2008 vs. 2020. Dva roky, na které v životě nezapomenete, pokud vás živí peníze

V kalendáři se psalo 15. září 2008 a nejspíš každý makléř, který obchodoval na trzích, vám dodnes bez dlouhého pátrání v paměti řekne, kde v osudný den byl.

Po kolapsu Lehman Brothers, amerického symbolu prosperity, se zastavil finanční systém. Poslední naděje, že miliardové ztráty ze špatných hypoték někdo dokáže ustát, se vypařily s okamžikem, kdy největší investiční banka požádala o ochranu před věřiteli.

Největší krach v amerických dějinách.

„Od té chvíle nikdo nechtěl půjčit nikomu, nikdo nikomu nevěřil,“ napsal s odstupem deseti let od počátku velké finanční krize hlavní analytik Conseq Investment Martin Lobotka. Bylo zřejmé, že ve světě, kde zkrachují Lehman Brothers, může zkrachovat úplně každý.

Svět je o 12 let dál.

Se stejným napětím jako pád americké banky teď sleduje šíření koronaviru a od pátku i počátek ropné války mezi Saúdskou Arábií a Ruskem.

Několik týdnů poté, co Čína oznámila objev nového typu nákazy, o které se stále víc neví, než ví, se zdá, že také koronavirus může položit každého. A kombinace s volným pádem cen ropy je pro akciové trhy smrtící.

Po příkladech nemusíte dlouho pátrat.

Čína, Jižní Korea, Itálie jako zástupci států, které už ztráty a následné záchranné balíčky počítají v miliardách eur.

Nebo aerolinky, hoteliéři a celý turistický průmysl, pokud jde o obory.

A do třetice italská fotbalová Série A, ženevský autosalon nebo barcelonský World Mobile Congres jako ukázky jednotlivých akcí, které padly za oběť koronaviru.

Co ale mají dva nejhorší týdny v životech makléřů – zářijový z roku 2008 a únorový z letoška – opravdu společného?

„Stejné je to v tom, jak investoři panikaří. To je srovnatelné. Pokud jde o krize samotné, zatím se srovnávat nedají. První týden po oznámení, že se koronavirus objevil, byla reakce trhů nulová, dokonce šly nahoru. Až když se investorům rozleželo v hlavě, že dopady na ekonomiku budou reálné, začali zmatečně prodávat,“ popisuje Filip Kejla z Wood&Company, muž, který jako makléř a později investiční stratég pamatuje nejen pády burz v roce 2008, ale také o sedm let dříve útoky teroristů na USA.

„Trhy teď kolísají, protože se v nich odrážejí emoce, jaké nebyly vidět ani v roce 2008,“ doplňuje.

Hlavní americký akciový index Dow Jones v týdnu, v němž si burziáni uvědomili, jak rychle se šíří koronavirus, klesl o více než 12 procent. Byl to největší pětidenní propad právě od finanční krize v roce 2008. Hodnota globálních akcií se za pět dní snížila o více než šest bilionů dolarů.

V srpnu 2011, v době, kdy naposledy zažívaly burzy tak dramatické hodiny jako nyní, se za jediný týden „vypařilo“ ze světových akciových trhů 2,5 bilionu dolarů.

Malér roku 2008 byl nejrozsáhlejší: když americká centrální banka dělala v obsáhlé studii účet velké finanční krize, došla k částce 14 bilionů dolarů.

Na rozdíl od let 2008 a 2011 ale ještě nejsme na konci. Ropný šok přišel v nevhodnou dobu a jednání o zvýšení či snížení těžby mohou trvat měsíce.

Ani koronavirus se zatím nepodařilo zastavit. Světová zdravotnická organizace vydala zprávu, že v zemi jeho původu, v Číně, už je nákaza za vrcholem, pokud jde o počty nových onemocnění. Trhy však děsí způsob, jak snadno se Covid-19 šíří světem. V Evropě už je, v severní Americe také. Už jen tyto dva kontinenty by stačily k tomu, aby se na kontrolkách investorů rozsvítila výstražná červená.

Šest posledních únorových dnů, v nichž se obchodovalo, stačilo, aby se americký index S&P 500 propadl o desetinu. Z rekordních výšin rovnou do fáze korekce. Jak vyplývá z dat Deutsche Bank Research, makléři si do pracovních životopisů mohli zapsat, že zažili nejrychlejší obrat v historii burz. „Rychlost propadů ze zmíněného týdne předčí dokonce událost Black Monday z října 1987, tehdy byly trhy na maximu v srpnu 1987,“ citoval odborný server Patria Terstena Sloka, hlavního ekonoma Deutsche Bank.

Ropa pak tento týden dodala propadu jménem koronavirus mimořádnou výbušnost. Burzy ztratily další jednotky procent.

Agentura Bloomberg dost možná v jedné ze svých analýz v minulých dnech trefila podstatu problému. Popsala – a to ještě před ropným šokem – čeho se burzy nyní nejvíc bojí. Říká se tomu „dvojité sevření“.

Počáteční předpovědi počítaly s tím, že globální růst bude ve tvaru písmene V. V prvním čtvrtletí koronavirus srazí ekonomiku prudce dolů, ale v následujících týdnech opět rychle poroste nahoru. Tyto odhady jsou nyní v troskách, protože klesá i poptávka.

Nový typ koronaviru zasáhl nejen nabídku, protože řada továren v Číně i jinde přerušila výrobu, ale ohrožuje i poptávku. Spotřebitelé nemají chuť nakupovat ani utrácet. Globální ekonomika je tak sevřena ve vzácném dvojitém šoku, poznamenává Bloomberg.

Fed minulý týden na mimořádném zasedání snížil základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. To je nejvíce od roku 2008 a zároveň první takový krok mimo řádné zasedání Fedu od začátku globální finanční krize před 12 lety. „Snížení sazeb určitě nepomůže znovu doplnit prázdné regály v obchodech s potravinami,“ uvedla analytička Seema Shahová ze společnosti Principal Global Investors. „Měnová politika je k ničemu, jestliže nabídka nemůže uspokojit poptávku,“ dodala.

Další vývoj na burzách mohou ovlivnit kroky centrálních bank, ale ještě víc něco, co by uklidnilo paniku burziánů – kdyby se podařilo dostat koronavirus pod kontrolu.

„Dvanáct let tady byl v podstatě růstový trend. Lidé si odvykli, že mohou na trhu i výrazně prodělat,“ říká Filip Kejla z Wood&Company.

Zkušený investiční veterán je optimistou. Obavy, že koronavirus bude novým mementem jako Lehman Brothers, se nepotvrdí. Do tří měsíců podle něj divočina z burz zmizí.

Ale akciím aerolinek nebo cestovních kanceláří by se teď přesto obloukem vyhnul. Jistota je jistota. V dnešní době k nezaplacení.