Článek
Jde o jeden z nejzákeřnějších typů rakoviny - karcinom vaječníků je dlouho nenápadný a většinou se odhalí v pokročilých stádiích. Naději dává léčba, která jde stále kupředu. Přidat ale musíme třeba v genetickém testování pacientek. Jak se nemoc maskuje a proč se mluví o „syndromu malé sukně”?
Karcinom vaječníků je tichým zabijákem žen. O nemoci, možnostech léčby i důležitosti empatické komunikace s pacientkami mluvil v podcastu MUDrování s Danielou onkogynekolog Roman Kocián ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Šíření rakoviny vaječníků po těle se někdy připodobňuje k fouknutí do odkvetlé pampelišky. Ložiska se rychle šíří po dutině břišní, nádor na sebe ale zprvu neupozorňuje žádnými jednoduše rozpoznatelnými útvary. Právě v nenápadném začátku je jeho zákeřnost.
„Medicína zatím nevymyslela způsob, jak tohle onemocnění diagnostikovat včas. Nejčastěji je diagnostikováno v situaci, kdy je pánev a dutina břišní vyplněna nádorem a tvoří se ascites,“ přibližuje lékař Roman Kocián situaci, kdy dochází k hromadění nadměrného množství tekutiny v břišní dutině.
S kým jsme si povídali?
MUDr. Roman Kocián, Ph.D. je onkogynekolog působící v Onkogynekologickém centru Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze. Zaměřuje se na léčbu zhoubných nádorů ženských pohlavních orgánů, zejména karcinomu děložního hrdla a vaječníků.
O rakovině vaječníků, jejích varovných signálech i o pokrocích v léčbě mluvil onkogynekolog Roman Kocián.
I kvůli zvětšenému objemu pasu a břicha, který může bránit dopnout dříve padnoucí oblečení, se s rakovinou pojí výraz „syndrom malé sukně“. Příznaky jsou plíživé a nejdřív nenápadné. Žena může kromě únavy cítit třeba různé zažívací potíže.
„Pokud obtíže trvají několik týdnů a je jich více najednou - to znamená, mám pocit, že se mi nafukuje břicho, není mi dobře, jsem slabá, unavená, mám pocit na zvracení a hubnu, přitom mám normální příjem potravy, tak to jistě zasluhuje pozornost,“ míní specialista Roman Kocián.
Dodává, že populační riziko u tohoto zákeřného karcinomu není vysoké - ročně u nás onemocní asi tisícovka žen. Zdaleka ne všechny podobné potíže tedy znamenají karcinom. Pokud se ale sejde vícero varovných signálů a nechtějí odeznít, je to jasný povel k návštěvě lékaře.
Zrádné mutace genů
Přestože se nemoc u žen nejčastěji vyskytuje kolem 60 let věku, existuje i skupina výrazně mladších pacientek - jsou to ty, které mají genetickou zátěž. Právě testování nemocných i jejich nejbližších příbuzných na mutace v genech BRCA-1 a BRCA-2 je podle odborníka v boji proti karcinomu zásadní. Mutace totiž riziko rakoviny vaječníků i prsu zvyšují mnohonásobně.
„Česká republika má v testování ještě nějaký dluh. Má to ale význam jak pro léčbu, tak pro příbuzné. Když zjistíme vrozenou mutaci, genetik si pozve příbuzné v riziku - otestuje sestry, bratry, dcery, syny… najde zdravé nosiče a ty potom v ambulancích preventivní onkologie dále poučí,“ dodává lékař.
Dnes už má o mutacích lepší povědomí i laická veřejnost - preventivní zákroky ostatně podstupují i známé tváře v čele s herečkou Angelinou Jolie, která povědomí o problému pomohla zvýšit už před několika lety.
Naděje a sdílení
Když se žena s příznaky dostane na správné specializované pracoviště, bývá už vše poměrně rychlé - léčba zahrnuje zpravidla radikální operaci a chemoterapii. Průlomem se stala i speciální udržovací léčba PARP inhibitory.
Jak doplňuje Roman Kocián - zapomínat se nesmí ani na psychiku a celkový nápor, který pacientky po vyslechnutí diagnózy zažívají. Pomáhá nejen promluva s lékařem a blízkými, ale třeba i sdílení zkušeností s dalšími pacientkami. V tomto ohledu pomáhá například organizace Veronica.
„Díky organizaci máme u nás takové pacientské centrum, klidné místo. Jsou tam pacientky, které nemocí procházejí a nebo prošly a jsou ochotné si s těmi ženami sednout, zklidnit je, zopakují, co je v nejbližších dnech čeká a poskytnou podporu. Je to velmi důležité,“ dodává.
