Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vlci se znovu zabydlují v české přírodě. Třicet let od jejich návratu teď ochránci řeší nebývalý případ úhynu divokých šelem. Za smrt čtyř vlků v Rychlebských horách - nejspíš z jediné vlčí rodiny - patrně může chemikálie. Zabila i další zvířata v okolí.
„Našli se tam také krkavci, káňata, liška. Právě více případů nalezených mrtvých zvířat v jedné oblasti a výsledky pitev nasvědčují tomu, že šlo o otravu,“ říká koordinátor Hnutí Duha Šelmy Michal Feller.
Chránění jedinci vlka byli nalezeni postupně mezi únorem a dubnem v různém stupni rozkladu. Pitva expertů z Veterinární univerzity v Brně následně ukázala, že se s největší pravděpodobností jedná o otravu dosud nezjištěnou látkou a že uhynuli přibližně ve stejnou dobu. Následné toxikologické testy ještě pokračují.
Byli to tedy vlci z jediné smečky?
Prokazatelně víme, že to byla tři loňská vlčata. Narodila se rodičům ze smečky, která se v oblasti již delší dobu pohybuje. U posledního nalezeného vlka ještě neznáme výsledky analýzy DNA, ale vzhledem ke stejné oblasti nálezu je velmi pravděpodobné, že všichni čtyři byli z jediné smečky. Buď to bylo další vlče, nebo jeden z rodičů, ale to zatím spekulujeme.
Do Rychlebských hor na Jesenicku se vlci po desítkách let vrátili teprve v roce 2022. Jakou ránu takový úhyn znamená pro tamní populaci?
V širším okolí to nebyla jediná smečka. Další se pohybuje v širší oblasti Kralického Sněžníku a historicky první výskyt rozmnožujícího se páru v oblasti jsme zaznamenali na severním cípu Rychlebských hor. Takže to byla jedna ze tří smeček, kterou jsme však měli velmi dobře zmonitorovanou, protože jeden z těch vlků přišel z Rakouska, kde byl jako štěně vybaven telemetrickým obojkem. Vědci z brněnské Mendelovy univerzity pak ve spolupráci s rakouskými kolegy nějakou dobu monitorovali jeho pohyb. Byly tak k dispozici genetické vzorky vlka i samice a na základě tohoto šlo určit, že uhynulá zvířata jsou potomci daného rodičovského páru.
O rodičích teď nemáte žádné informace?
Momentálně ne. Minimálně samec žil i po úmrtí zbylých vlků, ale z poslední doby zatím pozorování nemáme.
V oblasti se našla další mrtvá zvířata. Máte zkušenosti z terénu. Lze říct, co považujete za nejpravděpodobnější příčinu otravy?
Nejspíše se jednalo o otrávenou návnadu, která nemusela být primárně namířená proti vlkům. Často cílí na dravé ptáky a vlci se k ní mohli dostat náhodou. V okolí se našli také mrtví krkavci, káňata, liška. Detaily jsou však součástí vyšetřování a dalších analýz.
Byla to větší návnada, když zabila tolik zvířat?
U otrav často bývá mrtvých zvířat více. Například pro ptáky je smrtící dávka relativně malá, jedy jsou bohužel dost účinné. Zatím můžeme jen spekulovat, jestli to byla jedna větší návnada, nebo více menších.
Výsledky vyšetřování zatím nejsou známé. Ale jaká bývá motivace těmto divokým zvířatům uškodit a pokládat smrtící návnady?
Mohou to být například chovatelé hospodářských zvířat, holubů či ryb. Někdy to bývají lovci, kterým se některé druhy v okolí nelíbí a vnímají je jako konkurenci. Okruh je poměrně široký. Ale může to být také vyšinutý jedinec, který může klást otrávené návnady jen tak kvůli obecné nenávisti ke zvířatům.
Kdy budete mít informaci o látce, která zabíjela?
To už je spíše dotaz na Agenturu ochrany přírody a krajiny. My jim dodáváme spíše informace z terénu. Ale myslím, že dokud nebude vyšetřování s jakýmkoli výsledkem ukončené, tak nejspíš nebudou zveřejňovat detaily.
Vaše organizace věnuje divokým zvířatům velkou péči. Co se ochranáři honí hlavou, když se dozví takovou zprávu?
Není to příjemný pocit, obzvlášť když člověk smečku dobře zná. Ví, kde se pohybuje, jak se chová. Najednou zmizne. Ale z hlediska naší praxe je to bohužel poměrně častý jev, že jednotlivá zvířata prostě zmizí a často se vůbec nenajdou. Riziko pytláctví a travičství je pro šelmy vysoké. Když pomineme vliv dopravy, znamená to vedle přirozených chorob největší ohrožení pro tato zvířata.
Pamatujete po návratu vlků do Česka tak vysoký úhyn vlků v jedné oblasti?
Ne. V tom je tento případ výjimečný. Zmizela téměř kompletní smečka, což se vymyká jiným případům. A vymyká se to také tím, že se uhynulá zvířata z velké části našla.
Na Slovensku bohužel pokračuje hon na medvědy a vlky. Na sociálních sítích se šíří videa, která vyvolávají strach z divokých šelem. Jak těžký úkol je to pro vás ochránce přesvědčovat lidi v Česku, aby v tomto ohledu nekopírovali slovenskou cestu?
Osvěta je součást naší běžné činnosti. Snažíme se komunikovat s veřejností, myslivci, lesníky, chovateli a vysvětlovat úlohu velkých šelem v krajině, čím jsou pro nás důležité a přínosné. Ale je to běh na dlouhou trať. Zrovna jsme tady na infostánku v Kurovickém lomu a probíráme tyhle věci se zájemci.
Nechceme to dostat do stavu, jaký panuje na Slovensku. Nechceme vyvolávat hysterii, která „do krve“ znepřátelí obě pomyslné strany. Na druhou stranu se často mluví jen o negativních aspektech. Víme, že je spousta chovatelů, lesníků a myslivců, kteří vítají, nebo minimálně tolerují návrat těchto velkých šelem na naše území. Řada z nich jsou rádi, že je mají v revíru či okolí. Ale bohužel nejsou tolik slyšet jako jejich odpůrci.
