Článek
Geopolitika, dražší peníze a technologické změny přepisují investiční mapu. To, co ještě před několika lety fungovalo téměř automaticky, tedy levné úvěry, růstové technologické akcie a globální dodavatelské řetězce, dnes podle investorů přestává stačit. Hovořili o tom ekonomové a investoři na středečním Investičním fóru.
Česká ekonomika vstupuje do dalšího roku v relativně dobré kondici, zároveň ale čelí prostředí, které je podstatně nejistější než v minulosti. Podle České národní banky (ČNB) by měl hospodářský růst dosáhnout přibližně 2,5 procenta. „V rámci Evropské unie je to spíš nadprůměrný výsledek,“ uvedl v diskuzi člen bankovní rady Jan Kubíček.
Zároveň ale upozornil, že éra rychlého snižování úrokových sazeb se blíží ke konci. „Současná úroveň sazeb je blízko takzvané neutrální hladiny, tedy stavu, kdy ekonomiku ani nebrzdí, ani výrazně nepodporuje,“ řekl Kubíček. Podle něj je dnes pravděpodobnější scénář stability sazeb, případně jejich dalšího zvýšení, než návrat k výraznému uvolňování měnové politiky.
Rizikem zůstávají podle centrální banky proinflační tlaky v domácí ekonomice i geopolitická nejistota v zahraničí. „Navíc tu máme silnější korunu, která sama o sobě zpřísňuje finanční podmínky,“ doplnil Kubíček s tím, že právě zahraniční vývoj, zejména v Německu, zůstává pro českou ekonomiku klíčový.
Centrální banka se zároveň snaží držet krok s technologickými změnami ve financích. Kubíček na fóru popsal, že ČNB vytvořila testovací portfolio digitálních aktiv v objemu jednoho milionu dolarů.
„Prvním aktivem byl bitcoin. Nejde o spekulaci, ale o to, abychom si osahali procesy – účtování, audit nebo řízení rizik,“ vysvětlil. Podle něj se banka zajímá i o další formy digitálních financí, například stablecoiny nebo nové způsoby vedení depozit.
Investiční popelka
Geopolitika se stále výrazněji propisuje i do investičních strategií. Viditelným příkladem je obranný průmysl, který byl ještě donedávna pro část investorů problematickým sektorem, mimo jiné kvůli pravidlům takzvaného zodpovědného investování (ESG).
„Obrana byla dlouhé roky investiční Popelka. Financování bylo obtížné a sektor byl z pohledu ESG spíš tabu,“ popsal Richard Trojan, investiční partner Rockaway Defense.
Dnes se podle něj situace zásadně změnila. Evropské vlády masivně navyšují obranné rozpočty a sektor získal dlouhodobou politickou i finanční podporu. „U velkých zbrojařských firem už jsou ale ocenění velmi vysoko. Tam je na místě opatrnost,“ upozornil Trojan.
Zajímavější příležitosti se podle něj přesouvají ke středně velkým firmám v dodavatelském řetězci. Jde o společnosti, které vyrábějí komponenty, elektroniku nebo software a jsou dva až tři stupně pod hlavními dodavateli armádních systémů.
„Evropa se snaží přesunout výrobu zpátky k sobě. Tyto firmy z toho dnes těží nejvíc,“ vysvětlil Trojan. Výhodou je podle něj i to, že jakmile se dodavatel jednou v obranném řetězci etabluje, je pro zákazníky obtížné ho nahradit. Zároveň se mění samotná podoba moderního bojiště.
„Dron za pár tisíc dolarů dnes dokáže zničit tank za desítky milionů. Rozhodující jsou data, software, elektronický boj, tedy například rušení signálu, práce se senzory a ochrana proti dronům, a schopnost rychle reagovat,“ dodal Trojan. Právě tyto oblasti považuje za dlouhodobě investičně atraktivní.
Hodnota se vrací
Proměna investičního prostředí je patrná i na veřejných trzích. Po letech dominance technologických gigantů se podle portfolio manažerů znovu dostávají do hry takzvané hodnotové akcie, tedy firmy, které nejsou postavené na příslibu vzdáleného růstu, ale na fungujícím byznysu a schopnosti vydělávat už dnes.
„Růst ziskovosti se postupně rozšiřuje i mimo technologie, což hodnotovým strategiím výrazně pomáhá,“ uvedl Radim Kramule, portfolio manažer Erste Asset Management. Podle něj už dnes hodnotové investování neznamená hledat firmy jen podle nízké ceny vůči účetní hodnotě.
„Je to trochu lovení v bahenních vodách. Klíčové je rozlišit mezi skutečnou příležitostí a firmou, která sice vypadá levně, ale ve skutečnosti se z ní může stát slepá ulička,“ popsal Kramule. Podle něj musí mít investor jasno v tom, co by mělo hodnotu firmy v čase „odemknout“, například změna strategie, vedení nebo práce s kapitálem.
„Ideální je, když jsou naše investiční strategie co nejméně závislé na vývoji veřejných trhů. Když například zavedeme nový skladový systém, a díky tomu firmě vzroste ziskovost o pět procent, je pak v zásadě jedno, co zrovna řekl Donald Trump nebo co se děje na burze v New Yorku,“ popsal Pavel Falout, investiční partner Rockaway Capital.
Výhodou private equity je podle něj možnost aktivně zvyšovat efektivitu firem a budovat dlouhodobý byznys. Podobně pragmatický přístup se podle Falouta prosazuje i u digitálních technologií. „Nejde o spekulaci na kryptoměny, ale o infrastrukturu, tedy firmy, které na blockchainu staví reálné finanční služby,“ uzavřel.
