Přehledně: Co stojí v dohodě o minerálech mezi USA a Ukrajinou

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký ministr financí Scott Bessent a ukrajinská vicepremiérka Julija Svyrydenková podepsali ve středu ve Washingtonu bilaterální dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům.

Ukrajinská vláda text dohody zveřejnila. Dokument zmiňuje ukrajinské zásoby a ložiska přes pět desítek nerostů a ropy či zemního plynu. Konkrétní bezpečnostní záruky však Ukrajině neposkytuje, podotkl list The Kyiv Independent.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ji označil za vyváženou a spravedlivou. V proslovu zveřejněném na telegramu řekl, že dohoda se během přípravy změnila a že otevírá cestu k modernizaci průmyslu na Ukrajině a vytváří investiční možnosti v této zemi.

„Jde o dohodu za spravedlivých podmínek, kdy Ukrajina i Spojené státy, které nám pomáhají v obraně, mohou vydělávat peníze,“ uvedl Zelenskyj.

Kromě toho také sdělil, že je dohoda výsledkem jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jež vedl minulou sobotu ve Vatikánu na pohřbu papeže Františka. „Těším se na další výsledky našeho rozhovoru,“ dodal bez dalších podrobností Zelenskyj.

Přinášíme podrobný přehled klíčových bodů dohody.

Cílem dohody je hospodářská spolupráce mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Dohoda posiluje mezi oběma zeměmi strategické partnerství pro dlouhodobou obnovu a modernizaci Ukrajiny, která se již čtvrtým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.

Kromě toho je také dohoda podle amerického ministra financí Scotta Bessenta signálem Rusku, že je americká administrativa odhodlána usilovat o mírový proces zaměřený na „svobodnou, suverénní a prosperující Ukrajinu“.

Obě strany podle dokumentu uznávají, že obnova Ukrajiny vyžaduje nejen finanční investice, ale také strukturální, institucionální a technologickou transformaci v souladu s demokratickými hodnotami, tržními principy a právním státem.

Partnerství zemí má tak sloužit jako mechanismus pro podporu budoucích transparentních a odpovědných investic do kritických odvětví ukrajinského hospodářství na podporu obnovy Ukrajiny.

Veškeré platby v rámci partnerství mezi oběma zeměmi nebudou podléhat daním, odvodům, dávkám, clům, srážkám, poplatkům nebo jiným platbám, která uložil jakýkoliv vládní orgán Ukrajiny. Mimo to americká vláda na odebírané suroviny neuvalí clo.

Podle amerického daňového zákoníku podléhá federální dani z příjmu pouze příjem zahraniční osoby ze zdrojů USA nebo příjem spojený s obchodem nebo podnikáním ve Spojených státech amerických.

V rámci dohody bude však země investovat do projektů na území Ukrajiny, a proto nebude Kyjev podléhat americké federální dani z příjmu ani srážkám s ohledem na příjmy, výnosy nebo jiné platby vycházející ze vzájemného partnerství.

Ukrajinská vláda zajistí volnou směnitelnost hřiven na dolary a převoditelnost z jakéhokoli příslušného účtu na Ukrajině na americký účet.

V případě zhoršení platební bilance nebo významného snížení úrovně zlatých a devizových rezerv, které by ohrozilo finanční stabilitu Kyjeva, může ukrajinská vláda po konzultaci s americkým ministerstvem financí na určitou dobu omezit převod hřiven na dolary a převod finančních prostředků z jakéhokoli příslušného účtu. Pokud však dojde ke zvýšení nákladů či zpoždění plateb, tak musí ukrajinská vláda veškeré ztráty USA odškodnit.

Ukrajinci budou do fondu vkládat peníze z těžebních licencí vydaných pro investory a z poplatků z nerostných surovin vytěžených v rámci dohody. Polovina těchto peněz půjde do ukrajinského rozpočtu, polovina do společného investičního fondu, napsal deník The New York Times.

Dohoda také zmiňuje možnou budoucí americkou vojenskou pomoc Ukrajině. Pokud by k ní však Washington přistoupil, započítala by se jako americký příspěvek do fondu.

„Pokud po datu účinnosti vláda Spojených států poskytne vládě Ukrajiny novou vojenskou pomoc v jakékoli formě (včetně darování zbraňových systémů, munice, technologií nebo výcviku), bude kapitálový vklad amerického partnera považován za navýšený o odhadovanou hodnotu takové vojenské pomoci,“ stojí v dokumentu.

Dohoda stanovuje, že ukrajinské státní orgány musí požadovat, aby podniky v odvětví těžby surovin a infrastruktury poskytovaly investiční informace americko-ukrajinskému investičnímu fondu, pokud usilují o kapitál.

Mimo to specifikuje, že tyto společnosti nesmějí nabízet třetím stranám výrazně výhodnější podmínky, pokud fond projeví formální zájem o daný projekt. Ustanovení musí být v souladu s platnými zákony a závazky Ukrajiny vůči EU.

Web Ukrajinska pravda upozorňuje, že dohoda nestaví Ukrajinu pod jurisdikci USA - případné spory mají být řešeny prostřednictvím konzultací. Úmluva ale zároveň neobsahuje konkrétní bezpečnostní záruky USA vůči Ukrajině, o což usiloval Kyjev.

Text dohody nezahrnuje předchozí požadavek administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa na zpětnou kompenzaci za dosavadní podporu Ukrajině. Ukrajincům se také podařilo odstranit z vyjednané dohody formulace, které by zkomplikovaly jednání Kyjeva s Evropskou unií, podotkl list Financial Times.

„Pokud po podpisu této dohody bude muset Ukrajina převzít další závazky související s jejím přistoupením k EU… strany se v dobré víře poradí a vyjednají, aby v případě potřeby přijaly úpravy,“ stojí v dohodě.

Předchozí návrhy dohody někteří považovali za zneužívání ukrajinských přírodních zdrojů, institucí a infrastruktury, tato verze se zdá být pro Kyjev mnohem výhodnější, píše The Kyiv Independent. Svyrydenková po podpisu dohody na síti X napsala, že vlastnictví a kontrola nad všemi ukrajinskými zdroji budou v rukou Kyjeva a mezi signatáři bude rovnoprávné partnerství.

„Fond vznikne v poměru 50/50. Budeme ho spravovat společně s USA. Ani jedna ze stran nebude mít dominantní hlas,“ dodala Svyrydenková.

Několik otázek zůstává v dokumentu neupřesněných, napsala Ukrajinska pravda, která dodala, že řadu detailů má pojednat technická dohoda, která se teprve chystá a zatím není připravena k podpisu.

Podepsaná dohoda například nezmiňuje údajný závazek USA zdržet se příjmů z fondu po dobu deseti let a místo toho znovu investovat 100 procent zisku do obnovy Ukrajiny, píše Ukrajinska pravda.