Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zpočátku to vypadalo jako jakákoli jiná schůzka na vysoké úrovni v Bílém domě. Host, v tomto případě jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa, pěl chválu na Donalda Trumpa. Mluvil o ekonomických příležitostech přesně tak, jak to má americký prezident rád, daroval mu velkou knihu o golfu, jeho oblíbeném sportu.
Trump zpočátku reagoval přátelsky, Ramaphosovi děkoval. Atmosféra se ale rychle proměnila, když přišly na řadu otázky reportérů. Trump začal na svého hosta útočit podobným stylem jako na konci února na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Důvod? Hned první otázka směřovala na Afrikánce, bělošské Jihoafričany, kterým Trumpova vláda dovolila ve Spojených státech požádat o status uprchlíka, přestože jiným skupinám to zakázala.
Představitelé americké administrativy tvrdí, že bělošští farmáři jsou v Jihoafrické republice (JAR) pronásledováni na základě rasy a čelí násilí a masovému zabíjení. Konkrétně zmiňují také nový zákon o vyvlastňování půdy, na základě kterého ale dosud k žádné konfiskaci nedošlo. JAR to odmítá.
„Dostali jsme hrozné stížnosti na Afriku,“ reagoval na otázku Trump. Prezidenti se pak chvíli věnovali jiným záležitostem, ale reportéři je k tématu údajného pronásledování bělošských Jihoafričanů vrátili, když se zeptali, co je potřeba, aby Trump uvěřil, že v JAR k žádné genocidě (i tohle obvinění ze strany americké vlády a samotného Trumpa padlo) nedochází.
Kdo jsou Afrikánci
Afrikánci jsou jihoafrická etnická skupina pocházející z převážně nizozemských osadníků, kteří poprvé dorazili na mys Dobré naděje v roce 1652. Po většinu 20. století jejich potomci v rámci režimu tzv. apartheidu dominovali jihoafrické politice i komerčnímu zemědělství. Tento systém legalizované rasové segregace zbavoval většinu černošských občanů základních práv a nutil je žít v takzvaných etnických bantustanech.
Apartheid skončil v roce 1994, kdy se historicky prvním černošským prezidentem země stal Nelson Mandela. Moc mu tehdy předal do té chvíle poslední afrikánský prezident Frederik Willem de Klerk.
Trump už se nadechoval, ale Ramaphosa reagoval pohotověji a za smíchu části osazenstva Oválné pracovny řekl, že může odpovědět za svého hostitele. „Stačí, aby prezident Trump poslouchal hlasy Jihoafričanů, z nichž někteří jsou jeho dobrými přáteli,“ řekl.
Tentokrát se Trump pečlivě připravil
Trump odpověděl, že Spojené státy sesbíraly tisíce příběhů o pronásledování bělochů v Jižní Africe. A v tuto chvíli začalo být jasné, že schůzka s Ramaphosou bude přece jen úplně jiná než ta únorová se Zelenským. Tentokrát nebylo pochyb o tom, že tým amerického prezidenta se na veřejnou konfrontaci jiného státníka pečlivě připravil.
Trump vyzval lidi v Oválné pracovně, aby se otočili k televizoru připravenému v místnosti. Na obrazovce začal přehrávat záběry, na němž opoziční předák Julius Malema přímo v jihoafrickém parlamentu zpívá píseň se slovy „střílejte Búry“, což je termín označující bělošské farmáře žijící v Jihoafrické republice.
Krátce nato přišel Trump s dalším videem, o kterém tvrdil, že zobrazuje pohřebiště bělošských farmářů. „Je to strašný pohled, nikdy jsem nic takového neviděl,“ komentoval záběry americký prezident.
„Řekli vám, kde to je, pane prezidente?“ ptal se Ramaphosa. A Trump přiznal, že ne. Jihoafričan se tedy dotazoval na podrobnosti. „Je to v Jižní Africe,“ reagoval šéf Bílého domu.
Konfrontaci prezidentů v Oválné pracovně přihlížel také Trumpův důvěrník Elon Musk, který sám pochází z Jihoafrické republiky a také svou vlast obviňoval z genocidy. Do debaty se ale nezapojil.
Později začal Trump novinářům ukazovat vytištěné fotografie bělošských Jihoafričanů, kteří byli podle něj zavražděni. V Oválné pracovně mezitím nastal chaos, novináři křičeli jeden přes druhého otázky na oba prezidenty.
Klid, ochota diskutovat a golfisté na rozptýlení
Ramaphosa ale na rozdíl od Zelenského před třemi měsíci zůstal celou dobu v klidu. Upozornil, že oběťmi kriminality v Jihoafrické republice nejsou jen běloši, ale také černoši. Vysvětlil, že slova opozičního předáka Malemy nepředstavují politiku jihoafrické vlády, a odsoudil je. Dal také najevo ochotu s americkým prezidentem o jeho obavách diskutovat.
A na pomoc si přizval přítomného ministra zemědělství Johna Steenhuisena, bělocha a šéfa strany Demokratická aliance, která je součástí jihoafrické vlády od loňského roku, kdy Ramaphosův Africký národní kongres poprvé od pádu rasistického režimu apartheidu ztratil parlamentní většinu.
Steenhuisen prohlásil, že většina bělošských farmářů – na rozdíl od skupiny, která už emigrovala do Spojených států – chce zůstat v Jihoafrické republice. A mluvil o tom, jak země považuje ochranu bělošských farmářů za prioritu.
Trump v konfrontaci pokračoval.
Bránit svou vlast pak začal také přítomný miliardář Johann Rupert. I on upozornil, že oběťmi zločinu v JAR nejsou jen běloši. Podle prezidenta Ramaphosy by vysokou kriminalitu pomohl řešit rozvoj jihoafrické ekonomiky a snížení nezaměstnanosti.
„Hlavním důvodem, proč jsme tady, je snaha posílit obchod a investice, abychom dokázali zvětšit s vaší podporou naši ekonomiku,“ snažil se Ramaphosa znovu stočit hovor na ekonomickou spolupráci.
Rozčílení amerického prezidenta pomohly zmírnit krátké slovní výměny se dvěma jihoafrickými golfisty, které Ramaphosa přivedl do Oválné pracovny jako součást své delegace.
Ti nicméně prezidentovi JAR příliš nepomohli, Retief Goosen například řekl, že jeho rodina žije na své farmě za elektrickým plotem.
Na rozdíl od Zelenského Ramaphosa nakonec neopustil Bílý dům předčasně a dočkal se i schůzky za zavřenými dveřmi. „Šlo to velmi dobře,“ pronesl při odchodu ze sídla amerických prezidentů.
Později si pochvaloval „hlubokou diskuzi“ s Trumpem. Ramaphosa věří v pokračování ekonomické spolupráce s USA a očekává návštěvu amerického prezidenta ve své zemi. „V Jižní Africe není žádná genocida,“ ujistil.
Jak je to s vyvlastňováním v JAR?
Jihoafrická vláda vydává statistiky, z nichž vyplývá, že se Afrikáncům stále daří nadmíru dobře, často díky dědictví systému rasové segregace známého jako apartheid, jež institucionálně upřednostňoval bělochy.
Například studie vědců z The Africa Institute a Zambijské univerzity z loňského roku seznala, že typická černošská domácnost v JAR požívá jen pět procent bohatství typické bělošské domácnosti.
Jihoafrická vláda nicméně opravdu přijala „zákon o vyvlastnění“ (ještě stále nevstoupil v platnost), který hovoří o konfiskaci půdy. K tomu může dojít na základě finanční kompenzace. V textu normy je nicméně i vágně popsán případ, jenž se vztahuje k propadnutí pozemku bez náhrady.
Podle stanice BBC se jedná o případy, kdy je to „spravedlivé a v souladu s veřejným zájmem“. Jinými slovy, když se půda nevyužívá, její majitel nemá záměr ji ani rozvíjet, ani na ní vydělávat, nebo když představuje riziko pro veřejnost.
Vláda normu, kterou dávala dohromady pět let, popisuje jako snahu o nápravu křivd apartheidu, kdy miliony černošských Jihoafričanů neměly žádné právo na vlastnictví půdy či vůbec přístup k přírodním zdrojům.
Ve výsledku tak téměř všichni velcí komerční zemědělci v zemi byli běloši a tak je tomu dodnes, upozorňuje americká veřejnoprávní stanice NPR s tím, že běloši v JAR v současnosti vlastní na 78 procent pozemků.
Trumpova vláda kritizovala Jihoafrickou republiku i kvůli obvinění z genocidy, které vznesla u Mezinárodního soudního dvora vůči Izraeli, a to kvůli válce v Pásmu Gazy. Spojené státy jsou nejdůležitějším spojencem Izraele.
Partnerství s USA je ale důležité i pro Jihoafrickou republiku. Jak upozorňuje agentura Reuters, Spojené státy jsou pro JAR po Číně druhým největším obchodním partnerem. Americká pomoc – než ji Trump zrušil – byla také důležitá pro boj s epidemií HIV, která zůstává pro Jihoafričany zásadním problémem.
