Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Americký prezident Donald Trump od svého lednového nástupu většinu svých zásadních opatření prosadil na základě tzv. exekutivních příkazů, což znamená, že fakticky obchází Kongres. V některých případech pak otevřeně ignoroval soudní verdikty a právní normy a jeho lidé soudcům hrozili odvoláním.
Vedle toho Trumpova vláda útočí na média, propouští kritické úředníky, snižuje rozpočty některých organizací, aktuálně například pokračuje v tažení proti Harvardově univerzitě.
Podle známé americké novinářky, analytičky a historičky Anne Applebaumové to vše nasvědčuje tomu, že USA opouštějí tradiční demokratické principy a směřují k autoritářskému modelu vlády, který připomíná oligarchii.
„Trump vládne skrze kruh miliardářů a loajálních podnikatelů, kteří z jeho moci těží přímo a bez zábran. Státní správa se tak proměňuje v nástroj soukromých zájmů,“ řekla držitelka prestižní Pulitzerovy ceny na každoroční novinářské konferenci Lviv Media Forum, jejímž partnerem byly i Seznam Zprávy.
Ve své knize Autokracie, a. s.: Diktátoři, kteří chtějí vládnout světu Applebaumová popisuje, jak v posledních letech dochází k úpadku demokratických institucí nejen v USA, ale po celém světě. Tento trend s nástupem Trumpa podle ní ještě zesílil.
Trump a miliardáři:
Novým nebezpečím je podle ní vzájemná podpora autoritářských lídrů – včetně paralel mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Ruský útok na Ukrajinu nebyl jen o dobytí území, ale měl ukázat, že stará pravidla už neplatí. Stejnou taktiku používá i Trump – testuje limity amerického právního systému a ukazuje, že s dostatkem moci lze zákony ignorovat,“ vysvětlila Applebaumová v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Trump i Putin podle Applebaumové zkreslují realitu a vytvářejí iluzi, která lidem připadá věrohodnější než skutečnost. Trump, i když bez jasného politického plánu, dokázal vybudovat falešný obraz sebe sama jako úspěšného byznysmena, který pak využívá ve svůj prospěch, domnívá se novinářů.
Důležitý rozdíl však spočívá v přístupu: Zatímco Putin jedná strategicky a dlouhodobě s ohledem na geopolitické cíle Ruska, Trump je impulzivní a usiluje především o okamžitá vítězství, často bez konzistentní strategie.
„Jeho mýtus o úspěšném vyjednavači neodpovídá skutečnosti. Trump několikrát čelil finančním krizím, které mu podle všeho zachránily ruské peníze,“ říká Applebaumová.
Anne Applebaumová
Novinářka, spistovatelka a historička.
Narodila se v americkém Washingtonu. Profesně se věnuje zejména problematice sovětského Ruska a východní Evropy, o které píše pro renomovaný americký časopis The Atlantic. V roce 2004 získala prestižní Pulitzerovu cenu v kategorii literatury faktu za knihu o ruských pracovních táborech Gulag. Její nejnovější kniha pojednává o hrozbě autoritářství v 21. století.
Jejím manželem je polský politik, ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Spolu se svými dvěma dětmi žijí v polském Chobielinu nedaleko Bydhoště, kde si po roce 1989 koupili a postupně zrekonstruovali zdevastovaný klasicistní zámeček.
Anne Applebaumová během přednášky na Lvovském mediálním fóru.
Podle ní Trump pochopil, že v digitálním věku už nezáleží na pravdě, ale na tom, co vypadá věrohodně. „Trumpova kampaň mě hluboce zasáhla. Už si nejsem jistá, která realita má pro většinu lidí větší váhu – ta skutečná, nebo ta virtuální,“ říká Applebaumová s tím, že právě tahle rozostřená hranice mezi fakty a fikcí umožňuje autokratům upevňovat moc bez ohledu na demokratické normy.
Schopnost vytvářet iluzi úspěchu se podle ní nebezpečně promítá i do Trumpova přístupu k válce na Ukrajině – nejde mu o skutečný mír, ale o to vypadat jako ten, kdo uzavřel dohodu.
„Trump věří v iluzi okamžitého příměří. Myslí si, že když utichne střelba, válka skončila. Nepřemýšlí o tom, že Rusko může za pár let znovu zaútočit. Nechce slyšet o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Nezajímá ho, jak zajistit trvalý mír,“ vysvětluje Applebaumová.
Podle ní Trump nemá žádnou ucelenou strategii – jedná impulzivně, bez ohledu na důsledky. Jeho cílem není řešit konflikt, ale „vypadat jako vítěz“ v daný okamžik. „Nejde mu o to, co bylo předtím, ani o to, co přijde potom. Důležité je jen to, jaký dojem právě teď budí,“ dodává.
Právě tato povrchnost a absence strategického myšlení podle Applebaumové představuje jedno z největších rizik: Světový konflikt nelze vyřešit jako televizní show nebo marketingovou kampaň.
Trump už během kampaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin. Později sice připustil, že šlo o „nadsázku“, ale podstata jeho sdělení zůstává stejná: zastavit boje a vrátit se k obchodování. V dubnu na své síti Truth Social napsal, že doufá v rychlou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou – a hned dodal, že „obě strany pak začnou dělat velké obchody se Spojenými státy“.
Podle Applebaumové ale nejde jen o snahu ukončit válku, nýbrž o vytvoření příležitosti k výhodným dohodám s Kremlem, pokud by se Rusko opět začlenilo do mezinárodního finančního systému. Trump ani jeho tým se tím nijak netají.
Ve skutečnosti však jeho údajné mírové snahy narážejí na tvrdou realitu: Zatímco Ukrajina připouští možnost krátkodobého příměří, Rusko prakticky stále požaduje kapitulaci Kyjeva. Ani telefonáty s Putinem nepřinesly posun. Trump sice vyjádřil frustraci z pokračujících útoků na ukrajinské civilisty, ale zároveň není ochoten přemýšlet o bezpečnostních garancích nebo trvalém řešení, dodává novinářka Applebaumová.
