Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Před dvěma lety vstoupil majitel holdingu Carbounion a miliardář Petr Paukner do skupiny Sokolovská uhelná. Celá skupina se podle něj musí výrazně změnit, protože výroba energie z hnědého uhlí už přestává být kvůli vysokým cenám emisních povolenek rentabilní.
I za deset let by však podle něj mohla skupina Sokolovská uhelná dál působit v energetice. „Má velkou výhodu: jste v oblasti, která je ucelená a zasíťovaná. A ještě se může dosíťovat za cenu menších investic,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys Pauker a pokračuje: „Už několik let jsme svědky přechodu z makroenergetiky na mikroenergetiku v podobě malých zdrojů, fotovoltaiky, baterky. A to tam chceme dělat.“ Na velké projekty ale nemá podle něj skupina dost vlastních finančních prostředků a plánuje proto hledat investory.
Spolupracovat s investory chce ale nejen v energetice. „Je tam také možnost vybudovat spoustu průmyslových zón, což je výstavba hal,“ uvádí další možnost využití rozsáhlých pozemků firmy Paukner. Naopak nevěří, že by Sokolovská mohla investovat do obřích projektů, jako jsou malý modulární reaktor nebo přečerpávací elektrárna.
V rozhovoru hovoří nejen o budoucnosti a poměrech v Sokolovské uhelné, ale rovněž komentuje evropskou zelenou politiku. „Podíl Evropy na světových emisích CO2 je osm procent, tak jestli si někdo myslí, že Evropa zachrání celý svět, tak to je nesmysl. To si mohou myslet jen marxisté přemalovaní na zelené,“ dodává Paukner.
Kromě fotbalové Dukly jste udělal i jinou zajímavou investici. Před dvěma lety jste vstoupil do Sokolovské uhelné a SUAS Group. Kde vidíte budoucnost firem, když se už zastavila skrývka nutná pro těžbu uhlí?
Když jsem vstoupil do skupiny Sokolovské uhelné, tak to bylo podobné jako v Dukle v tom, že jsem měl trošku optimističtější představy. Do Sokolovské jsem ale nevstupoval tak, že bych si to předem zvážil. S panem Štěpánkem (František Štěpánek, hlavní akcionář Sokolovské uhelné, pozn. red.), který bohužel spáchal sebevraždu, jsme byli dlouhodobí přátelé již od roku 1986, 1987. Mluvili jsme spolu denně a týden předtím, než se stala nešťastná událost, tak jsem za ním byl. Tehdy mi řekl, jestli se na mě mohou obrátit jeho děti, kdyby něco potřebovaly. A já jsem mu to slíbil. Jeho děti pak přijely a požádaly mě, zda bych nepomohl Sokolovské uhelné a nevstoupil do společnosti. Bylo to v době, kdy z firmy naopak vystoupil druhý ze společníků Jaroslav Rokos. Bylo jasné, že musí být vyplacen. Vstoupil jsem tam už po době největšího boomu - v roce 2022 -, kdy explodovaly ceny energií.
Pomohl růst cen energií firmě?
Byla to jen krátkodobá vlnka, která Sokolovské uhelné spíš uškodila. Když se vám takhle daří, tak si myslíte, že se vám podobně, nebo jen o trošku méně, bude dařit pořád. Vývoj v posledních letech 2023, 2024 i letos je ale velmi složitý. Sokolov musí pod tlakem Green Dealu provést totální změnu své energetické struktury, která byla dříve jen o těžbě a prodeji uhlí a výrobě elektrické energie.
Jak Green Deal ovlivňuje skupinu?
Při současných podmínkách Green Dealu, kdy jsou vysoké ceny emisních povolenek okolo sedmdesáti eur a cena elektřiny na příští rok je od 85 do 95 eur, tak máte v průměru dvacet eur na pokrytí všech ostatních nákladů. Musíte do toho dát cenu paliva - plynu nebo uhlí - a další a další náklady. Dostáváte se do situace, kdy je to nerentabilní.
V Bruselu nejsou experti, ale úředníci
Zmínil jste vysoké ceny povolenek. Jak ovlivňují trh s elektřinou?
Povolenky jsou krásný příklad, kam vede intervence politiků do ekonomiky. Původně bylo řečeno, že povolenky půjdou tam, kde se budou staré výroby nahrazovat novými. Dříve proto byly ceny povolenek 10, 15 nebo dvacet eur. Představte si, že by se cena elektřiny v Evropě snížila o třicet nebo čtyřicet eur. V ten moment je celý evropský průmysl dokonale konkurenceschopný. Nikdo to ale neudělá. V Bruselu totiž nejsou experti, ale úředníci. Vládne tam obrovská naivita a naprosté odtržení od reality. Země jako my nebo Německo, které mají stále silný průmysl, na to nejvíc doplácí.
Funguje trh s povolenkami?
Jakmile se na něj pustili banky, fondy a spekulanti, tak ceny povolenek začaly stoupat. Politici a úředníci chtěli totiž zrychlit růst cen povolenek. Neuvědomili si ale „maličkost“, že to bude zároveň znamenat, že bude elektřina drahá. A každý nyní zvyšuje ceny výroby a zdůvodňuje to růstem cen energií. V roce 2025 je to úplný nesmysl, ale je to krásný odrazový můstek k inflaci.
Měl by se tedy trh s povolenkami změnit?
Musí se snížit ceny povolenek. Mohou se například stanovit cenové stropy. Původní záměr nahradit starou špinavou energetiku moderními zdroji byl hezký, ale politikům se zdálo, že to jde pomalu. A politiky, kteří jsou bohužel v drtivé většině populisti, zajímají jen dotace. Když dotace narvete do ekonomiky v tak obrovském měřítku jako v Evropě, tak se dostanete do katastrofální situace. Trh těmi dotacemi zničíte. Navíc dotace nepadají z nebe, ale jdou z daní, které většinou platí firmy. Zvedat daně je však v současnosti politicky neprůchozí.
Bude schopná Evropa v současnosti ufinancovat Green Deal?
Green Deal, zbrojení a sociální evropský systém není možné ufinancovat. O tom jsem pevně přesvědčen.
Jaký bude další vývoj?
Jsou dvě varianty. Lepší varianta, které ale nevěřím, je, že se najdou politici, kteří řeknou, že král je nahý. To si zatím nikdo říct nedovolil. Museli by tedy říct, že se sáhne na sociální systém, nebo se zapomene na urychlování Green Dealu, nebo zapomeneme na zbrojení. Jedna z věcí se musí změnit. Druhou možností je, že se pojede setrvačností, než se to celé zastaví. Je to podobné jako za socialismu, kdy všichni říkali, že socialismus je vyřízený, ale fungoval setrvačností dál ještě rok, dva, čtyři. Vidím perspektivu Evropy jako špatnou, protože všude vládnou populisti, kteří chtějí, aby jim davy dávaly hlasy. A nesmí se stát, aby jim na něco sáhli.
Změní se postoj Evropy po tom, co v USA americký prezident Donald Trump podporuje opět těžbu ropy a plynu?
Nikdy jsem nevěřil představám, že přijde nový americký prezident a Evropa se změní. Co se týká Green Dealu, tak se nezmění, pokud si tvrdě nenabije nos. A na to je stále dost bohatá. Green Deal proto bude pokračovat, ať to stojí, co to stojí. Ceny elektřiny zůstanou proto i nadále v Evropě výrazně vyšší než ceny elektřiny ve Spojených státech nebo v Asii. Důvod je jediný: masivně se vedla kampaň, že fosilní paliva jsou katastrofa a nejlepší cestou jsou obnovitelné zdroje, které však musí být dotované, protože nejsou ekonomicky soběstačné.
Petr Paukner (28. srpna 1955)
- Vlastní skupinu Carbounion, jejímž pilířem je Carbounion Bohemia, což je velký nezávislý obchodník s uhlím a elektřinou. Do skupiny nyní patří rovněž dopravní a montážní firmy na výstavbu rozvodných sítí či výrobce hnojiv Humatex. V roce 2023 pak majetkově vstoupil do energetické skupiny Sokolovská uhelná, kde získal desetinový podíl.
- Obchodováním s komoditami se rodák z Písku zabývá od roku 1979. Vystudoval zahraniční obchod na pražské Vysoké škole ekonomické. Začínal v bývalém podniku zahraničního obchodu Metalimex a dlouho žil v Německu. Z firmy odešel v roce 1998 jako generální ředitel, aby založil Carbounion Bohemia.
- V minulosti hrál Paukner aktivně fotbal a dvanáct let vlastnil většinový podíl ve fotbalovém klubu Dukla Praha, který v březnu prodal investorovi Matěji Turkovi.
Některé fotovoltaiky se však už staví bez dotací…
Jsou stále nekonkurenceschopné, protože v zimě moc nevyrábí a v létě naopak produkují přebytek elektřiny, což sráží její cenu dolů. Nemám ale nic proti fotovoltaikám a větrným elektrárnám, ale je to o energetickém mixu, který jsme zde vždy měli. Energetická soustava celého Československa byla známá jako velmi stabilní.
Obnovitelné zdroje, baterky i haly
Pojďme zpět k Sokolovské uhelné. U ní se odhaduje ztráta za loňský rok okolo jedné miliardy korun. Potvrdí se odhad?
Ten odhad platí. Ztráta bude ale v příštích letech narůstat, protože velkou část nákladů budou tvořit odpisy. Pro mě je klíčové, že v Sokolovské je hodně cash-flow, aby společnost mohla fungovat. Sokolovskou uhelnou nyní ovšem tvoří dvě skupiny: SUAS Group a Sokolovská uhelná, což je těžba uhlí, výroba tepla a elektrické energie. SUAS Group představuje dopravu, technologii a další. SUAS Group má být transformátorem na novou energetiku.
Jak dopadne hospodaření SUAS Group?
Ten bude v plusu.
Jak se bude muset Sokolovská uhelná změnit?
Musí se jednoznačně přetransformovat. Spočívá to v řadě věcí. Začátkem dubna se již zastavila skrývka. Je odkryto asi deset milionů tun uhlí, což je dostatečné množství do doby, než těžba skončí. Je tam dostatek uhlí na pět let. Není proto nutné pokračovat ve skrývce, která představuje jednu pětinu až jednu čtvrtinu všech nákladů. V příštích letech proto budeme těžit s nižšími náklady na jednu tunu uhlí, protože tam nebudou již zahrnuty náklady na skrývku. Není to ale jen o skrývce. Společnost musí hledat vnitřní rezervy, což znamená podívat se na to, co ještě má smysl opravovat a co už ne. Musí se také říct, co bude s výrobou tepla, protože Sokolovská zásobuje Karlovarský kraj teplem.
Budete předělávat uhelné zdroje na plyn?
To záleží na finanční situaci, která je napjatá. Musíte mít dost hotovosti, aby společnost dál fungovala.
Bude mít firma dost peněz na investice?
Musí mít jednak příjmy za prodané uhlí, za teplo a elektriku, ale jednak musí dojít k výraznému omezení nákladů. A to nemyslím jen náklady na lidi, ale na všechno. Některá čísla se mi zdají příliš vysoká. V příštích měsících se proto musí zhodnotit, jestli je potřeba tolik oprav, jestli firma musí mít tolik náhradních dílů, když víte, že životnost některých věcí bude omezená. Když tam zůstanou bagry, tak jestli jsou nutné náhradní díly k nim. To musí ale posoudit odborníci.
Bude se propouštět?
Už se propustilo devadesát lidí a bude se propouštět dál. Zatím se propouští na těžbě, ale já bych byl rád, aby se to dotklo i dalších částí firmy. Když se ví, že některé činnosti brzy skončí, tak jsem přesvědčený, že je nutné se tomu přizpůsobit. Stejně tak by se měl snížit počet dceřiných společností ze současných sedmdesáti, protože pak máte nižší náklady na účetnictví.
Zvažovalo se, že se území skupiny využije pro zdroje s malým modulárním reaktorem. Je to stále ve hře?
Jsem k tomu velice skeptický ze dvou důvodů. Za prvé: Karlovarsko je seizmická oblast. A pak Sokolovská na to nemá prostředky a nikdy je mít nebude. Musel by to proto postavit někdo jiný.
Jak se Sokolovská změní? Bude ještě za deset let energetická firma?
Může to být energetická firma. Má velkou výhodu: jste v oblasti, která je ucelená a zasíťovaná. A ještě se může dosíťovat za cenu menších investic. Už několik let jsme svědky přechodu z makroenergetiky na mikroenergetiku v podobě malých zdrojů, fotovoltaiky, baterky. A to tam chceme dělat.
Sázíte tedy na solární elektrárny?
Nejen na fotovoltaiku, ale na obnovitelné zdroje. Sokolovská uhelná tak může postavit buď sama nebo s někým fotovoltaiku, větrný park nebo baterku. Je tam také možnost vybudovat spoustu průmyslových zón, což je výstavba hal. Jde o velmi sofistikované věci.
Stavěli byste si haly sami?
Sokolovská uhelná na to nemá know-how, ale může se s někým spojit. Už probíhá řada jednání. Šlo by o to, že se dáme dohromady s firmou, která postaví halu za půl miliardy na našem území. Máme zároveň potřebný energetický výkon pro podobné projekty. Budoucnost Sokolovské uhelné spočívá ve využívání toho, co již má. Na výsypkách se plánuje několik velkých fotovoltaik.
Změna poměrů v Sokolovské uhelné
S kým jednáte o výstavbě hal?
Například se společností Accolade. Sokolov má také výhodu, že je to blízko německých hranic a jsou tam již komunikace.
Zvažujete investici do přečerpávací elektrárny?
Šlo by o obrovské náklady v miliardách korun, na což Sokolovská uhelná nyní nemá peníze. Na velké projekty, které by měla financovat Sokolovská uhelná ze svých zdrojů, můžeme zapomenout. Ale můžeme je dělat s někým společně, nebo to někomu umožnit na našich pozemcích.
Ve vedení společnosti se více s vaší podporou angažuje Martin Štěpánek. Proč došlo ke změně v řízení firmy, kterou ještě loni řídil zejména pan Pavel Tomek?
Vidím to tak, že Martin Štěpánek je jeden z vlastníků Sokolovské, stejně jako ostatní děti pana Štěpánka. Pan Tomek je správce svěřenského fondu, kde jsou sdruženi všichni vlastníci. Je dobře, že se o chod společnosti pan Štěpánek velmi zajímá a účastní se důležitých jednání, protože je tam větší provázanost mezi vlastníky na straně jedné a předsedou dozorčí rady Pavlem Tomkem na straně druhé. Já se jako společník firmy rovněž těch jednání účastním.
Nedošlo k rozkolu i kvůli tomu, že byla bývalému akcionáři Jaroslavu Rokosovi předčasně vyplacena splátka za jeho podíl ve firmě?
Pokud vím, tak mu má být vyplacena ještě jedna splátka. Pan Rokos se rozhodl, že se nechce účastnit přechodu Sokolovské z klasické na novou energetiku a raději svůj podíl prodal.
Nebyl tedy ještě vyplacen?
Kalendář se perfektně dodržuje a měl by dostat ještě jednu splátku letos a poslední menší v příštím roce.