Hlavní obsah

Uhlobaron: Už vidíme konec uhlí. Vystřídá jej plyn, odpad a soláry

Jaroslav Rokos ve studiu Burza. (Video: Zuzana Kubátová)

Reklama

21. 9. 10:13

Nejmenší česká těžební firma Sokolovská uhelná má v zemi ještě 120 milionů tun hnědého uhlí, tedy zásoby zhruba na 20 let. S těžbou ale skončí už mezi lety 2025 až 2030.

Článek

Spolumajitel a šéf dozorčí rady Sokolovské uhelné Jaroslav Rokos je služebně nejstarší z českých uhelných magnátů. Do čela firmy se musel postavit letos na jaře po tragickém úmrtí svého dlouholetého společníka Františka Štěpánka.

Nejdůležitějším úkolem, který sokolovský miliardář řeší, je konec těžby uhlí. V rozhovoru pro Seznam Zprávy také popsal hledání náhradního byznysu za těžbu uhlí a uhelnou energetiku.

Už jste se srovnal s tím, že po úmrtí Františka Štěpánka leží odpovědnost za Sokolovskou uhelnou hlavně na vašich bedrech?

Se smrtí Franty Štěpánka jsem se nesrovnal. Pracovali jsme spolu přes 20 let, bylo to náhlé a velmi citlivé. Naštěstí rodina pana Štěpánka drží pohromadě, mají v dozorčí radě svého zástupce, kterého léta známe. Dozorčí rada i představenstvo normálně pracují, život musí jít dál.

Jaroslav Rokos

Spolumajitel Sokolovské uhelné.

Vystudoval ekonomii na VŠE.

V Sokolovské uhelné pracuje celý život.

V 90. letech spolu s dalšími dvěma manažery Františkem Štěpánkem a Janem Kroužeckým privatizovali Sokolovskou uhelnou.

S Kroužeckým se po čase rozešli, Štěpánek letos na jaře tragicky zemřel.

Rokos tak zůstává z původního privatizačního trojlístku jako jediný v čele firmy.

Časopis Forbes ho v žebříčku českých miliardářů staví na 40. pozici s majetkem 5,9 mld. Kč.

To hlavní, co dnes v Sokolovské uhelné řešíte, je útlum uhlí. Je mnohem rychlejší, než jaký jste ještě před pár lety čekali. Kdy skončíte těžbu?

Letos zavíráme tlakovou plynárnu (paroplynová elektrárna ve Vřesové začala místo plynu z uhlí zpracovávat nakupovaný zemní plyn, pozn. red.). V příštím roce by tak jen díky tomu měla klesnout naše těžba zhruba o dva miliony tun, takže bychom od roku 2021 měli těžit jen necelé čtyři miliony tun. My sami spotřebováváme zhruba dvě třetiny našeho uhlí.

Je tu tlak emisních povolenek – nejen na nás, ale i na naše odběratele, tedy teplárny v Plzni, Českých Budějovicích i jinde. Záleží i na nich, jak budou tento tlak snášet. Emisní povolenky teplárny opravdu drtí, což může znamenat rychlejší konec uhlí. Zatím předpokládáme, že u nás těžba vyvrcholí někdy mezi lety 2025 až 2030.

Před rokem začala v Česku pracovat uhelná komise, která měla letos v září oznámit, jak bude ústup od uhlí u nás rychlý. O komisi není skoro nic slyšet, v září už žádné návrhy nepřinese. Má vůbec taková komise smysl, když tempo útlumu stejně určují dopady povolenek na energetiku?

Určitě má smysl. V Německu taková komise vznikla, byly z ní výstupy. Nejde jen o tempo těžby a o to, kdy se má která elektrárna zavírat. To ani nejde dát nějakým rozkazem, to spíš řekne trh. Ale mne spíš na práci komise zajímá pomoc postiženým regionům. Jaká bude na útlum odezva nejenom českého státního rozpočtu, ale i evropských fondů, které jsou na to připraveny. Také vím, že se v Německu řešily i možné kompenzace podnikatelům za ztrátu jejich podnikání.

Kompenzace? U nás nereálné!

Na kompenzace se právě chci zeptat: budete je také chtít?

To je u nás spíš jen taková chiméra. Mne opravdu spíš zajímá pomoc postiženým regionům.

Takže vůbec nepočítáte, že byste jako těžaři žádali z veřejných rozpočtů kompenzace za to, že vám zůstane v zemi část uhlí, na kterém jste mohli vydělávat?

Pokud žijeme v Evropské unii a v jedné zemi nebo regionu jsou takové kompenzace na stole, asi by bylo správné, aby byly na stole i v Česku, ale tady to podle mého názoru není reálné.

Už jsme zmínili, že jste s koncem srpna zavřeli vaši tlakovou plynárnu, ve které jste zpracovávali vlastní uhlí. Máte ještě dvě uhelné elektrárny. Budou také přecházet na plyn?

Jsou to dvě různá témata, jde o tepelnou elektrárnu ve Vřesové a tepelnou elektrárnu v Tisové. Tisová vyrábí i teplo, zásobuje jím město Sokolov a obce na západ od něj. Tam bohužel jiná alternativa nebude než vybudovat náhradní plynové zdroje. Část už máme pokrytou, protože jsme tam už před dvěma lety vybudovali dvě menší kotelny, schopné už část lokality zásobovat teplem. Celou tuto změnu bychom měli zvládnout do dvou let.

Co se týče vřesovské teplárny, tak tam už dnes situaci máme vyřešenou tím, že paroplynová elektrárna, která už je plně na zemní plyn, je schopna zásobovat celou větev na Karlovy Vary. Tepelná elektrárna funguje jako záložní zdroj. Ten chceme ještě několik let provozovat, věříme, že to ekonomika umožní.

Obří peníze na cestě

Celá česká teplárenská soustava bude podobně jako vy přecházet na spalování plynu, případně biomasy a odpadů. Jak investičně náročný může celý ten přechod být?

Nedokážu to odhadnout za celou Českou republiku, uvedu to na příkladu města Sokolov, které má asi 25 tisíc obyvatel. Tam bude konverze stát asi 150 milionů korun.

Do uhelných regionů, tedy do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje, by měly jít velké peníze na konverzi. S jakými penězi se dá počítat pro nejmenší Karlovarsko?

My máme vytipovaných asi deset velkých projektů, náklady na ně se pohybují kolem deseti až 15 miliard korun. Dotační tituly, jak jsou pravidla zatím nastavená, počítají s tím, že kolem 40 procent z těchto částek by mělo být kryto z dotačních programů.

Počátkem září ve vašem regionu oznámila ministryně pro místní rozvoj spolu s ministrem životního prostředí, že na konverzi uhelných regionů bude k dispozici až 960 miliard korun. Jsou tyto obrovské částky reálné?

Ono jde hlavně o peníze z EU, takže věřím, že reálné budou. My máme připravené projekty z několika oblastí. První, pro nás prioritní, je plynofikace centrálního zásobování teplem. Pak se chceme věnovat takzvané cirkulární ekonomice neboli odpadovému hospodářství.

Odpad místo uhlí

Jak konkrétně?

Zpřísnění legislativy bude demotivovat skládkování odpadu a povede spíš ke třídění a zpracování odpadů. My jsme tuto filozofii měli už připravenou dříve. Finále měla představovat naše tlaková plynárna, kde se měl kromě uhlí zplyňovat také přetříděný odpad.

To je ta plynárna, kterou jste v srpnu zavřeli?

Ano. S vaničkou jsme vylili i dítě a teď řešíme, jak to finále nahradit. Máme připravené projekty energetického bloku na zpracování pevných paliv, které vznikají z odpadů. A máme už vystavěnou mechanicko-biologickou úpravnu odpadu, takže máme pod kontrolou ve spolupráci s městy svoz odpadů. Celá tato jednotka by měla vzniknout v kombinátu ve Vřesové.

Jak to půjde rychle?

Věřím, že zhruba do tří let by to mohlo fungovat.

Spolupracujete s nadnárodní utilitární neboli odpadářskou firmou Suez. Předmětem spolupráce jsou právě tyto projekty?

Ano. Výsledkem bude vyřešení problému s odpady v Karlovarském kraji. To naše finále na zpracování odpadu bude alternativou proti klasickému skládkování. Navíc máme i jednu oblast, kde se dají odpady skládkovat – ty, které nebude možné energeticky využít. Čili nabízíme toto řešení Karlovarskému kraji.

Nehrozí Karlovarsku, že se stane smetištěm, kam se budou svážet odpadky ze zbytku Česka nebo i z přilehlých německých regionů?

Ne, my naši kapacitu chceme nastavit na produkci odpadu v Karlovarském kraji od Chebu po Karlovy Vary. Tady ani jiná alternativa není.

Odpad z jiných regionů by se k vám tedy svážet neměl?

Pokud ano, tak jen ve formě už zpracovaného výrobku. Určitě by k nám neměly jezdit popelářské vozy z jiných krajů, nebo dokonce z Německa.

Co ještě kromě zpracování odpadu nahradí těžbu uhlí a energetiku na Sokolovsku a Karlovarsku?

Karlovarsko stojí na dvou nohách – energetice a lázeňství, turistickém ruchu. Obě tyto nohy byly letos dost podkopnuty, kraj na tom není dobře. Proto jsme i přišli (na jaře na vládu, pozn. red.) s tím, abychom mohli posunout zavření tlakové plynárny a následné propouštění na dobu, kdy bude kraj v lepší kondici. Bohužel plynárna už stojí.

Takže jaké jsou další perspektivy kraje? O jedné jsem mluvil, my v Sokolovské uhelné chceme dál zůstat u energetiky, byť na bázi zemního plynu a odpadu. Chceme se také orientovat na obnovitelné zdroje. Máme spoustu pozemků a asi sedm lokalit, kde by se mohly budovat solární elektrárny.

Soláry na výsypky

Budete se do toho pouštět sami? Nebo jen poskytovat pozemky jiným investorům?

Chceme jít do společných podniků s firmami, které toto know-how mají. Nechceme jen prodávat pozemky, chceme se podnikání aktivně zúčastnit. Máme několik firem, s kterými jednáme, takže můžeme využít více nabídek.

Jaká solární kapacita by se vešla na vaše pozemky?

Řádově desítky megawattů.

Je možné se do těchto aktivit pouštět bez toho, že přijdou nové formy podpory solární energetiky ze strany státu? Zatím se u nás podporují jen malé střešní projekty.

Naše plány jsou založeny i na podporách z fondů, o kterých jsme se bavili před chvílí.

Říká se, že by se na vašich pozemcích mohla stavět i velká továrna na baterie. Jsou to jen sny politiků, nebo běží nějaká taková konkrétní jednání?

Mohu potvrdit, že jsme s ČEZem, který má tuto problematiku na starost, vstoupili do jednání. Respektive ČEZ vstoupil do jednání s námi. Je to jedna z možných variant, jak jsem pochopil. Ale jednání je na začátku, nemám k tomu víc co říci.

Náraz na trh práce

Jste připraveni dávat peníze do nějakých nových aktivit, do netradičních oborů podnikání? Do nových továren nebo třeba do cestovního ruchu?

I centrální Sokolovsko, kde probíhá těžba uhlí, má podle nás potenciál pro cestovní ruch. Máme už v jedné šachtě téměř zatopené jezero Medard o ploše 500 hektarů. Tam se skrývá obrovský potenciál. Ale nemůže to být jen o turismu. Turisté jen přijedou a odjedou, my chceme, aby v regionu lidé žili 365 dní v roce.

Právě proto se ptám na nové netradiční aktivity…

Je tam už jedna první vlaštovka, opět na našich pozemcích staví BMW polygon, slibují až 700 pracovních míst. My máme asi 200 hektarů pozemků pro průmyslové zóny. Chceme být aktivní při jejich oživení a nalákat investory, aby tam tvořili nová pracovní místa. Aby útlum hornictví, při kterém přijdou o práci velké stovky lidí, nebyl tak krutý. Aby to neznamenalo, že se Karlovarský kraj bude vylidňovat ještě víc, než se vylidňuje dneska.

Dal byste do nových byznysů ve vašem regionu firemní nebo třeba i své soukromé peníze?

Firemní peníze chceme investovat do oživení průmyslových zón, chceme se také podílet na realitním trhu, protože máme i velké stavební pozemky. Dnes je na Karlovarsku velký problém jednak s tím, že tu není práce, ale ani pořádné nové bydlení. Chceme tyto dva trendy rozjet a nalákat sem i lidi z jiných regionů, aby sem přijeli bydlet a pracovat. Takto to bylo koneckonců i po válce, bylo hned několik takových etap.

Já sám pocházím z Chodova, ten měl ještě v roce 1960 tři tisíce obyvatel, ale v roce 1970 už 15 tisíc. Bylo to založené na rozvoji hornictví, strojírenství… Dnes je ten trend už zase obrácený. V kraji není vysoká škola, mladí jezdí studovat do Prahy, do Plzně a už se nevracejí. Kraj měl 300 tisíc obyvatel, dnes má už jen 295 tisíc a každý rok se to číslo snižuje. Nemyslím, že nutně musíme mít vysokou školu, ale musíme připravit programy, aby se mladí vraceli. To je o práci i o bydlení.

Zavření vaší tlakové plynárny, jak jste oznámili, znamená ztrátu až tisíce pracovních míst. Mohou propouštěným už pomoci programy, o kterých mluvíte?

Bohužel ne, ty ještě těmto lidem nepomohou, začnou fungovat tak za dva tři roky.

Chtěli jste pro propouštěné zaměstnance vymoci od státu speciální sociální program, který byl zatím určen jen pro útlum OKD nebo v uranovém průmyslu. Jde o zvláštní příplatky, které by lidem zvedly kompenzace za ztrátu práce nad rámec vaší kolektivní smlouvy. Povedlo se vám to?

Tuším, že to je na dobré cestě. Ještě v září má vláda projednávat novelizaci vládního usnesení, které to řeší. Jsou tam přislíbeny příspěvky podle délky zaměstnání až 5 300 korun. Podle naší kolektivní smlouvy dostávají lidé podle délky zaměstnání jako odstupné až 12násobek měsíčního platu. Myslím, že i díky tomu náraz nemusí být tak tvrdý. Ale jde hlavně o to, aby vznikala nová pracovní místa, aby nevzrůstala armáda nezaměstnaných.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené