Hlavní obsah

„Politici uhnuli před odpovědností.“ Soud rozhodl o konci kastrací trans lidí v Česku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Ústavní soud v úterý rozhodl, že trans lidé nebudou muset kvůli úřední změně pohlaví podstupovat operaci a kastraci. Ilustrační foto.

Článek

Ústavní soud v úterý vydal přelomový verdikt týkající se života trans lidí v Česku. Od konce června příštího roku nebudou muset kvůli úřední změně pohlaví podstupovat chirurgický zákrok a kastraci. Co rozhodnutí Ústavního soudu v praxi znamená?

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte?

  • Jaké argumenty vedly Ústavní soud k rozhodnutí povinný chirurgický zákrok včetně kastrace zrušit.
  • Proč se podle novinářky a právničky Andrey Procházkové politici v otázce úpravy občanského zákoníku týkající se trans lidí nechovají odvážně.
  • A jak by Česká republika mohla - s přihlédnutím ke zkušenostem ze zahraničí - žádosti lidí pro úřední změnu pohlaví posuzovat.

Trans lidé už nebudou muset v České republice podstupovat povinný chirurgický zákrok kvůli tomu, aby si mohli úředně změnit pohlaví. Nakonec jim v tom ale nepomohli politici, ale ústavní soudci. Podle zástupkyně šéfredaktora týdeníku Respekt Andrey Procházkové svůj verdikt opřeli o tři zásadní argumenty.

„Zaprvé šlo o to, že je automaticky u všech vynucován chirurgický zákrok. To je problematické proto, že se neposuzují jednotlivé případy, příběhy lidí, kteří by chtěli změnit úřední pohlaví, a v tu chvíli to vlastně je přehnaně diskriminační,“ říká v podcastu 5:59 novinářka a zároveň vystudovaná právnička.

Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa po vyhlášení rozhodnutí dokonce řekl, že se soud „pozastavil“ nad tím, jak je možné, aby v dnešní době byla změna pohlaví doprovázena „tak drastickými chirurgickými zákroky a kastrací“. A podle Procházkové zároveň verdikt také upozorňuje, že stát může na lidi, kteří si chtějí změnit úřední pohlaví, dohlížet i jinak.

Foto: Lenka Kabrhelová, Seznam Zprávy

Novinářka a právnička Andrea Procházková.

A v neposlední řadě soudci během rozhodování podle novinářky také přihlédli k faktu, že Česká republika je v Evropě jednou z mála zemí, které tento zákrok dosud vyžadují. Například soudy v Německu a Rakousku proceduru označily za protiústavní už v roce 2011, Evropský soud pro lidská práva o šest let později. A podle kritiků navíc Česko porušovalo evropskou Úmluvu o lidských právech, tedy konkrétně právo na soukromí a rodinný život.

Dva světy, dva příběhy

Andrea Procházková celou českou anabázi týkající se konce kastrací trans lidí popisuje jako příběhy dvou světů: Jeden je o odvaze a druhý o zbabělosti. Osobní statečnost podle ní projevil trans muž, který občanský zákoník v současné podobě napadl u soudu, a musel tak překonat mnoho překážek.

Na druhé straně ale Procházková v případu spatřuje nedostatek odvahy, kterou ukázali politici. Podle ní se totiž v poslední době mezi politiky rozmohl trend přenášet těžká sociální či environmentální rozhodnutí právě na soudy a zbavovat se tak vlastní zodpovědnosti. Jejich důvody pro takové jednání se ale mohou lišit.

„Mohou se bát, že jim to odradí voliče. Nebo třeba sami nevědí, co si o tom myslí, anebo vám to téma není vlastní. Občas se v Poslanecké sněmovně říká, že (v případě těchto témat) je volnost hlasování. A já si myslím, že to jenom ukazuje na to, že se nechtějí rozdmýchávat emoce,“ soudí Andrea Procházková s tím, že se politici také vyhýbají předpokládanému odporu části společnosti, tak jak se to stalo u vyhrocené debaty ohledně mimořádných důchodů a valorizací.

Kdo jsou trans lidé

Transgender (zkráceně trans) je taková osoba, jejíž skutečný gender se neztotožňuje s tím, který jí byl určen po narození.

Někdy se objevuje i termín „transsexuál“, od kterého se ovšem upouští, jelikož odkazuje na změnu pohlaví, nebo na sexuální orientaci, s níž transgender identita nemá nic společného.

Je možné se setkat i s termínem trans*, který zahrnuje kromě trans lidí i nebinární osoby. Ti nezapadají do žádné z kategorií muž či žena. Patří sem například lidé s takzvanou fluidní genderovou identitou, která se v průběhu života mění, lidé s více gendery najednou, nebo jedinci, kteří žádný gender nemají.

Informace vycházejí z webových stránek organizace Trans*parent.

Zodpovědnost 15 soudců

Přesouvání odpovědnosti na soudy je přitom podle novinářky problematické i z pohledu demokratického uspořádání země. „Ústavní soud tady není primárně od toho, aby dělal zásadní společenská rozhodnutí, protože to pak má mnohem menší legitimitu. To je 15 soudců a soudkyň, které vybere prezident, odsouhlasí Senát a nejsou to zvolení politici, ať už Senátu nebo Poslanecké sněmovny, kteří poté přijmou to rozhodnutí,“ upozorňuje novinářka.

Politici se každopádně právnímu statusu trans lidí chtě nechtě věnovat budou muset. Ústavní soud totiž nemá žádnou legislativní pravomoc, jeho soudci mohou pouze některé zákony či jejich pasáže označit za neústavní, tak jak se to stalo v tomto případě. Soud tak pouze rozhodl, že povinné kastrace nesmějí být od konce června roku 2025 součástí českého právního řádu.

„A to samozřejmě klade další otázky na to, jak se k tomu postaví politici, protože oni by do té doby měli přijmout něco, co to nahradí. A je na nich, jak to udělají. Jenom vědí, že už to nesmí být operace, protože to je protiústavní a Ústavní soud by to zrušil znovu,“ vysvětluje novinářka týdeníku Respekt.

Jak bude občanský zákoník s přihlédnutím k lidem, kteří se označují za nebinární nebo trans, vypadat, tak ještě není jasné. „Jde o to, jak moc přísní budeme chtít být jako Česká republika,“ podotýká Procházková. A poukazuje na příklady z jiných evropských zemí. Severské státy například volí liberální přístup a pro úřední změnu pohlaví stačí jen prohlášení. Další země pak vyžadují třeba posudky sexuologů a psychiatrů.

„Všechny ty země tak trochu akceptovaly, že lidé si nemění svoje pohlaví jen proto, že se rozhodli ze dne na den. Že to je často pro ně důležité životní rozhodnutí, těžké životní rozhodnutí, které musí komunikovat směrem nejen k blízkým, ale obecně, že to není něco, co se prostě jen tak stane,“ říká Procházková s tím, že by čeští politici měli tuto citlivou pozici trans lidí při sepisování nového občanského zákoníka vzít na vědomí.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč Ústavní soud v úterý dospěl k jinému verdiktu než před dvěma lety, nebo o tom, že novela občanského zákoníku ležela na Ministerstvu spravedlnosti už od roku 2018. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.

Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Eduard Freisler

Sound design: Ursula Sereghy

Hudba: Martin Hůla

Zdroje audioukázek: ČT 24, CNN Prima News, Vlada.cz, iDnes.cz

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts, Google Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Doporučované