Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Elon Musk, technologický vizionář a nejbohatší muž planety, si nesedl již s Bidenovou administrativou, obviňoval mimo jiné Bidena, že ignoruje Teslu v čele udržitelné politiky a rozvrací Spojené státy svojí migrační politikou. Za předešlé administrativy do USA vstoupil vysoký počet migrantů a podle Muska se jednalo o pokus o manipulaci s volbami, neboť někteří z těchto migrantů se pak mohli účastnit voleb. Mimo jiné ale vysoký počet migrantů pomohl udržet americkou ekonomiku při síle.
Elon Musk tak činil maximum pro to, aby demokraté nebyli znovuzvoleni, neboť mimo jiné také věřil, že se za Bidenem a následně Kamalou Harris skrývá tzv. „stínová vláda“. Tedy nezvolení jedinci, kteří skutečně řídí americkou politiku a využívají Bidena nebo Kamalu jako své loutky. Tato těžko ověřitelná teorie v kombinaci s předvolebními sliby Donalda Trumpa nakonec přesvědčily Muska, že jej musí podpořit a že Trump je to, co USA nyní potřebují.
Musk pomohl financovat předvolební kampaň Donalda Trumpa a potažmo republikánů částkou necelých 300 milionů dolarů a také maximálně využil svého gigantického vlivu na to, aby pomohl Trumpovi a republikánům ve volbách.
Proč Trump zvítězil a jakou roli v tom hrál Elon?
V demokratickém systému je politik nástrojem lidu, který musí vyřešit jeho nejpalčivější problémy, kterým v dané chvíli čelí. Američany nepochybně nejvíce v posledních letech trápí čím dál vyšší náklady na život. Tento skok v životních nákladech byl přímým důsledkem skryté daně ve formě rekordní emise dluhu USA v posledních pěti letech, kdy jejich státní dluh vzrostl z 23,2 bilionů dolarů na počátku roku 2020 na letošních 36,2 bilionů dolarů. V současné době tak Spojené státy utratí více na splátkách svého existujícího dluhu než za celou svoji armádu.
Ne každý si ale uvědomuje, že tento dluh nakonec stejně zaplatí sám spotřebitel, a to velmi nepřímo právě postupným poklesem životního standardu. Paradoxně tedy slíbit voličům zbrzdění růstu státního dluhu a inflace je v současnosti nejvíce populistickou rétorikou ve Spojených státech. Trump ji správně vycítil a ujal se jí, slíbil snížit státní deficit USA a ukončit zvýšenou inflaci, především na tom stál jeho mandát od lidu. Toho se chytla spousta Američanů a také velmi bohatých a vlivných Američanů, kteří mají obavy o zdraví Spojených států, a mezi nimi byl mimo jiné i Elon Musk.
Ten také asistoval americké vládě ve snižování vládních výdajů a toho, co považoval za politicky motivované granty a dotace předešlé „stínové vlády“, která si měla kupovat vliv v zahraničí a zpronevěřovat vládní prostředky. To vše je cílem tzv. DOGE (Department Of Government Efficiency), v jehož čele byl donedávna Musk. Ovšem ten ve své funkci v rámci DOGE a na počátku téměř slepou podporou Trumpa v jeho ostré politice vůči Ukrajině sklidil obrovskou vlnu kritiky.
V důsledku toho se prodeje automobilů značky Tesly obzvlášť v Evropě ostře propadly, a to tempem i vyšších desítek procent v meziročním srovnání. Tesla definuje status Elona jakožto nejbohatšího člověka na planetě, a tedy je pro něj nesmírně důležitá. V zájmu své společnosti po vlnách odporu se Musk rozhodl z čela DOGE stáhnout a jeho mediální podpora Trumpa opadla. Elon se pak snažil téměř zneviditelnit, aby v zárodku tento negativní sentiment proti Tesle utlumil.
Trump se vzepřel svým slibům?
Podle vývoje v posledních několika týdnech to ale začíná vypadat, že se Trump svých předvolebních slibů zříká a začíná razit „běžnou“ politiku, kterou tolik kritizoval a sliboval ukončit. Pauza v recipročních clech, nečekaně rychlý obrat v postoji k Číně a hlavně „Big Beautiful Bill“, tedy fiskálně nezodpovědný rozpočtový zákon USA do dalších let ukazuje, že své snahy o snížení vládního dluhu Trump patrně vzdal. Tento rozpočtový zákon, který prošel jen těsnou většinou v dolní komoře Kongresu, totiž vůbec nepočítá s fiskální disciplínou. Naopak v dalších několika letech se Spojené státy mají zadlužit o dalších několik bilionů dolarů, a slibované škrty ve vládních výdajích tak chybějí.
Zákon má neochvějnou podporu Trumpa, a je tak velkou otočkou v jeho politice a naprosté zanedbání toho, co Američanům v předvolební kampani slíbil. Mimo jiné je to také znehodnocení veškeré práce, kterou Elon v čele DOGE učinil, a veškerých nákladů, které musel kvůli spojenectví s Trumpem nést. Zákon ještě musí projít senátem, aby mohl vstoupit v platnost, a zde do hry vstupuje vzpoura Elona Muska.
Elon v posledních dnech zcela otočil a ukončil svoji podporu Trumpa, když začal náhle mediálně útočit na tento rozpočtový zákon a potažmo na Trumpa a republikány. Ten si to nenechal líbit a rychle následovalo rozkmotření a vzájemné výhružky. V rámci těchto výhružek Trump například nadhodil možné ukončení dotací na nákup elektromobilů Tesly nebo vládních zakázek se společností SpaceX. Elon kontroval sdílením ústřižků Trumpových příspěvků a videí, ve kterých v minulosti odsuzoval politiku rostoucího dluhu USA, a také spojil Trumpa s kauzou Epstein.
Tato sága s rozpočtovým zákonem tedy ještě nekončí a Elon burcuje americké obecenstvo, aby tento zákon senátem neprošel. Tento rozkol ale existuje i uvnitř republikánské strany, kdy někteří senátoři velmi viditelně sdílejí Muskův nesouhlas.
Může za to Kongres?
Ať už Trump měl nebo neměl v úmyslu naplnit své předvolební sliby, začíná být čím dál víc jasné, že jim nedostojí. To se může jevit tak, že se mu podařilo oklamat velkou část amerických voličů, a to včetně Elona Muska, který se nemalou měrou podílel na jeho vítězství. Jedním z protiargumentů člena Trumpovy administrativy Davida Sackse je to, že sněmovnou reprezentantů není v současné chvíli možné protlačit jakkoli rozpočtově odpovědný zákon. Ten tedy vinu přisuzuje spíše kongresmanům a říká, že i kdyby Trump chtěl prosadit škrty ve vládních výdajích, takový zákon by neměl šanci projít Sněmovnou reprezentantů.
Rozpočtový proces v USA je složitý a vyžaduje kompromisy mezi různými politickými frakcemi, což může omezovat Trumpovy možnosti. Ovšem absence jakéhokoli pokusu o prosazení rozpočtově odpovědného zákonu některé nutí si spíše myslet, že to Trump ani nechce riskovat.
Ať už tedy za to může sám Trump, nebo Kongres, „systém“ znovu vítězí a voliči s touto vládou pravděpodobně znovu nedostanou to, co si zvolili. Je to příběh, který se již nápadně celá léta rýmuje napříč Západními státy.
