Hlavní obsah

13 miliard nám pomohlo, ale chceme ještě jednou tolik, říká šéf svazu obcí

Foto: Shutterstock.com

Svaz měst a obcí chce vládu požádat o dalších 13 miliard korun. Nejen na stavební práce.

Reklama

24. 8. 19:46

Škrtá se na údržbě zeleně nebo osvětlení. Šéf Svazu měst a obcí František Lukl (STAN) v rozhovoru pro Seznam Zprávy popsal, jak radnice řeší epidemii koronaviru a ztráty příjmů. Po státu chtějí dalších 13 miliard korun.

Článek

Hrozily, že utnou opravy chodníků, koupališť a další důležité projekty. Města i menší obce na jaře protestovaly, když jim vláda kvůli koronaviru pokrátila příjmy z rozpočtového určení daní, a peníze využila raději na pomoc podnikatelům a živnostníkům.

Radnice si pak od vlády vymohly kompenzaci v podobě 1250 korun na osobu, celkově tedy víc než 13 miliard korun. „Chtěli bychom ještě jednou tolik,“ zaznělo po čtvrtečním jednání Svazu měst a obcí ČR v Rozdrojovicích u Brna.

Svazový šéf a starosta jihomoravského Kyjova František Lukl (STAN) odůvodňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy další požadavek a popisuje, jak epidemie koronaviru dopadá na radnice v Česku.

Obce obdržely 13 miliard korun. Chcete ale žádat o dalších 13. Proč, nestačilo to?

Vláda fakticky vrátila obcím to, co si půjčila, aby dokázala kompenzovat živnostníky a „eseróčka“. Musím zodpovědně říci, že je to vratka s hezkým úrokem, a za to chci zpětně poděkovat. Městům a obcím tak připutovala o něco větší částka, než bylo zkrácení kvůli kompenzacím. Určitě nám to pomohlo, protože jsme měli rozplánovanou řadu projektů a na jaře jsme se dostali do nejistoty, protože nás nikdo předem neinformoval, že bude výnos daně z příjmů fyzických osob obcím pokrácený.

Po kompenzaci od vlády jsme mohli pokračovat v připravených investicích. Na jaře jsme si dělali průzkum, co by znamenalo, kdybychom od vlády nedostali ty zkrácené peníze. Bylo by zastaveno až 30 miliard v projektech.

Takže opravy koupališť, chodníků a podobné plány obce neruší?

Je to tak půl na půl. Odpovídá to i předpovídanému poklesu daňových příjmů do konce roku. Ministerstvo financí na začátku roku predikovalo, že daňové příjmy obcí budou asi 240 miliard korun. Jako svaz máme k dispozici analýzu dopadů pandemie. Pokud se naplní její optimistická varianta, pokles daňových příjmů pro obce bude asi patnáct procent, tedy 37 miliard korun.

To je důvod, proč v září požádáte vládu o dalších 13 miliard korun?

Není to žádost, spíše požadavek, aby to neznělo tak imperativně. Některé obce se s výpadky vypořádaly, ale některé musely projekty pozastavit a vyčkávají, jaká bude další situace. Třeba u nás v Kyjově jsme nemuseli nic odložit, ale pro příští rok nás čeká velká investice v podobě opravy koupaliště. Budeme bedlivě sledovat, do jaké míry se prognózy naplní a jak vláda přistoupí ke svému prohlášení, že bychom se měli z krize proinvestovat. Jestliže mají obce naplánované další projekty, tak by další finanční injekce pomohla.

Už z toho důvodu, že jakákoliv koruna, kterou stát samosprávám pošle, se minimálně třetinou vrací na odvodech v DPH, sociálním a zdravotním pojištění.

Na vládu teď létají miliardové požadavky ze všech stran. Města a obce jsou součástí státní správy. Neměly by tedy také pocítit díru v příjmech?

Stát ale dotacemi přispívá na podporu zaměstnanosti regionálním firmám. Takže když pokračují investice, dostávají zakázky místní společnosti. A jak jsem říkal, státu se také část peněz vrací na daních.

Myslíte, že dalších 13 miliard skutečně dostanete, nebo je to spíš zbožné přání?

Je to takový apel a námět na zamyšlenou. Stát bude vydávat miliardové kompenzace různým institucím, subjektům a skupinám občanů. Dalších třináct miliard korun může samosprávám obrovským způsobem pomoct, de facto to koresponduje se závěry rozpočtové rady vlády. Chceme zdůraznit, že obce jsou nejlépe hospodařícími subjekty, jsou pod kontrolou. Peníze se nikde neprojí, ale uskutečňují se projekty, které skutečně pomáhají občanům, životnímu prostředí a dalším oblastem.

Už přesně víte, kde obce a města při epidemii ztratily největší část příjmů?

Jsou to samozřejmě oblasti pohostinství, ubytování, cestovního ruchu, ale také kulturní akce, kina, divadla a ve větších sídlech městská doprava. To jsou přímé výpadky, které obce měly z nájmů, nebo z jakýchkoli příspěvků. Pak je tady sekundární negativní dopad, což jsou daňové příjmy. Tam je propad DPH a propad z příjmů právnických osob. Minusy se projevily i u měst, která mají příjmy z hazardu.

Odejdou z krize nejvíc pošramocená velká města?

Pokud se podíváme z hlediska rozpočtového určení daní, je to jedno, protože se suma přepočítává na občana, jsou tam koeficienty na žáky a podobně. Ale u měst, která zřizují příspěvkové organizace typu divadel, filharmonií, nebo obchodní společnosti, jako jsou dopravní podniky, je dopad samozřejmě daleko masivnější. Je otázka, jakým způsobem jim pomoci. Vláda se snažila navýšit dotace prostřednictvím ministerstev. Nicméně ty peníze jsou účelově vázané a ne všechny samosprávy potřebují tutéž věc. Proto říkáme, že přímá finanční injekce je nejvhodnější, protože ji obce použijí právě tam, kde potřebují.

V souvislosti s koronavirem se skloňuje mnohem větší nutnost digitalizace, fungování úředníků na dálku, elektronické vyřizování dokumentů. Co ukázala epidemie v tomto ohledu?

Byla to jedna z věcí, která nám vyšla i v analýze, kterou si vedení svazu nechalo udělat. Projevilo se, že víc jak polovina obcí do 500 obyvatel nemá kvalitní pokrytí signálem nebo odpovídající počítače a další zařízení. Ukazuje se, že dobré pokrytí signálem, ale i dobré hardwarové zařízení, je nezbytné. Třeba pro komunikaci krizových štábů. Zároveň v té oblasti musí být napnutá obrovská energie, ale i podpora ze strany například Ministerstva průmyslu či Ministerstva vnitra. Musíme také vzdělávat starosty. Při vší úctě, v mnohých malých obcích jsou to neuvolnění představitelé, kteří mají i jiné aktivity a samozřejmě nemusí ovládat úplně všechny moderní technologie.

Co vám krize ukázala do budoucna?

Je to trochu věštění z křišťálové koule, nicméně každá krize má taky inspirace. Pro nás to bylo úžasné v tom, že se opravdu ze začátku občané, různé spolky, sdružení, spojili. Šily se roušky, byla tady obrovská solidarita. Pokud se podíváme do budoucna, určitě drtivá většina samospráv v tuto chvíli se snaží škrtat a šetřit v provozních výdajích. Je to vidět v údržbě zeleně, někde omezují výdaje na veřejné osvětlení. Snaží se šetřit a hledat úspory i z hlediska provozu radnic, z hlediska počtu úředníků jako takových, neboť se připravujeme, že může přijít něco většího. Nicméně pokud výpadky příjmů přesáhnou dvacet procent, tak to samosprávy neskutečně zasáhne.

Jakým způsobem?

Připravuje se nové programové období Evropské unie. O tom jsme právě ve čtvrtek se starosty mluvili. Velká města mají připravené metropolitní projekty typu přestupních dopravních uzlů, parkovacích domů, plány související s vodárenskou infrastrukturou. K uskutečnění bude potřeba spoluúčast právě samospráv. Pokud budeme mít prázdné kasy, tak jsme bez projektů. Byla by škoda tyto peníze z Evropy nenasát. Je to přece další velký benefit pro stát.

S tím souvisí další věc, kterou jsme řešili. Budeme usilovat, aby se zvýšila možnost kofinancování z hlediska státu. Dneska je to v horizontu padesáti až sedmdesáti procent. Mohlo by být více. Jak říkám z každé koruny, kterou si stáhneme z Evropské unie, stát dostává část na daních.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené