Mohl posílit Slavii. Hvězda, kterou čeká finále Ligy mistrů, byla blízko

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Klubová sezona v Evropě se oficiálně uzavírá. Finále Ligy mistrů určí, jestli se vládcem starého kontinentu stane italský Inter Milán, nebo francouzský Paris Saint-Germain. Odborníci se shodují, že osud rozhodujícího zápasu může rozseknout Chviča Kvaracchelija.

Čtyřiadvacetiletý gruzínský záložník přišel do Paříže v lednu letošního roku za 70 milionů eur a hned se stal ústřední postavou týmu. Seznam Zprávy se dozvěděly, že svého času mohl posílit pražskou Slavii. A zjistily další zajímavá fakta o hvězdném Gruzínci.

V srpnu roku 2018 v poštovní schránce tehdejšího generálního ředitele pražské Slavie Martina Kroba přistál zajímavý dopis. Obsahoval upozornění na jednoho sedmnáctiletého gruzínského fotbalistu. Mladé křídlo, respektive útočník, toho času přijel na stáž do moskevského Lokomotivu. Už po deseti dnech tréninku učaroval všem, včetně tamního hlavního trenéra Jurije Semina. O mladíkovi se hned začalo mluvit, leckdo ho dokonce označoval za generační talent. Patřil klubu Rustavi, který ho chtěl mermomocí zpeněžit. Podle specializovaného serveru Transfermarkt se cena za šikulu pohybovala kolem 300 tisíc eur.

Ani před sedmi lety to nebyla nijak závratná částka, proto Semin tlačil na vedení moskevského klubu, aby mladého Gruzínce neprodleně koupilo. Tehdy ovšem mezi vrcholným managementem a uznávaným trenérem panovaly napjaté vztahy. Vyřešení celé záležitosti se neustále odkládalo, až gruzínská strana začala ztrácet trpělivost. Agent mladého fotbalisty prohlásil, že pokud se věc neuzavře v nejbližší době, jeho klient půjde jinam.

Byl to vhodný moment, aby sešívaní vstoupili do jednání. Ředitel Krob předal získané informace skautskému oddělení s prosbou proklepnout kandidáta. Nakonec se ale žádný přesun nekonal. Mladý Gruzínec musel vzít zavděk hostováním v Moskvě, které ruský klub vyšlo na 100 tisíc eur. Následně přes Kazaň (pořídila si ho za 600 tisíc eur) zakotvil v Neapoli. Tam získal mistrovský titul a stal se nejlepším fotbalistou italské Serie A.

Dnes září v Paříži a podle Transfermarktu stojí úchvatných 85 milionů eur a má nejvyšší cenovku ve velké PSG. Ano, uhodli jste: ten šikula, kterého Slavia měla na radaru, ale nakonec ho nepořídila, se jmenuje Chviča Kvaracchelija.

Otec současné hvězdy PSG Badri také býval profesionálním fotbalistou. Je držitelem mistrovského titulu v Gruzii a čtyřnásobným mistrem Ázerbájdžánu. Tátova záliba vštípila chlapci lásku k míči, ale uškodila jeho výchově. Badri byl neustále na cestách, juniorovi se věnovala výhradně matka. Scházela mu pevná mužská ruka, proto se zprvu projevoval jako náladové a ufňukané dítě.

Bývalý kouč ruské reprezentace Leonid Sluckij, který stál u kormidla Kazaně, vzpomínal na první tréninky mladého Gruzínce. Po každém souboji Kvaracchelija padal na zelený pažit a začínal brečet. Vstal, znovu narazil na něčí nohu a zase utíral slzy rukávem. Vypadalo to jako scénka v mateřské školce, spoluhráči se náramně bavili.

Sluckij zarazil neustálé nářky jednoduchým trikem. Pohrozil, že pokud bude kňourání pokračovat, na tréninky chodit hráč nebude. Protože mladý hráč nejvíc na světě miloval fotbalový míč, výstraha zafungovala. Do měsíce byla plačtivost pryč.

Všichni, kdo ho znají osobně, tvrdí unisono: Kvaracchelija miluje fotbal nade všechno. Hrát s míčem je pro něj největší zábava. Všechno ostatní jde úplně mimo něj.

Když hostoval v Lokomotivu, vedení mu nabídlo k pronájmu luxusní byt. Ke všeobecnému překvapení fotbalista odmítl a ubytoval se na klubové základně. Činovníci nechápavě krčili rameny, spoluhráči klepali na čelo. Kdo bude dobrovolně bydlet v cimře, když jsou v Moskvě nepřeberné možnosti? Kvaracchelija vysvětlil: „Nemíním se rozptylovat, chci se soustředit jen na fotbal.“

Příběh se opakoval v Kazani. Jen během posledního půlroku si Gruzínec pronajal byt, jinak celé své angažmá strávil zase na základně. A byl navýsost spokojen. Stravování, masáž, sauna – všechno je na jednom místě, o nic se nemusíte starat. Nejčastěji však využíval fotbalové hřiště, kde si po večerech procvičoval různé finty a neúnavně kopal na branku.

Říká se, že všichni Gruzíni jsou vášniví vinaři. V této zemi je hned několik známých odrůd – Saperavi, Rkaciteli, Mcvane… Ale tady se Chviča Kvaracchelija nechytne. Když Badri Kvaracchelija skončil kariéru, začal pěstovat vlastní vinnou révu. Syn prý ale ani jednou nezkusil domácí víno, které vyrábí jeho otec.

Na druhou stranu fotbalista miluje gruzínskou kuchyni. Jeho nejoblíbenějším jídlem jsou chinkali – taštičky z těsta plněné mletým masem. Není to nejzdravější strava pro sportovce, ale jednou za čas Kvaracchelija může udělat výjimku. Ostatně problém s nadváhou mu nikdy nehrozil, spíš mu chyběly svaly.

Nedostatek svalové hmoty byl na fotbalovém hřišti snad jediným handicapem gruzínského šikuly. Kvaracchelija vždy vypadal spíš jako tintítko než jako opravdový chlap. Proto odpadával v soubojích a předčasně střídal. Bylo zřejmé, že tento problém je třeba vyřešit. Takže se rozhodl, že bude investovat do fyzické přípravy. Obrátil se na fyzioterapeuta José Karlose Molinose, kterého poznal při společném působení v Kazani. Dříve Španěl pracoval v madridském Realu a měl reputaci předního odborníka na kondiční průpravu.

Po podpisu smlouvy s Neapolí Kvaracchelija angažoval Molinose jako osobního kouče a začal trénovat pod jeho vedením. Tělocvična, atletický ovál, bazén… Za tři roky systematické práce Gruzínec udělal viditelný pokrok. Výrazně zvýšil svalovou hmotu a je nyní schopen hrát intenzivní soubojový fotbal celých 90 minut.

Pokud na zeleném pažitu je Kvaracchelija génius, zdálo se, že co se týká biflování a učení, má jistý handicap. Do světa velkého fotbalu mladík vyrazil jen s rodnou gruzínštinou. A nejevil ani známky ochoty učit se nějaký cizí jazyk. Do Moskvy Kvaratskhelia dorazil, aniž by uměl alespoň slovo rusky. Na taktických trénincích koukal jako puk a nerozuměl absolutně ničemu. Asistenti hlavního trenéra mu pak kreslili herní schémata dodatečně.

Aby cizinec mohl zlepšit své jazykové schopnosti, Lokomotiv mu najal učitele. Totéž později udělala Kazaň. Fotbalista studoval ruštinu celkem tři roky, ale naučil se jenom jedno slovo - „bratře“. To pak používal pokaždé, když potřeboval někoho oslovit, ať už šlo o trenéra nebo spoluhráče.

Po odjezdu do Itálie se jeho vztah k lingvistice prudce změnil. V Neapoli Gruzínec odmítl služby tlumočníka s tím, že chce sám komunikovat se spoluhráči. Tento přístup brzy přinesl kýžené výsledky. Už za rok byl Kvaracchelija schopen docela obstojně mluvit italsky.

Po vypuknutí největšího konfliktu na Ukrajině Kvaracchelija vypověděl smlouvu s Kazaní a na několik měsíců se vrátil do vlasti. Jeho příjezd vyvolal v Gruzii pořádný rozruch. Stadiony na zápasech Dynama Batumi, jehož hráčem se Kvaratskhelia stal, se plnily až po střechu. Návštěvnost na domácích utkáních z pouhé tisícovky diváků vyskočila až na 20 tisíc. Narváno bylo také na venkovních zápasech. Celkem v místní lize hvězdný záložník odehrál 11 kol, ve kterých vstřelil osm branek a připsal si dvě asistence.

Ale mnohem větší čin Kvaracchelija vykonal mimo hřiště. Fotbalista prohlásil, že finančně pomůže všem městským nemocnicím a lidem, kteří kvůli koronaviru přišli o práci. Co slíbil, to také udělal. Peníze z první výplaty předal starostovi Batumi, tyto prostředky pak dostalo více než sto místních rodin.

Sportovci v Itálii se těší obrovské popularitě, avšak ani oni občas neujdou pozornosti kriminálních gangů. Zatímco Kvaracchelija klidně spal po náročném tréninku, někdo mu jednou v Neapoli vlezl do domu, vzal klíče od auta a odcizil ho. Naštěstí svůj majetek fotbalová hvězda postrádala jenom jeden den. Když se lupiči z televizních zpráv dozvěděli, čí vozidlo ukradli, nechali ho na kraji silnice s omluvným vzkazem.

Mimochodem, po Neapoli se Gruzínec pohyboval v Mini Countryman, které stojí kolem milionu korun. Pro hvězdu evropského měřítka je to velmi střídmá volba. Ale Kvaracchelija se na své poměry stejně plácl přes kapsu. V ruské Kazani fotbalista nejprve jezdil na elektrické koloběžce, až během posledního roku smlouvy mu klub poskytl ojeté čínské SUV.

Skoro veškerý svůj volný čas gruzínský šikula věnuje hraní fotbalu na PC konzoli. Vždy volí madridský Real, protože je velkým fanouškem „bílého baletu“. Dříve byl jeho velkým vzorem Cristiano Ronaldo. Kvaracchelija si dokonce vybral stejné místo na hřišti jako slavný Portugalec. Původně hrál v obraně a pak se posunul na křídlo, aby se víc podobal slavné sedmičce.

Zajímavé je, že jeho otec fandí Barceloně. Proto to dříve během španělského El Clásico v domě občas jiskřilo. „Oblékali jsme dresy a šály, brali klubové vlajky a řvali celý zápas. Bylo to kdo s koho,“ směje se Badri Kvaracchelija. Mimochodem, dnes je největším oblíbencem jeho syna Francouz Kylian Mbappé, který ještě před rokem kopal v Paříži. Třeba časem Chviča půjde po stejné cestě.