Hlavní obsah

Rusové mluví o svém „Pearl Harboru“. Putin mlčí a bojí se o svůj obraz

Foto: kremlin.ru

Ruský diktátor Vladimir Putin už na sebe mlčením po zásadních událostech upozornil několikrát.

Zatímco ukrajinská strana informuje o detailech své úspěšné operace mířené na citlivá místa ruské armády, Kreml i státní média mlčí. Jde přitom o osvědčenou taktiku, jak se vyhnout otázkám ze strany společnosti.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Překvapivá operace ukazuje, že Kyjev hodlá v této válce zasazovat režimu Vladimira Putina další rány. Tak se mluví o úspěšném masivním útoku ukrajinských sil, který zasáhl na několika ruských letištích přes čtyři desítky strategických bombardérů, včetně těžko nahraditelných letounů.

Přestože ruské ministerstvo obrany úder potvrdilo, Kreml zachovává mlčení. Podobné zprávy shrnující ukrajinský úspěch a ruskou pohromu jsou také těžko dohledatelné i ve státem kontrolovaných médiích. Takový přístup ke krizovým situacím, které s sebou nesou hrozbu poškození veřejného obrazu, přitom režim razí dlouhodobě.

„Mlčení je Putinův styl“

Také po úspěšném vpádu ukrajinských sil do pohraniční Kurské oblasti nechal ruský diktátor více než den bez komentáře. A v následujících týdnech se věnoval raději rutinním výjezdům a prohlášením než rozhodnému postupu.

Na stejné lince se pak vezla i státní média, ve kterých se akce nazývala pouze eufemismy jako „situace“ a nepřikládala se jí žádná velká pozornost.

Ticho panovalo i po teroristickém útoku na koncertní halu na předměstí Moskvy.„Mlčení je obecně Putinův styl. Má tendenci přenášet odpovědnost na místní orgány a pak prohlásit, že se o všechno postaral. Ale zdá se mi, že hlavní důvod je ideologický,“ poznamenal v rozhovoru po teroristickém útoku pro stanici Current Time Kirill Martynov, šéfredaktor nezávislého ruskojazyčného zpravodajství Novaja Gazeta Europe.

Nečekaný ukrajinský úder

Operace zlikvidovala například o letadla A-50, Tu-95 a Tu-22, která vzlétají na pravidelné mise s úkolem bombardovat Ukrajinu balistickými raketami a střelami s plochou dráhou letu.

Drony zasáhly letiště u Rjazaně jižně od Moskvy, v Ivanovu blízko hlavního města a dokonce až v Irkutské oblasti na Sibiři, která je vzdálená od hranic s Ukrajinou více než čtyři tisíce kilometrů. Lidé hlásili požáry také ze základny Srednij u Murmansku na severozápadě země.

„Operace se připravovala rok a půl, detaily schválil šéf SBU Vasyl Maljuk a v reálném čase ji sledoval prezident Volodymyr Zelenskyj,“ napsal s odvoláním na své zdroje deník Ukrajinska pravda. Podle něj tým specialistů už dříve dopravil do Ruska FPV drony a ukryl je tak, aby je nikdo neodhalil.

Všechny podobné akce totiž nabourávají Putinův obraz silného lídra, který slibuje Rusům stabilitu a bezpečnost. Právě na tomto závazku ruský diktátor zčásti staví svou neochvějnou pozici.

Neznamená to ale, že by v ruském veřejném prostoru bylo i po aktuálních útocích naprosté ticho. Komentář potvrzující sílu operace poskytla v Rusku vlivná komunita válečných blogerů, kteří dlouhodobě podporují akce Kremlu. A část z nich vyzvala ve svých příspěvcích k tvrdé odvetě.

„Doufáme, že odpověď bude stejná jako odpověď USA na útok na jejich Pearl Harbor nebo ještě tvrdší,“ napsal vojenský blogger Roman Alechin na svém kanálu na telegramu, který má 174 tisíc odběratelů.

„Není to jen záminka. Je to důvod k jadernému úderu na Ukrajinu,“ napsal autor telegramového kanálu ‚Dva majoři‘.

Rybar, prokremelský kanál s vazbami na ministerstvo obrany, označil útok za „velmi citelný“ úder ruskému jadernému štítu. Poničená letadla totiž slouží i jako nosiče jaderných zbraní. Bloger poukázal na chyby v postupech ruské rozvědky. „Tyto ztráty není možné nahradit,“ dodal Rybar.

Lavrov po úderu telefonoval do Washingtonu

K úderům na citlivá místa pro ruské útoky došlo také den před dalším kolem mírových jednání, na která mají dorazit zástupci obou stran. Jestli se stanou tématem rozhovorů, zůstává otázkou.

Jak ale upozorňuje stanice BBC, bezprecedentní operace vysílá vzkaz i směrem ke Spojeným státům, které se staví do pozice mediátora ukončení bojů. A to že Kyjev je odhodlaný nadále pokračovat ve vedení bojů.

Právě z Washingtonu se totiž v posledních týdnech stále více ozývají komentáře, které prohlašují, že Ukrajina nemá šanci ve válce vyhrát a je tak na ní podnikat ústupky.

Takový postoj hrál do karet právě Moskvě, která ze svých požadavků za měsíce probíhajících jednání neustoupila ani o píď a nadále se drží taktiky zdržování.

Záběry z ukrajinského útoku na ruská letiště.Video: telegram/mash, x.com/Osinttechnical

Že bude i reakce Spojených států na současné údery důležitá, naznačuje i telefonát, který podnikl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Krátce po operaci totiž vytočil číslo svého amerického protějšku Marca Rubia. Ale i z tohoto telefonátu vyplývají pouze neurčitá sdělení.

Ruská média napsala, že Lavrov a Rubio „diskutovali o situaci související s konfliktem na Ukrajině, vyhlídkách na jeho řešení a pondělních rusko-ukrajinských rozhovorech v Istanbulu“.

Zatím se ale z Bílého domu ozvalo pouze konstatování toho, že Kyjev o operaci předem neinformoval.

Většina pozorovatelů nyní očekává nějakou formu reakce Kremlu na ukrajinský útok, jako tomu bylo několikrát v minulosti.

Podle amerického diplomata Johna E. Herbsta se zdá nyní pravděpodobné, že Moskva zareaguje v souladu se současnými operačními postupy – například provedením ještě masivnějších leteckých útoků. Volání proválečných blogerů po použití jaderných zbraní ale spíše vyzní do prázdna.

„Zničení letadel je sice vážnou ranou pro ruské letectvo a Putinovu vlastní prestiž, ale co do významu se nedá srovnávat s ukrajinskou protiofenzivou na podzim roku 2022. Pokud jde o Putinovy ​​kalkulace v této válce, jaderné zbraně jsou v podstatě rétorickým nástrojem k zastrašení západních vůdců a k tomu, aby důrazněji podporovali Ukrajinu,“ napsal ve svém komentáři pro think tank Atlantic Council.

Doporučované