Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Před zveřejněním kompletní verze auditu bylo v kancelářích na pražském Pankráci i na ministerstvu dusno. Piráti totiž přišli s tvrzením, že jim bylo nabídnuto nahlédnout do auditu digitalizace stavebního řízení před jeho konečným uveřejněním. Podle informací Seznam Zpráv schůzku domlouval bývalý náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha, který redakci svou roli prostředníka potvrdil.
Co vnímají Piráti jako nebezpečí? Partner kanceláře Portos Jan Sůra a jeho prostředník jim měli nabídnout „výměnný obchod“. Podle pirátského analytika Janusze Konieczného, který o pár týdnů dříve firmu Portos napadl ohledně jiné kauzy, ho měl Piecha spolu se Sůrou kontaktovat předminulý týden v úterý ve 23:08 v noci telefonátem přes aplikaci WhatsApp.
„Byli podnapilí, mluvili o tom, jak bychom měli skončit tuhle zbytečnou válku, a navrhli mi společnou schůzku ve čtvrtek v italské restauraci, kde bychom mohli řešit audit digitalizace stavebního řízení, za jehož obsah je pan Sůra odpovědný,“ popsal redakci Konieczny.
Změnit něco v auditu prý „fakt není problém“, měli Koniecznému podle jeho tvrzení říkat bývalý náměstek a právník. „Jejich jednání bylo neskutečné, přišel jsem si jak v 90. letech,“ zmínil Konieczny. Ke kauze se vyjádřil mimo jiné bývalý předseda Pirátů a lídr na kandidátce ve Středočeském kraji Ivan Bartoš. „Jak můžeme vědět, kolik dalších podobných telefonátů proběhlo a s kým? To dělá z údajně nezávislého auditu cár papíru a historicky nejdražší prd v sauně, který vláda nechala za skoro tři miliony zacálovat daňové poplatníky. Chceme prošetření policií,“ uvedl Bartoš.
Svůj pohled na celou událost nyní nabízí také auditor, společnost Portos, která své vyjádření do této chvíle nechala pouze na mluvčím a tiskové zprávě. Konieczného vyjádření jsou podle něj účelová. „Překvapilo nás, jakou legendu si k tomu vymyslel,“ říká v rozhovoru Jaromír Císař, jednatel advokátní kanceláře Portos.
K obvinění Pirátů, kteří říkají že audit mohl být ovlivněný, jste se jasně vymezili. Co uděláte dál, budete se nějak bránit? A kontaktoval vás už někdo z policie nebo České advokátní komory?
Nikdo od policie ani žádný jiný orgán se na nás neobrátil. Obvinění je samozřejmě zcela nepodložené, nesmyslné, na auditu se pracovalo od začátku letošního roku. Je to práce odborná, exaktní, dnes už zveřejněná. Jde o právní prověrku, nikoliv účetní, jak jsem se někde dočetl. Kdokoliv si to může ověřit, podívejte se, máme asi 1200 podkladů, přes 300 stran, pracovalo na něm 10 lidí (bere vytištěný audit do ruky a bouchá s ním o stůl, pozn. red.).
Takový audit je něco, s čím se nedá obchodovat, to jsou exaktní závěry, vymezená struktura, která byla zadaná Ministerstvem práce a sociálních věcí jako zadavatelem auditu, a podle ní se muselo postupovat a postupovalo se podle ní od ledna.
Schůzky jsme opakovaně odmítali
Pojďme se podívat na časovou osu, protože to je něco, na čem staví svou argumentaci Piráti. Audit jste měli odevzdat Ministerstvu pro místní rozvoj 9. května, ve středu 14. května - po dokončení finální verze auditu - ale vaše firma souhlasila se schůzkou se zástupcem Pirátské strany. Proč?
Je naprostý nesmysl vyvozovat závěr, že bychom mohli připustit, že se na auditu po 9. květnu ještě mohlo něco měnit. Takové věci neděláme a jsou vyloučeny, ty jsou mimo etiku, takže vylučujeme, že k něčemu takovému došlo. Pan Konieczny se s námi chtěl setkat, my jsme se nejen s ním, ale ani s nikým jiným na téma auditu setkat nechtěli ani nesetkali, byli jsme si vědomi rizika, které by to přineslo.
Po odevzdání nicméně audit utekl do médií, Piráti k němu měli připomínky, ale nikdy neřekli nic konkrétního, jen útočili na nás jako firmu. I proto pan Sůra přijal nabídku na schůzku, kde si chtěl konečně vyslechnout, jaké konkrétní výhrady k auditu pan Konieczny má. Ten nejprve pozvání na schůzku přijal a poté ho odmítl. Překvapilo nás, jakou legendu si k tomu vymyslel.
Časová osa – odevzdání a připomínky k auditu digitalizace
4. 4. 2025 - auditní zpráva předána klientovi - Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), kancelář náměstka Karla Trpkoše, a to v elektronické i tištěné verzi.
7. 4. 2025 - tištěná verze auditní zprávy předána ministru Petru Kulhánkovi (STAN).
Proč jste se ale chtěli sejít se zástupci Pirátů, když už byl audit hotový a jak sám říkáte, nic by se v něm rozhodně neměnilo. K čemu tedy je taková schůzka?
Abychom znali konkrétní výtky vůči auditu, jak jsem zmiňoval, do té doby to byly stále jen útoky na naši firmu. Úmysl byl jednoduchý: Sedneme si k jednomu stolu a vy mi řeknete, jaké máte vůči auditu námitky a já se vám to pokusím vysvětlit.
Vraťme se ještě k tomu, jakým způsobem partner vaší kancelář spolu s prostředníkem pirátského analytika kontaktovali. Mělo jít o noční telefonát z večírku, měly padat i vulgární narážky a během toho se domlouvat schůzka. To vám přijde standardní? Budete z toho pro vašeho auditora vyvozovat nějaké závěry?
O tomto jsme samozřejmě četli, ale k ničemu takovému nedošlo a doteď jsme neviděli žádné důkazy, které by říkaly opak. Důrazně odmítáme jakákoliv tvrzení, že by existovala možnost ovlivnit znění auditu výměnou za jakékoli protiplnění. Přes pana Piechu jsme byli opakovaně vyzýváni ke schůzkám, odmítali jsme je, dokud nebyl audit řádně odevzdán.
Dle Deníku N, který má disponovat nahrávkami hovorů mezi Marianem Piechou a analytikem Pirátů, ale k domluvám opravdu došlo. Piecha to ostatně potvrdil i naší redakci.
Na zmíněných nahrávkách však nikdo z naší kanceláře nefiguruje. Co potom sliboval kdokoliv jiný mimo naši kancelář, se nás už netýká.
Řekli jsme si, že to musíme vzít
Prezident Komory auditorů Ladislav Mejzlík v rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že se mu práce na auditu zdá nestandardní. „Působí to, že si někdo nadiktoval, co tam chce opravit,“ uvedl konkrétně. Co na to říkáte?
Pan prezident Mejzlík samozřejmě přesně ví, čím se řídí auditoři, ale jak jsem zmínil, tohle není účetní audit, to je právní audit čili právní prověrka. Je to něco jiného, než co dělají auditoři, jde o standardní právní produkt, zcela legitimní, běžný v celém západním světě. Takže mi opravdu uniklo, co na tom shledává zvláštního.
Jaromír Císař
- Je jedním ze tří zakladatelů advokátní kanceláře Portos, dříve známé pod jménem Císař, Češka, Smutný.
- Po ukončení studií na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a absolvování studijní stáže na pařížské Sorboně působil jako odborný asistent na katedře právních dějin pražské právnické fakulty, kde působí dodnes.
- Věnuje se zejména praktickým právním otázkám, které se týkají obchodního a insolvenčního práva. Není jen advokátem, ale rovněž insolvenčním správcem a rozhodcem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR v Praze. Je také členem rozkladové komise Ministerstva kultury.
Piráti také napadají samotný výběr vaši firmy jako auditora, podle nich bylo výběrové řízení vedeno netransparentně.
To je také dobré vysvětlit. Situace byla taková, že jsme byli řádně vysoutěžení na rámcovou smlouvu pro Ministerstvo práce a sociálních věcí od roku 2023. Byli jsme takzvaně na panelu kanceláří, které se mohly díky této smlouvě o zakázku ucházet. My jsme to zvažovali, protože jsme věděli, že to bude komplikované, ale byli jsme postavení před nějakou odpovědnost, protože ty dvě další kanceláře se nepřihlásily v zásadě asi z toho důvodu, že na rozdíl od nás pomáhaly ministerstvu v průběhu digitalizace. Kdybychom to odmítli, tak musí ministerstvo několik měsíců soutěžit nějakou jinou kancelář. Takže jsme si řekli, že to musíme vzít.
Ještě jste mi neřekl, jestli a jak se budete bránit.
Zatím jsme žádné konkrétní kroky nepodnikli, a až je podnikneme, tak o tom budeme informovat.
Stanoviska, která se nemusí hodit do krámu
Samotný audit je k projektu digitalizace stavebního řízení velmi kritický, hlavní pochybení vidí při zadávání veřejných zakázek. Vyčítá ministerstvu například i to, že nebylo schopné dodat některé chybějící dokumenty. Jak moc velký problém to při práci na auditu je?
Audit je opravdu robustní, přidali jsme do něj také část, ve které popisujeme celý průběh digitalizace stavebního řízení, abychom dodali potřebný kontext. Chybějící dokumenty jsou třeba zápisy z některých jednání a porad na ministerstvu, které pravděpodobně nikdy nevznikly. My ale nemůžeme přesně vědět, kolik toho chybí a jestli to, co chybí, je pro naši potřebu důležité. Vycházeli jsme z faktických věcí, které v některých případech konstatoval například Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a v některých případech též Krajský soud v Brně. Ztotožnili jsme se s jejich závěry, že postup auditovaného subjektu byl protizákonný, že byl v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek.
Nezákonné bylo podle vás to, že se ministerstvo v jednu chvíli rozhodlo pro oslovení firem pomocí takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění. Resort s tím ale nesouhlasí. Můžete mě uvést do detailu?
Ministerstvo se brání tím, že má vypracované právní stanovisko, které takový postup umožňuje. Když jsme se ale na stanovisko podívali, žádný souhlas v něm není, naopak se tam zmiňují rizika spojená s takovým postupem, rozhodně to takový krok nelegitimizuje.
Piráti vás obviňují z dalších historických věcí, například posvěcení miliardových zakázek pro Agrofert navzdory střetu zájmů Andreje Babiše nebo vypracování právního stanoviska pro Čepro, díky kterému může zadávat veřejné zakázky „z ruky“. Podle analýzy Hlídače státu z roku 2021 jste byli rekordmani v počtu veřejných zakázek. Proč se do byznysu se státem tolik tlačíte?
Odpovím trochu obecněji. Zaprvé, když se podíváte do naší ročenky za rok 2024, zjistíte, že 76 procent našich zakázek pocházelo ze soukromého sektoru. Když ale pracujeme na něčem, co se týká veřejné sféry, může se snadno stát, že to bude předmětem nějakého politického zájmu. A výsledek našeho právního stanoviska se někdy může, někdy nemusí, hodit někomu do krámu, což s sebou nese takové kontroverzní reakce, jako jsme viděli naposled.
Zastupoval jste i Miloše Zemana ve sporu s Džamilou Stehlíkovou. Baví vás jednat s politiky?
Nevyhledávám to, někdy se s nimi ale bavit musím. Případ bývalého prezidenta jsem vzal s chutí, v tomto případě jsem s výrokem soudu nesouhlasil, šlo podle mého úsudku o bezprecedentní případ, cítil jsem potřebu bránit úřad prezidenta. V průběhu let se nakonec ukázalo, že jeho zdravotní stav nebyl rozhodně tak vážný, jak si tehdy mohl někdo myslet.