Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po uprchlické krizi byla v Česku nejméně populárním světovým politikem, více Češi věřili i Vladimiru Putinovi. Její včerejší příjezd do Prahy ale ukázal, že Angela Merkelová má v Česku i nadšené příznivce.
Už když se v pražské Lucerně bývalá kancléřka mihla kolem dlouhé fronty čekajících zájemců o její vystoupení, ozval se spontánní potlesk. A její příchod na pódium vyprodaného sálu vyvolal reakci hodnou rockové hvězdy.
Žena, která celých šestnáct let vládla Německu, se během své dlouhé kariéry nerada vystavovala otázkám novinářů, tím méně těch českých. Nyní udělala výjimku. Do Prahy ji přivedlo představení jejích obsáhlých pamětí s názvem Svoboda. Ty vyšly na podzim minulého roku naráz ve více než třiceti zemích, včetně českého překladu, vydaného nakladatelstvím Práh. Česko patří k několika málo zemím, kam Merkelová vyrazila své memoáry představit. V rámci miniturné svolila i k pódiové diskuzi, organizované týdeníkem Respekt a vedené jeho redaktorem Tomášem Lindnerem.
Přemluvit Klause
Svá tajemství si ale uzavřená politička stále hájí. Třeba to, čím přesně se snažila přemluvit tehdejšího českého prezidenta Václava Klause, aby podepsal Lisabonskou smlouvu. Byl to ale údajně jeden z momentů, kdy využila znalosti českého prostředí, do kterého pronikala během výzkumných pobytů v Praze v 80. letech.
Spíš než nostalgie ale na adresu Česka a dalších středoevropských zemích zaznívaly hořké tóny. To když Merkelová vzpomínala na klíčové okamžiky své kancléřské dráhy, tedy na období uprchlické krize.„Chtěli jsem tehdy (po středoevropských zemích) velmi málo. A překvapilo mě, že odmítli jakkoliv pomoci,” řekla bývalá kancléřka o době, když se Německo snažilo v Evropě prosadit systém povinných uprchlických kvót.
Uprchlickou krizi a zejména osudovou noc, kdy v září 2015 otevřela hranice uprchlíkům z Maďarska, označila jako zlomový bod své kariéry. A odmítla, že by svého rozhodnutí litovala. „Nedokázala bych si představit, že bychom zaháněli lidi vodními děly od hranic,“ řekla na pódiu Lucerny.
Na některé otázky se ale Merkelové odpovídalo obtížněji. Třeba když vyjádřila pochopení pro nespokojenost Němců s tím, že kriminálníci a násilníci bez nároku na azyl dál zůstávají v Německu. Nedodala ale vysvětlení, proč tento problém nedokázala vyřešit během dlouhých let své vlády.
Putin - odkládání války
Do složitých vod dostává bývalou kancléřku i hodnocení její politiky vůči Rusku. I v Praze Merkelová připomněla moment, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruský masakr v Buči za výsledek její přílišné opatrnosti.
Ani v tomto ohledu si ale Merkelová chyby nepřipouští - s jednou výjimkou. „Měli jsme rychleji zvyšovat výdaje na obranu,“ řekla v Praze. V průběhu její vlády Německo nikdy nesplnilo závazek utratit za obranné výdaje dvě procenta HDP.
To, že vetovala vstup Ukrajiny do NATO v roce 2008, nedodávala zbraně Ukrajině a trvala na výstavbě plynovodu Nord Stream 2, ale za chybu nepovažuje. Podle ní pokusy zatáhnout Putina do diplomatického jednání oddálily ruskou invazi proti Ukrajině v době, kdy by jí rozpolcená země nebyla schopná čelit.
Trump a hrůza sociálních sítí
„Donald Trump je realitní magnát. Chápe jen vítězství, nebo prohru - buď získá daný pozemek on, nebo jeho konkurent,“ popisuje Merkelová své zkušenosti z jednání s americkým prezidentem. Její recept, jak by Evropa měla s Trumpem jednat? Jednotně, beze strachu a s vědomím vlastní síly. Podle bývalé šéfky německé vlády právě rozhodnost může na Donalda Trumpa zapůsobit.
Na strach ale také došlo - když přišla řeč na otázku sociálních sítí a umělé inteligence. Ty Merkelová chápe jako potenciálně největší ohrožení demokracie do budoucna.
Korpulentní dáma v ikonickém tyrkysovém kostýmku také vyzvala mladé lidi, aby se angažovali v politice - a aby přitom neopakovali její chybu. „Politici často neodpovídají konkrétně a otevřeně. Ano, také jsem to občas dělala. A když jsem pak viděla své interview, říkala jsem si: Ach ne, kdo by tohle chtěl poslouchat?“
