Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Spojené státy stahují část méně zásadního diplomatického personálu z blízkovýchodních zemí, protože se obávají rostoucího napětí v oblasti. Ministerstvo obrany zároveň povolilo dobrovolný odjezd rodinným příslušníkům amerických vojáků v oblasti. Píší o tom americká média s odkazem na činitele ministerstev zahraničí a obrany.
Krok se podle stanice CNN týká Iráku, Kuvajtu a Bahrajnu. Velvyslanectví USA v Bahrajnu však ve čtvrtek tyto zprávy popřelo, píše agentura Reuters. Podle médií mohou obavy souviset s neuspokojivým vývojem rozhovorů mezi USA a Íránem o jeho jaderném programu a možným izraelským úderem na íránská jaderná zařízení.
Izrael zvažuje, že v následujících dnech podnikne vojenský útok na Írán, píše web stanice NBC News s odvoláním na pět zdrojů s informacemi o situaci. Pokud tak Izrael skutečně učiní, bude to s největší pravděpodobností bez podpory USA, uvedly zdroje.
Jednostranný úder Izraele proti Íránu by znamenal dramatický rozkol s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, která se proti takovému kroku vyslovila, píše NBC News
Krok se podle stanice CNN týká Iráku, Kuvajtu a Bahrajnu. Podle médií se obavy mohou týkat neuspokojivého vývoje rozhovorů mezi USA a Íránem o jeho jaderném programu a možného izraelského úderu na íránská jaderná zařízení.
„Jsou stahováni, protože to může být nebezpečné místo,“ řekl ve středu večer bez bližších podrobností o diplomatech americký prezident Donald Trump. Zároveň zopakoval svá dřívější slova, že Írán nesmí získat jadernou zbraň.
USA omezilo cestování svých zaměstnanců
Spojené státy se ve čtvrtek rovněž rozhodly omezit cestování amerických vládních zaměstnanců a jejich rodin na území Izraele z důvodu nestability v regionu. Až do odvolání nemohou cestovat mimo města Tel Aviv a okolí, Jeruzalém a Beer Ševa, oznámilo velvyslanectví USA v Izraeli s tím, že přesun mezi těmito třemi zónami včetně pohybu z letiště Ben Guriona a na něj je povolen.
Ambasáda USA v Bagdádu vydala pro americké občany doporučení, aby necestovali do Iráku. Irák ve čtvrtek uvedl, že jeho zpravodajské služby a informace z terénu nesignalizují žádné hrozby pro diplomatické mise. Bagdád reagoval na oznámení, že USA z Blízkého východu stahují část amerického diplomatického personálu.
Velvyslanectví USA v Bahrajnu ve čtvrtek podle agentury Reuters uvedlo, že zprávy o tom, že by nějakým způsobem změnilo svůj postoj, jsou nepravdivé. Personální obsazení a provoz velvyslanectví podle něj zůstávají beze změny a aktivity pokračují jako obvykle.
Washington má podle NBC News obavy, že by případný izraelský úder proti Íránu mohl vyvolat odvetnou reakci Teheránu namířenou proti americkému personálu či majetku v regionu. Írán dlouhodobě tvrdí, že Spojené státy by jako hlavní vojenský a politický spojenec Izraele nesly následky za izraelský útok.
Podle deníku The Washington Post by navíc taková vojenská akce téměř jistě zmařila citlivá jaderná jednání mezi Trumpovou administrativou a Teheránem.
Jednání mezi USA a Íránem stagnují
Jaderné rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem dosud nevedly k výsledkům a obě strany varují před jejich neúspěchem. Íránský ministr obrany Azíz Násirzádí ve středu řekl, že pokud jednání o íránském jaderném programu selžou a výsledkem bude konflikt se Spojenými státy, Írán může zaútočit na americké základny v regionu. Zároveň se spekuluje o možném úderu Izraele na íránská zařízení k obohacování uranu.
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, Evropskou unií, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu známou pod zkratkou JCPOA, která měla omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Spojené státy ovšem od dohody za první vlády prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018 odstoupily a sankce proti Íránu obnovily. Írán posléze přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Teherán přesto dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje.
Nyní šéf Bílého domu usiluje o novou dohodu, která by zajistila, že Írán nezíská jaderné zbraně, čehož se obává řada západních států. Teherán ambice získat jaderné zbraně popírá a uvedl, že je ochoten jednat o určitém omezení svého jaderného programu, ale že ukončení obohacování uranu nebo odevzdání těchto zásob patří mezi takzvané červené linie při jednáních.
