Článek
Červenec byl dalším růstovým měsícem na akciových trzích a uplynulé tři měsíce tak na světové burzy přinesly nejrychlejší růst od oživení během pandemie covidu.
MSCI All Country World, což je mezinárodní akciový index, který sleduje 23 vyspělých a 24 rozvíjejících se trhů, si připsal růst o 2,2 %, stejně jako americký S&P 500, a oba tak před koncem měsíce dosáhly nových historických maxim. Akcie zemí, kde se platí eurem rostly méně (+1 %), naopak nejsilnější růst si mezi vyspělými trhy připsaly britské akcie se zhodnocením o 4,3 %. Akcie v Japonsku posílily o 1,4 % a globální index MSCI pro rozvíjející se trhy přidal 2 %. Rozdíly v regionální výkonnosti nebyly ve srovnání s předchozími měsíci až tak výrazné, větší rozdíly jsme ale naopak viděli mezi sektory.
Na americkém trhu jasně dominoval sektor IT s růstem o 5,2 %, podpořený skvělými hospodářskými výsledky od největších technologických firem, jako je Microsoft nebo Meta, a sektor veřejných služeb těžící z rostoucí poptávky po elektřině a investic do zastaralé infrastruktury (+4,9 %).
Na druhé straně spektra byly defenzivní sektory, tedy skupina akciových sektorů, které si obvykle drží svou hodnotu, nebo dokonce rostou i v obdobích hospodářského poklesu, kdy se jiným sektorům nedaří. Jsou to sektory, jejichž produkty a služby jsou nezbytné pro život a jejichž spotřeba se příliš nesnižuje ani v dobách ekonomické krize. Například farmaceutický sektor oslabil o -3,4 % a sektor zboží a služeb, které lidé potřebují a kupují bez ohledu na ekonomickou situaci (necyklického spotřebního zboží) ztratil -2,5 %.
Na akciový trh působily dva vlivy – na jedné straně nepříliš pozitivní makroekonomické údaje (slabší růst HDP, velmi slabá data o tvorbě nových pracovních míst a naopak opětovné vyšší inflační tlaky) a na druhé straně výborné hospodářské výsledky amerických společností za druhé čtvrtletí, které nakonec převážily.
Americké firmy po reportingu více než dvou třetin společností z indexu S&P 500 vykazují meziroční růst zisků o 11,2 %, což je 8,3 % nad odhady analytiků. Ty ale byly stlačeny dolů těsně před začátkem výsledkové sezóny. Míra překonání odhadů je tak téměř dvojnásobná proti dlouhodobému průměru 4,3 %. Silně, o 5,6 %, rostly v meziročním srovnání i tržby.
Technologičtí giganti táhnou zisky
Znovu jsme byli svědky rozevřených nůžek, když šest největších technologických firem zvýšilo meziročně svou ziskovost o 27,5 %, zatímco pro zbylých 494 společností je očekáván růst o 4,7 %. Firmy zároveň vyjadřovaly silné přesvědčení, že jsou schopny poradit si s ještě vyššími cly – ať už přenesením vyšších cen na zákazníky, úsporami v jiných oblastech, anebo optimalizací dodavatelských řetězců.
I evropské firmy hlásí lepší výsledky, než se čekalo. Celkově jsou zisky sice meziročně jen mírně vyšší (+3 %), i to je ale lepší než pokles o 4,8 %, který očekávali analytici.
Nejsilněji ale od roku 2005 trh trestá firmy, které nedostojí odhadům analytiků. Například akcie společnosti Renault oslabily po zveřejnění výsledků o 18 %, akcie Pumy o 16 % a akcie dánské farmaceutické firmy Novo Nordisk klesly ihned po snížení odhadů na letošní rok o 23 % a v poklesu pokračovaly i v dalších dnech. Od svého maxima v červnu 2024 už akcie Novo Nordisk ztratily 70 % své hodnoty.
Vyhlídky evropských exportně orientovaných firem do druhého pololetí se zkomplikovaly hlavně zavedením plošného cla ve výši 15 %. To je sice méně, než činily nejhorší odhady, ale i tak to představuje značnou komplikaci pro exporty do USA. Na tuto úroveň ale bylo sníženo i původně oznámené 27,5% clo pro automobilky. Ocel a hliník nadále zůstávají zatíženy 50% clem a na začátku srpna prezident Trump oznámil speciální clo ve výši 39 % na švýcarský export do USA, což srazilo hlavně akcie výrobců luxusního zboží.
Změnu ale nelze vyloučit
Na základě dostupných dat na konci července by se v dalších měsících měl v americké ekonomice začít projevovat zpožděný efekt dosud odložených nových tarifů a cel. To ve výsledku ovlivní růstová data (makro i mikro) a zároveň nelze vyloučit dočasný proinflační efekt, což vede americkou centrální banku Fed k obezřetnosti a rozhodnutí neunáhlit se s dalším kolem snižování sazeb.
Úroky tak mohly setrvat na stávající úrovni delší dobu, než si trh v tuto chvíli přeje. Zklamání z jestřábího postoje centrální banky by mohlo i krátkodobě negativně působit na ceny akcií. Této korekci by nahrávala i sezónnost, jelikož třetí čtvrtletí bývá nejslabším kvartálem kalendářního roku.
Přitom investoři na začátku srpna započítali do cen úrokových futures první snížení sazeb už v září, a to po zveřejnění dat o výrazně slabší tvorbě nových pracovních míst nejen za červenec, ale po negativní zpětné revizi i dat publikovaných za červen a květen. Při úvahách, kdy by Fed mohl přistoupit k zahájení snižování úroků, se ekonomové a stratégové bank kloní spíše k prosincovému termínu.
Na druhou stranu inflační efekt z cel by měl být jen dočasný, a pokud slabá růstová data v ekonomice budou přetrvávat, vytvoří kombinace klesajících úrokových sazeb, vládních stimulů (Big Beautiful Tax Bill, deregulace) s nominálně silnými korporátními zisky (čeká se zrychlení růstu EPS v roce 2026 na 14 %) velmi příznivé střednědobé prostředí pro akciové trhy. To ale investoři vědí a odráží se to ve vysokém ocenění amerického akciového trhu.
