„Intenzita je brutální.“ Skalní ráj se bojí stovek nových „sousedů“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je dubnové pondělí, do vrcholové turistické sezony daleko. I tak je ale kolem poledne parkoviště u slavného Adršpašského skalního města téměř zcela zaplněné. Z desítek přijíždějících aut, povětšinou s polskou poznávací značkou, vyskakují lidé, kteří se rozhodli strávit slunečný den procházkou po jedné z přírodních pých Česka.

U vstupu se pak mísí s rozvernými skupinami školáků na výletě. A co udělat jiného po návštěvě než zakončit zážitek v jednom ze stárnoucích kiosků se smaženým jídlem.

Přitom stačí kousek popojít a člověk nepotká živáčka. Například po klidné louce na dohled od centrálního parkoviště se prochází jen jedna osamělá srnka. I zde je hezky, pěkně lze odsud vidět jak známé skály, tak protější Křížový vrch.

Ostatně proto se sem před nedávnem přestěhovala Julie Straková se svým partnerem, lezcem a členem Skalní záchranné služby Stanislavem Čejpem. Na místě právě dostavují roubenku. Ale už brzy by mohli mít nové sousedy. Přesněji řečeno, skoro čtyři stovky nových sousedů.

Jen několik metrů od jejich pozemku má vyrůst projekt, který zřejmě nesnese srovnání s žádnou jinou stavbou v celé Chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Komplex Lázně Pramen Adršpach s hotelem, wellness, apartmány, restaurací a multifunkčními sály pro zhruba 380 lidí. „My to ale naší vesnici nechceme udělat,“ reaguje místostarosta obce Tomáš Dimter z uskupení Máme rádi Adršpach.

Projekt chce na louce vybudovat firma Crescon, která mimo jiné stojí za výstavbou resortu Aldrov v krkonošských Vítkovicích nebo horských apartmánů Zahrádky 1000 v Peci pod Sněžkou. Investovat do adršpašského projektu plánuje 1,5 miliardy. Stavět chce Crescon začít za tři roky, hotovo by mohlo být do pěti let.

V pětisethlavé obci tak v posledních měsících vládne značné napětí. Vesnice se bojí osudu dalších známých středisek, která se postupně zcela podřídila turistickému ruchu. „Adršpach je výjimečné místo, kde lidé hledají klid, přírodu a autenticitu. Stavba takového rozsahu by zásadně proměnila charakter vesnice i jejího okolí,“ obává se třeba Kateřina Menšíková, která pracuje v místním infocentru.

„Takový zásah by zásadním způsobem narušil naše soukromí a životní prostor, kvůli kterému jsme sem přišli, ale především je uvedený záměr naprosto nevhodný ve vztahu k celé této oblasti. Nepatří sem, nezapadá do krajinného rázu přírodního, kulturního ani historického,“ míní Julie Straková z roubenky.

„Veškeré obavy samozřejmě registrujeme a jsme připraveni záměr diskutovat s představiteli obce i veřejností, aby byl co nejvíce v souladu s požadavky místních obyvatel a samosprávy,“ říká Radek Zábrodský, ředitel společnosti Crescon. „Nicméně žádný ze zmíněných černých scénářů nehrozí.“

Zdůrazňuje, že za návrhem projektu stojí prestižní architekt Josef Pleskot. Ten je známý díky své práci na některých úpravách Pražského hradu nebo jako autor revitalizace Dolní oblasti Vítkovice v Ostravě. Lázně Pramen Adršpach navrhl jako ekologickou dřevostavbu.

„Projekt je navržen zcela v souladu s platným územním plánem, který umožňuje výstavbu pro účely ubytování a rekreace. Záměr je nyní na počátku projednávání, kdy jsme ho představili místní samosprávě a podali jsme žádost o předběžné projednání na CHKO Broumovsko,“ říká Zábrodský. První razítko od ekologů už mají, představitelé CHKO vyloučili vliv stavby na předměty ochrany takzvané soustavy chráněných území Natura 2000.

„Návrh je krásný, ohromný, dominantní. Je to přece Josef Pleskot,“ uznává místostarosta Dimter. „Ale vesnice je na prvním místě,“ dodává.

Popisuje, že Adršpach se v posledních letech snažil turistický ruch spíše mírnit. Dlouhodobě jde o nejnavštěvovanější přírodním cíl v Česku. Předloni sem přišlo 488 tisíc lidí, jak vyplývá z dat agentury CzechTourism. A to přitom už čtyři roky platí, že se ke skalám nedostane nikdo, kdo si vstup předem nezarezervoval na určitý čas s omezenou kapacitou.

Příroda totiž pod náporem turistů trpí. Neukáznění návštěvníci na místě nechávají odpadky nebo vyrývají nápisy do skal a křehký pískovcový terén mizí pod jejich podrážkami.

A spokojení nejsou ani místní. „Když jsem byla mladá, tak tady byl klid a čistý vzduch. A dneska samý benzín, samý smrad. A ten hotel tomu ještě přidá,“ míní osmaosmdesátiletá žena, která bydlí nedaleko skalního města.

Současná strategie obce je tak jasná. Ubytovací kapacity by zde měly vznikat jen pozvolně. Současné hotely, penziony nabízejí asi 500 lůžek a to obci stačí. Nový projekt do této koncepce tedy nezapadá.

„Je v pořádku, že lokalita přitahuje investorské zájmy. Ale v poslední době se tlak značně stupňuje. A na nás je, abychom tomu dali nějaké limity,“ říká Tomáš Dimter. I proto obec začala pracovat na novém územním plánu. Ten by měl určit nejen, kde investoři mohou stavět, ale také v jakém rozsahu a za jakých podmínek.

Hotový by měl být v rámci několika měsíců až roku. Do té doby vyhlásila obec stavební uzávěru, Crescon tak na místě zatím budovat nemůže. Už předtím obec investorovi zamítla žádost o připojení na kanalizaci.

„Stavební uzávěra je dočasné řešení, které zbrzdí překotný a neregulovaný rozvoj. Chceme pro investory vytvořit jasná pravidla, protože vidíme, jaké mají problémy místa, která to buď neudělala, anebo ne dostatečně,“ říká Dimter.

A místní povětšinou souhlasí. „Zvýšený hluk, světelné znečištění i větší pohyb lidí a aut by znamenaly další tlak na přírodu, která už teď čelí vysoké návštěvnosti,“ míní Kateřina Menšíková. Bojí se také, že by turisté postupně „vytlačili“ místní komunitu.

„Nárůst hluku, ať už z tepelných čerpadel umístěných dle projektu na střeše, z celkového provozu, bavících se hostů, aut i autobusů nebo údržby a zásobování, enormní zvýšení světelného smogu, nápor na vodní hospodářství, přetížení dopravy, která už nyní je v sezoně téměř neudržitelná, a v neposlední řadě další nárůst návštěvnosti již tak turistikou zahlceného Skalního města, to vše by přišlo ruku v ruce s tímto wellness komplexem,“ vyjmenovává Julie Straková.

Podle investora však turismus v oblasti nijak nezvýší. „Jsme přesvědčeni, že naši hosté budou z velké části ti samí lidé, co dnes do Adršpachu jezdí na jeden den,“ říká Zábrodský. Zhruba z šedesáti procent by se podle něj mělo jednat o Čechy, průměrnou dobu pobytu odhaduje investor na čtyři dny.

„Není nutné se obávat ani zvýšení dopravní zátěže. V našich resortech v Krkonoších auta mizí v podzemních garážích, tady to bude stejné. Turisté, kteří zamíří do skal, pak ubytováním v našem komplexu uvolní jedno místo na obecním parkovišti,“ dodává.

Podle Cresconu bude mít obec z komplexu naopak přínosy, například peníze z ubytovacích poplatků nebo pracovní příležitosti. „Samozřejmě počítáme rovněž s vylepšením infrastruktury. Jestli se bude jednat o komunikace, osvětlení nebo chodníky, to už je na zvážení obce a na tom, co společně vyjednáme,“ uvádí Zábrodský.

Investor se hájí i tím, že wellness centrum na místě zajistí, že sem budou turisté jezdit po celý rok, a nejen v nejvytíženějších měsících. „Ale i skály si potřebují oddechnout. Intenzita je během sezony brutální,“ namítá místostarosta Dimter.

Že komplex obci něco přinese, odmítá i Julie Straková. „Myslíte snížené vstupné na bazén? Kolik je na světě wellness hotelů a kolik je na světě Adršpachů?“ ptá se závěrem.