Článek
Čtete ukázku z newsletteru Parket, ve kterém Lukáš Voženílek přináší ty nejdůležitější novinky ze zákulisí finančních trhů. Pokud vás zajímá vývoj burzovních indexů, cen komodit či měnových kurzů, přihlaste se k odběru a celý newsletter budete každé pondělí dostávat do své e-mailové schránky.
V posledních dnech zaplavily sociální sítě a některá média zprávy, které zní skoro jako scénář k filmu o Indiana Jonesovi. Uganda prý sedí na pokladu – a ne ledajakém. Geologové tam podle oficiálních čísel objevili přibližně 31 milionů tun zlatonosné rudy. Z té by se teoreticky mohlo získat přes 320 000 tun zlata v hodnotě okolo 12 bilionů dolarů.
Tato čísla však nejsou nezávisle ověřena a implikují extrémně nepravděpodobnou průměrnou kovnatost – zhruba deset kilogramů zlata na tunu rudy, zatímco ve světě se tato hodnota na jiných nalezištích běžně pohybuje v řádu jednotek gramů na tunu.
Pro srovnání – světové rezervy zlata se odhadují zhruba na 55 000 až 64 000 tun a celkové množství zlata, které lidstvo od počátku historie vytěžilo, činí kolem 216 000 tun. Pokud by se tedy ugandská čísla potvrdila, šlo by o zásobu asi o polovinu větší, než je všechno historicky vytěžené zlato.
Než začnete v hlavě přepočítávat, kolik zlatých cihel by se vešlo do vašeho portfolia, je dobré se na chvíli zastavit. Historie je plná „zázračných“ objevů, které po detailnějším zkoumání ztratily lesk. A Uganda? Ta patří mezi země, kde korupce a neprůhledné procesy nejsou nic neobvyklého a mohou ovlivnit i tak velký projekt, jako je otevření nového zlatého dolu.
Kořeny současné mediální vlny sahají do června 2022, kdy mluvčí ugandského ministerstva energetiky a rozvoje nerostných surovin Solomon Muyita v rozhovoru pro agenturu Reuters tato čísla poprvé zveřejnil. Zdůraznil přitom, že cílem je přilákat velké zahraniční investory, kteří by pomohli rozvinout těžební sektor a vybudovat potřebnou infrastrukturu.
Žádný rychlý dopad na cenu
Podle Pavla Ryby z Golden Gate jde na papíře o naprostý unikát. Jenže reálný dopad na cenu zlata? Nula, aspoň v dohledné době. „Otevření nového naleziště běžně trvá devět až dvanáct let, často i déle,“ upozorňuje pro SZ Byznys.
Z dlouhodobého hlediska je podle něj pozitivní, že se našlo bohaté naleziště, které může v budoucnu částečně kompenzovat klesající světovou produkci.
„Dohoda mezi vládou, těžaři, místními zájmovými skupinami a investory však bude složitá a časově náročná,“ říká Ryba a připomíná, že Uganda nemá vlastní kapacity na rozvoj těžby. „Bude muset hledat zahraniční partnery, například z Číny, Ruska, Kanady nebo USA – proces, který je vystaven riziku korupce a politických vlivů.“
Pokud těžba začne, půjde podle něj o postupný proces rozložený na tři dekády. „Trh tedy nebude zaplaven zlatem v krátkém čase a případný vliv na cenu se projeví nejdříve za deset let,“ dodává.
Navíc za tu dobu mohou jiná naleziště zavřít, protože těžba je stále dražší a technologicky náročnější. „V nejbližších letech budou cenu zlata mnohem více než ugandský objev ovlivňovat tradiční faktory, jako je inflace, geopolitická rizika a oslabování amerického dolaru,“ ujasňuje Ryba.
Dnes se zlato obchoduje kolem 3400 dolarů za trojskou unci, což je zhruba o 80 procent více než před dvěma lety.
Falešné zlato, skutečné problémy
Minulou středu bylo v ugandské Kampale zadrženo sedm osob, které podle úřadů podvedly nigerijského podnikatele. Ten zaplatil 70 000 USD za údajnou dodávku sedmi kilogramů zlata, přičemž mu pachatelé předložili až 150 kg falešných zlatých cihel a nugetů. Zásah ugandské policie z minulého týdne tak ukazuje, že riziko podvodů v tamním „zlatém“ byznysu není jen teoretické.
Podle tamní protikorupční jednotky se jednalo o promyšlené schéma, v němž figurovaly i fiktivní společnosti. Takové příběhy ukazují, že kdo v Ugandě kupuje zlato, měl by mít s trochou nadsázky v záloze hodně dobrého právníka a možná i detektiva.
Navzdory virálním příspěvkům na sociálních sítích neexistují k dnešnímu dni žádné nové ověřené zprávy, které by objev potvrdily nebo přinesly jasné důkazy o zahájení rozsáhlé komerční těžby. Největší projekt v zemi – Wagagai v okrese Busia – je ve fázi uvádění do provozu a má dosahovat výkonu v řádu jednotek tun ročně, tedy bez významného vlivu na světový trh.
Uganda může mít pod nohama ohromný poklad. Ale dokud se neprokáže jeho reálná velikost a nebude jasný plán těžby, zůstává vše hlavně v rovině politicko-marketingového příběhu. Pro trh se zlatem to dnes není revoluce, ale zajímavá kapitola, která čeká na své vědecké a průmyslové potvrzení.
V plné verzi newsletteru Parket vždy najdete i souhrn nejdůležitějších zpráv z oblasti akciových trhů a makroekonomických trendů, investiční tipy odborníků nebo novinky z pražské burzy. Přihlaste se k odběru, aby vám nic důležitého neuniklo.
