Rekordně se zbrojí, celý svět leje peníze do armád

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Světové výdaje na vojenské účely loni meziročně vzrostly o 6,8 % na 2433 miliard dolarů.

Podle SIPRI tím dosáhly nejvyššího objemu, jaký kdy think tank zaznamenal (statistiky má od roku 1988).

Za hlavní příčinu institut označuje válku na Ukrajině a eskalaci geopolitických konfliktů v Asii a Oceánii i na Blízkém východě. Nárůst investic nicméně ústav zaznamenal ve všech pěti světových regionech.

„Bezprecedentní výše výdajů na armády je přímou odpovědí na globální úpadek míru a zhoršení bezpečnostní situace,“ okomentoval zprávu jeden z jejích autorů, výzkumník SIPRI Nan Tian.

„Státy upřednostňují vojenskou sílu, ale riskují, že se ve stále nestabilnějším geopolitickém a bezpečnostním prostředí dostanou do spirály akce a reakce,“ dodal.

Hned v úvodu hlavních závěrů zpráva předkládá svá zjištění o výdajích na armády obou aktérů ruské války na Ukrajině.

Moskva podle propočtů SIPRI loni meziročně zvýšila investice do armády o 24 % na 109 miliard dolarů. Ústav také uvádí, že ve srovnání s rokem 2014, kdy Rusové anektovali Krym, je loňské číslo vyšší dokonce o 57 %.

Armáda tak podle odhadu SIPRI loni pohltila 16 % veškerých výdajů ruské vlády. Z hrubého domácího produktu (HDP) pak částka investic směřujících do armády činila 5,9 %.

I přes robustní nárůst investic Rusko ve světovém žebříčku zemí s nejvyššími výdaji na armádu zůstalo na třetím místě za USA a Čínou, které mu patřilo i v roce 2022. V roce 2021 bylo páté.

Ukrajina se loni v žebříčku vyhoupla na 8. příčku (v roce 2022 byla na 11. a o rok dřív na 36. místě). Meziroční nárůst investic do armády tam dosáhl 51 % a celková investovaná částka činila 64,8 miliardy dolarů. To přitom odpovídalo 58 % celkových loňských výdajů vlády a 37 % z HDP.

SIPRI uvádí, že ukrajinské investice do armády tak činily 59 % částky, kterou investovalo Rusko. Kyjev nicméně dostal podle institutu nejméně 35 miliard ve vojenské pomoci (25,4 miliardy od USA), což dohromady s vlastní investicí odpovídá 91 % ruského vojenského rozpočtu.

Mezi výraznými trendy loňského roku SIPRI zmiňuje i nárůst investic v Evropě.

Jasným lídrem Severoatlantické aliance sice zůstávají Spojené státy, které zodpovídají za 68 % veškerých vojenských výdajů uskupení, SIPRI nicméně dodává, že v roce 2023 zvýšila své výdaje většina evropských zemí, které dohromady tvoří 28 % ze součtu všech obranných rozpočtů všech zemí NATO.

„Pro evropské členy NATO poslední dva roky války na Ukrajině zcela změnily bezpečnostní perspektivu,“ cituje zpráva dalšího výzkumníka Lorenza Scarazzata.

„Tato změna ve vnímání hrozby se promítla do rostoucího podílu HDP investovaného přímo do armád, závazek zemí NATO dosáhnout podílu 2 % je čím dál častěji viděn jako základ a ne cílová hodnota,“ dodal.

Cíl zatím podle SIPRI splňuje nebo přesahuje 11 z 31 zemí NATO, což je nejvíc od doby, kdy byl vytyčen. Další cíl, kterým je dávat alespoň 20 % obranných výdajů na zbraně, loni splnilo už 28 zemí, přičemž v roce 2014 to bylo jen sedm.

Nejvíc z celé Evropy podle zprávy investice na obranu rostly v Polsku, které rozpočet meziročně zvýšilo o 75 % na 31 miliard dolarů a posunulo se na 14. příčku ve světovém žebříčku.

V Asii a Oceánii je podle SIPRI jasný trend růstu obranných rozpočtů v reakci na Čínu, která svůj rozpočet meziročně zvýšila o 6 %. Její výdaje na armádu přitom stoupají bez přestávky už 29 let.

O 11 % loni zvýšilo obranný rozpočet sousední Japonsko a stejně tak Tchaj-wan. Tento trend bude v regionu kvůli obavám z Číny podle expertů SIPRI v příštích letech ještě sílit.

Blízký východ podle reportu zaznamenal nárůst výdajů o 9 %. SIPRI vyzdvihuje zvýšené investice Izraele meziročně o 24 %, což připisuje vypuknutí války v Pásmu Gazy.

Nárůst obranných rozpočtů SIPRI registruje i ve Střední Americe, kde trend přičítá zejména rostoucímu problému s kriminalitou, který vedl k většímu nasazení armád hned v několika zemích.