Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na stáří si v penzijních fondech ukládá každý třetí Čech. Většina z nich (přes dva miliony) jsou v účastnických fondech, které spravují zhruba 288 miliard korun. Výkon těchto fondů byl v loňském roce velmi různorodý, vyplývá z analýzy finančně-poradenské společnosti Freedom Financial Services, kterou mají SZ Byznys k dispozici. Ty nejlepší vydělaly svým střadatelům přes dvacet procent. Byly dva: NN Růstový (+ 25,9 %) a Conseq Globální akciový fond (+23,4 %). Bronzovou příčku obsadil ČS Dynamický s výnosem 17 %.
„Tyto fondy se zaměřují na akcie vyspělých trhů západní Evropy a USA. Hotovost drží jen minimální, což jim umožňuje být na rostoucím trhu maximálně zainvestován,“ uvedl Václav Šimek, partner v poradenské společnosti Freedom Financial Services.
Zajímavých dvouciferných výsledků dosáhly ale téměř všechny účastnické fondy s vysokým podílem akcií. Průměrně dodaly 14,2 %. Nejméně výkonný zástupce z této kategorie vydělal 2,2 %, šlo ovšem o fond, který vznikl teprve loni. Výkon za jediný rok – ať už mizerný, nebo skvělý – ovšem nemá příliš velkou váhu, spoření na penzi je dlouhodobý produkt. Fondy s kompletní třináctiletou historií přinášejí klientům průměrný výnos mezi 6 až 7 procenty ročně.
Přes slušný výkon v roce 2025 se dynamickým účastnickým fondům spíše nedařilo překonat rekordní rok 2023. „U dynamických účastnických fondů se již druhým rokem v řadě potvrdilo, že růsty 2023 byly opravdu vysoké a jen těžko se budou portfoliomanažerům překonávat. Na druhou stranu byla i zde jedna výjimka,“ připomíná Šimek. Šlo o zmíněný Conseq Globální akciový fond. Výsledky roku 2024 překonala celá polovina nabízených fondů.
Dvouciferné výnosy jsou vykoupeny vyšší volatilitou, hodnota dynamických penzijních fondů může v průběhu roku výrazně kolísat. V průběhu dlouhého horizontu se ale kolísavost výrazně snižuje. U střadatelů na dekády proto nemusí být takový problém.
Co by si měl dlouhodobý střadatel bedlivě hlídat, jsou poplatky penzijních fondů. Na dlouhém horizontu totiž dokážou výsledné úspory citelně zmenšit. Klidně i o polovinu. Poplatky u burzovně obchodovaných fondů jsou řádově nižší.
Druhým typem účastnických fondů jsou ty vyvážené. Kombinují především akcie a dluhopisy. Mezi nimi se dařilo loni nejvíce ČS Vyváženému fondu s 10,9 %. Ostatně nejen loni, tento fond je ve své kategorii historicky nejúspěšnějším. K deseti procentům ale vynesly i vyvážené fondy od Komerční banky a společnosti NN. Od svého vzniku vydělaly vyvážené fondy svým účastníkům ročně průměrných 3,7 %.
Konzervativní penzijní fondy investují primárně do nízkorizikových nástrojů, jako jsou české státní dluhopisy a nástroje peněžního trhu (např. termínované vklady, pokladniční poukázky). Cíl je ochránit kapitál a zajistit stabilní, byť nižší zhodnocení.
Jak si fondy vedou v boji s inflací
V boji s inflací konzervativní fondy dlouhodobě prohrávají na celé čáře. Doručují průměrných 1,3 % za rok. Nejvýkonnějším zástupem konzervativní kategorie byl loni Conseq Dluhopisový s 2,9 % ročně.
Ovšem jakmile se započítá inflace, výnosy i odvážnějších fondů jdou dolů. Ani řada vyvážených fondů (např. od NN, Allianz, KB) inflaci historicky porazit nedokázala. Od roku 2013 do konce roku 2025 bylo znehodnocení peněz v účastnických fondech přibližně ve výši 58,7 %.
Výkonnostně nejslabšímu zástupci (ze všech fondů s kompletní historií) by se modelová investice reálně znehodnotila skoro o třetinu. Naopak nejúspěšnějšímu fondu se podařilo hypotetický jednorázový vklad reálně zhodnotit, a to o 93,5 %.
Ve třetím pilíři si celkem střádá 3,9 milionu Čechů. Zhruba 1,9 milionu z nich spoří v tzv. starých neboli transformovaných fondech, do kterých už není možné vstoupit. Jejich výnosy dlouhodobě neporáží inflaci. Strategii mají totiž velmi omezenou, podle zákona nesmí jít ani krátkodobě do červených čísel.
A jak dopadly účastnické fondy ve srovnání s vývojem na globálních trzích? Konkurovalo jim jen pár těch nejlepších. Hlavní americký akciový index S&P 500 totiž zpevnil loni o více než pětinu a index Nasdaq Composite, v němž jsou hlavně akcie firem z technologického sektoru, vzrostl o 21 procent. Výrazné zisky si připsaly také evropské, japonské a čínské akcie, vyplývá z burzovních statistik.
