Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Šťastný oběžník, ve kterém každé úterý Jindřich Šídlo a jeho tým přinášejí glosy o aktuálním politickém dění, tipy na zajímavé čtení a postřehy ze zákulisí Šťastného pondělí. Pokud vás ukázka zaujme, přihlaste se k odběru plné verze newsletteru.
Pokud by nějaká učitelka vykládala mé dceři o ruském útoku na Ukrajinu totéž, co si v dubnu 2022 dovolila v základní škole Na Dlouhém lánu v Praze 6 Martina Bednářová, ztropil bych také pěkné rodeo a trval na tom, aby okamžitě z naší školy vypadla.
Kdyby se mě pak ale někdo zeptal, jestli za to má skončit před soudem, musel bych bez dlouhého přemýšlení odpovědět: Samozřejmě že ne, zbláznili jste se? Odchod ze školy, který potvrdily i soudy, je dostatečný trest, vyřízeno, pojďme se učit něco jiného.
Martina Bednářová ale byla minulý týden odsouzena k tříleté podmínce a zákazu učení. Stalo se tak na třetí pokus, předtím byla obdivovatelka válečného zločince Putina a usvědčená lhářka dvakrát osvobozena.
Paní Bednářová, která dodnes trvá na tom, že se Ukrajině nic tak strašného nestalo, a pokud ano, může si za to napadená země sama, je mimořádně odpudivá postava a je upřímně řečeno divné, že si toho ve škole Na Dlouhém lánu nikdo nevšiml před jarem 2022. Principy jsou ale ve svobodné zemi důležitější než jednotlivé figury, a tak je pořád otázkou, zda český represivní aparát opravdu nemá nic důležitějšího na práci než honit po soudech jednu sice hodně zlou, ale také zoufalou paní.
Tohle samozřejmě není žádný „politický proces“, jak o tom teď Bednářová, její advokát Jindřich Rajchl a celá místní proruská scéna vypráví. Je to horší: Dost energie a také dost peněz daňového poplatníka bylo hloupě vloženo do případu, o němž jsme měli naposledy slyšet ve chvíli, kdy si Bednářová sbalila v kabinetu věci a opustila budovu školy.
Takto si stát, posedlý represí verbálních trestných činů, vyrobil další mučednici a komunistické koalici Stačilo! kandidátku do sněmovních voleb a velmi důstojnou nástupkyni někdejší stalinistické hvězdy pedagogického sboru ZŠ Zárubova a poslankyně KSČM Marty Semelové.
Bednářová je na pražské kandidátce Stačilo! na čtvrtém místě, které sice nevypadá úplně volitelně, ale s touhle kampaní na účet orgánů činných v trestním řízení by to mohlo klapnout na preferenční hlasy. A pak bych to hned viděl na funkci předsedkyně školského výboru, protože podělit se musí všechny strany a tady máme odbornici s třicetiletou praxí.
Už jsem to tady psal, ale tohle je přímo učebnicová ukázka problému: Svoboda slova není vůbec příjemná věc. Ve svých extrémech je naopak hrozně otravná a člověk toho musí se zaťatými zuby vyslechnout hodně. Ale kdo nevydrží, prohrává.
Přesně to v březnu formuloval Ústavní soud v případu dalšího proruského experta Ladislava Vrabela, který byl původně odsouzen za rozšiřování lží o chystaném českém jaderném útoku na Moskvu. Ústavní soudce rozsudek zrušil: „Pokud se v boji za demokracii obětuje svoboda projevu, nebude už za co bojovat,“ prohlásil soudce Tomáš Langášek.
Když si do rovnice dosadíte zrovna Vrabela nebo Bednářovou, je to nepříjemná pravda, ale je to tak. A mimochodem, nebylo by divu, kdyby nakonec (poslankyně) Bednářová u Ústavního soudu uspěla také, pokud se tam vydá. Pokazit by jí to mohl snad jen její advokát Jindřich Rajchl.
Na obranu Martiny Bednářové vzniklo několik iniciativ, které se nejspíš cítí jako Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných – s tím rozdílem, že angažmá v takovém spolku člověk dnes neriskuje, že se i on brzo stane nespravedlivě stíhaným, odsouzeným a zničeným. Příznivci paní Bednářové se mezi sebou skládají i na finanční pomoc, prostě dělají svobodně všechny ty věci, které by v zemích s politickými procesy včetně jejich oblíbeného Ruska dělat bez rizika nikdy nemohli.
Ale pokud by i ta strana země, jejíž příslušníci čtou tenhle text, potřebovala svou vlastní autoritu, která se postavila na stranu svobody slova, najdou ji. A možná je trochu překvapí.
„Četl jsem několik rozsudků, kdy byli odsouzeni lidé, kteří, přiznejme, blbli na kvadrát a veřejně vystupovali na ruské straně proti Ukrajině a někdy tvrdili vyslovené hovadiny. To je smutné, ale český přístup je kvůli tomu soudit a zavírat do vězení považuji za poněkud pochybný… Dokud se nejedná o zřetelné výzvy k násilí a nabádání k němu a jde jen o slova a tvrzení, do vězení by se za to snad zavírat nemělo.
Jako nedávný případ učitelky, která popírala válku na Ukrajině a svým žákům vykládala různé blbosti. Tomu je třeba se pochopitelně bránit a znemožnit jí práci ve školství. Ale opravdu nevidím důvod ji za to dále trestat.“
Tak pravil půl roku před svou smrtí Karel Schwarzenberg, muž, který stál už od roku 2013 vždy na straně Ukrajiny. Jeho knížecí jasnost měla jako obvykle pravdu. Pokud tuhle zemi, její hodnoty a vzdělávací systém navrch rozloží jedna proruská učitelka, nemá to tu stejně moc cenu.
Pokud se vám ukázka z newsletteru Šťastný oběžník líbila, přihlaste se k odběru. Každé úterý ho dostanete přímo do vašeho e-mailu spolu s odkazy na aktuální epizody Šťastného pondělí a Šťastného podcastu.
