Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Skupina Draslovka reaguje na geopolitickou situaci, kdy si státy začínají hlídat své surovinové zdroje. V Egyptě, Peru a Indonésii postaví továrny na výrobu kyanidu pro těžařský průmysl.
„Řekli jsme si, že musíme být blíž finálním trhům,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Pavel Brůžek, generální ředitel Draslovky, která podle žebříčku Česká elita patří mezi ty nejhodnotnější české firmy. Evropa podle něho ztrácí, nemá energetické suroviny. Naopak v zemích bohatých na suroviny je obrovský zájem o investice do zpracovatelského řetězce.
Výstavbu nové továrny plánuje Draslovka v Egyptě společně s Petrochemical Holding, firmou ovládanou rusko-rakouským podnikatelem Jakovem Goldovským. „V Egyptě máme podepsaný EPC kontrakt. Jsme jedna z mála zahraničních společností, která operuje v zóně volného obchodu,“ uvádí Brůžek.
EPC kontrakt je formou smlouvy mezi investorem a dodavatelem stavby, která zajišťuje výstavbu projektu „na klíč“. „V podstatě jsme před zahájením výstavby, zpracováváme detail návrhu smlouvy, takže do dvou let bychom měli na tamním trhu být aktivní,“ dodává.
Boj o suroviny
Země jako Indonésie nebo Peru mají podle Brůžka společné to, že vlastní suroviny, ale mají jen minimální zpracovatelskou infrastrukturu. „Indonéské ministerstvo pro investice nám řeklo jasně: Jestli tady chcete být úspěšní, postavte dodavatelský řetězec,“ popisuje.
„Podepsali jsme licenci na výrobu kyanidu a kyanovodíku v Indonésii, protože ji považujeme za klíčový trh, a dohodli jsme se, že tam postavíme továrnu,“ dodává Brůžek s tím, že jméno partnera nemůže sdělit před dotažením detailů.
Podobná situace je v Peru, což je rovněž velký finální trh kyanidu pro zlato a pro další kovy. V Peru i Indonésii je Draslovka ve fázi inženýringu. „Zároveň vlastně se ještě díváme po spolupráci v oblasti CIS regionu a v Turecku. Vždy to má stejné kontury: vysoké těžařské ambice v oblasti zlata, stříbra, potenciálně mědi, velmi dobrý přístup ke klíčovým surovinám a zároveň klíčové suroviny za velmi zajímavé ceny. A ještě rozumné náklady na stavbu továren, plus lokální partner, který provozuje těžbu,“ říká Brůžek.
Know-how
Model spolupráce je takový, že Draslovka přináší hlavně know-how, jak se kyanid vyrábí, dále licence na provozování, obchod a místní partnery má především kvůli snížení byznysového rizika. „Výstavba pro nás proto není tak kapitálově náročná. Nejsme v těch podnicích majoritním akcionářem, i když se jimi do budoucna můžeme stát. My přinášíme naše znalosti. Je to oboustranně výhodná spolupráce,“ říká Brůžek.
Draslovka vyrábí speciální chemické produkty na bázi kyanovodíku a je největším světovým výrobcem pevného kyanidu sodného. Ten se používá právě při těžbě nerostů, a Draslovka disponuje i moderní technologií šetrnou k životnímu prostředí. Kromě Česka působí v USA či Jihoafrické republice.
Licencovanou má Draslovka především technologii glycinového loužení, která snižuje těžařům spotřebu kyanidu draselného. Testy technologie probíhají v pokročilém stadiu s jedním z největších světových těžařů Barrick Gold.
Většinovým vlastníkem Draslovky jsou Petr Pudil a Vasil Bobela z BPD Partners, kteří dohromady drží 67,49procentní podíl. Jejich kolega Jan Dobrovský drží 7,5procentní podíl a zbývajících 25,01 procenta drží rodina Brůžků v čele s Pavlem Brůžkem starším společně se syny Pavlem a Petrem.
