace přírodními motivy, využití ornamentů a asymetrie. Stavby doplňoval i secesní design nábytku, váz, textilu a dalších doplňků. Existovala také secese geometrická, která převládala ve Vídni.

Průkopníkem secese v české architektuře byl Jan Kotěra, který tvořil v rámci organické i geometrické varianty. Inspiroval i mnoho svých studentů na AVU. Na začátku 20. století ovládla secesní architektura celé Česko. Osobitým způsobem se nového stylu chopil Slovák Dušan Jurkovič, který tvořil i u nás.

Mezi nejznámější secesní stavby v Praze patří Fantova kavárna na Hlavním nádraží, Obecní dům, Bílkova vila, Palác Koruna na Václavském náměstí nebo dům u Nováků ve Vodičkově ulici.

Nový styl v grafice definovali zejména umělci v Londýně (Aubrey Beardsley) a v Paříži (Alfons Mucha, Eugene Grasset, Carlos Schwabe). Proslulé byly plakáty Alfonse Muchy, pro které byly typické květinové vzory, dekorativnost, organické linie a ženské postavy a tváře.