Maláčová o paruce: Komentáře jsou od trollů, reálný člověk nemůže být tak zlý

Podzimní sněmovní volby jsou pro SOCDEM poslední šancí na politickou záchranu, řekl nedávno místopředseda jedné z nejstarších českých stran Lubomír Zaorálek. Její podpora je ale stále nízká. Jak chce strana nepříznivý trend otočit?

Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová.

Sociální demokracie půjde do letošních sněmovních voleb nakonec sama. Zároveň je strana podle její předsedkyně stále otevřená spolupráci s Přísahou. Nabídka platí za předpokladu, že by kandidoval i její předseda Robert Šlachta. Žádná jednání se ale podle Maláčové nevedou.

S vizí spojit se s dalšími politickými subjekty kandidovala lídryně SOCDEM do čela strany loni na podzim. Plán na vytvoření široké levicové koalice se ale rozpadl v únoru, když SOCDEM ukončila jednání o možné spolupráci s hnutím Stačilo! Kateřiny Konečné. Sociálním demokratům vadilo, že hnutí vedené KSČM se soustředí místo levicového na antisystémový program, který počítá s vystoupením z EU a NATO.

Nedávné spekulace o tom, že by se vybraní sociální demokraté ucházeli o hlasy na kandidátkách opozičního hnutí ANO, šéfka SOCDEM opakovaně popřela: „Kdybychom si vyjednávali teplá místa na kandidátkách hnutí ANO, tak už bych tam přece byla, kdybych to chtěla.“

SOCDEM ještě jako ČSSD v minulých volbách v roce 2021 vypadla ze Sněmovny, když získala 4,65 procenta hlasů. Aktuálně se její preference pohybují kolem dvou až čtyř procent. Sama její předsedkyně uznává, že strana bojuje o přežití a musí do toho teď dát všechno.

Maláčová, která před časem oznámila, že trpí onkologickým onemocněním, se ale podle svých slov na vrchol letošní kampaně těší: „Kdybych měla pocit, že to nejde nebo to nezvládám nebo mě to nebaví, tak vnímám svoji vnitřní svobodu, že řeknu stop. Zdraví je na prvním místě. Na druhou stranu nejdu do kampaně poprvé, vím, co to obnáší. A mám vysokou podporu od kolegů a cítím ji i navenek.“

Co sociální demokracie voličům nabízí? Jak náročné je vést kampaň souběžně s léčbou onkologického onemocnění? A co by pro SOCDEM znamenalo, kdyby se ani tentokrát nedostala do Sněmovny?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Na internetu se objevil velmi stručný nástřel předvolebního programu hnutí ANO, v jednom z videí předsedy hnutí ANO Andreje Babiše na sociálních sítích. Viděla jste to? – Nestihla jsem to zaregistrovat. – On tam avizuje slib zvýšení platů, zvýšení důchodů, proplácení jízdného, vykoupení ČEZ, levnější energie, stavění bytů. Tak jsem si říkala, co zbyde na vás? To jsou tradičně vaše témata. – Já říkám dlouhodobě, že naše hlavní téma jsou extrémně nízké mzdy, které ještě klesly za téhle vlády. Pracující lidé z toho už nemůžou vyžít. (…) A potom jsou to pracovní podmínky. Pokud vám každý lékař řekne, že Češi jsou v průměru zdraví do 62 let a pak začínají obrovské zdravotní problémy, tak nemůže důchodová reforma mluvit o zvednutí věku odchodu do důchodu o pět let nad rámec toho.

3:00 Takže vás tohle nijak neznervózňuje? Nemáte pocit, že by vám hnutí ANO vypálilo rybník, sebralo témata, na kterých byste chtěli stavět v kampani? – Myslím si, že to lidé vědí, že sociální politika za těch našich společných vlád byla vždycky doménou sociální demokracie, my to máme v DNA, s námi je to spojené a my jsme to prosazovali. Takže ne.

3:30 Jak si tedy vysvětlujete ty nízké preference? Proč to lidé nevidí? – Máme prostě skluz. Já už jsem nastoupila v říjnu do rozjetého vlaku po evropských volbách, které přepsaly politickou mapu. A já jsem říkala dopředu, že jestli někdo čeká zázraky, tak je to běh na dlouhou trať, to je na několik let a zázraky se v Česku nedějí. Ta politická scéna je stabilizovaná a myslím, že v tuhle chvíli prostě hodně dominuje strach z propadlého hlasu.

4:00 Jak vám funguje vaše téma bydlení místo zbrojení? – My říkáme dvě procenta HDP na obranu, to je rozdíl. Ale je to o tom, abychom zvýšili obranu země, nikoliv abychom se bavili, kolik na zbrojení vydáme. To je velký rozdíl. Dlouhodobě upozorňuji na to, že na Ministerstvu obrany se extrémně plýtvá, a já se domnívám, že paní ministryně Černochová z ODS obranu naší země nezvýšila ani náhodou. Ale že jejím cílem je spíš vyhazovat peníze z okna. A to si myslím, že v době, kdy máme spoustu dalších problémů – předražené bydlení, nízké mzdy, extrémně nízkou porodnost –, to bude problém do budoucna.

9:00 Další váš slib, který máte mimo jiné v programu a který je tedy na rozdíl od jiných stran velmi důkladný a dlouhý, to je třeba vám přiznat, například slib třináctých důchodů. Bude to fungovat? Evokuje mi to éru Jiřího Paroubka. – V téhle zemi začalo být normální říkat, že na důchody dáme peníze až teprve tehdy, když nám něco zbude. – To nemám ten pocit. Mám pocit, že jejich zvyšování bylo hlavním tématem spousty minulých let. – Pokud se snížily rekordně mzdy, tak to vypadá opticky, že důchody jsou vysoké, ale nejsou vysoké ani mzdy, ani důchody. Nopak my si za to koupíme méně než v roce 2019, to znamená ještě před covidem. Ale zpátky k tomu, co jsem chtěla říct. Já si nemyslím, že naši rodiče nám něco dluží nebo že důchody by měly být almužna, to je prostě nárok po celoživotní práci. Není to naše jediné téma, ale myslím si, že třináctý důchod by byl správný, protože to se v Česku dlouhodobě podceňuje.

11:00 Taky bych chtěla, aby lidé chodili dříve do penze. Kdo může pracovat déle, tak ať pracuje déle. Ale kdo říká, já už prostě nemůžu zdravotně, mám odpracováno 45, 48 let a potřebuji se věnovat vnoučatům, tak by si to měl zasloužit. Takže to jsou věci, které my prosazujeme. My vlastně chceme, aby politika byla lidská, aby to nebylo jenom: prachy, prachy, prachy. Ale aby se lidé, kteří celý život pracovali, vychovali budoucí generace, cítili tím státem oceněni, aby nebyli vnímáni neustále jako nějaký náklad.

13:00 (k nízkým preferencím SOCDEM) Půjde to nahoru, protože nám nic jiného nezbývá. A moje zkušenost je, že když jsme mezi lidmi, vysvětlujeme náš program, je z nás cítit energie, tak to vždycky funguje. To je moje zkušenost. – A teď byla chyba jednat o koalicích? Že lidé nevěděli, u koho skončíte? – Vždycky když jsme jednali o těch předvolebních koalicích, tak jsme posilovali toho partnera, se kterým jsme jednali. Protože o tom bylo reportováno takovým způsobem, že to často lidé brali už jako hotovou věc.

15:00 Takže to byla chyba zkoušet vyjednávat o těch koalicích? – Nebyla to chyba. Myslím si, že je vlastně správné se dohodnout, spojit síly, zkusit najít nějaký průsečík. Říkám to opakovaně, vůbec toho nelituji.

17:00 Myslím, že shodu máme na tom, že teď jsou přednější témata životní úrovně, že to je prostě to zásadnější. Pro mě to takhle je. Já si myslím, že příští vláda bude mít spoustu práce s tím, aby napravila škody, které napáchala tahle vláda, a snažila se připravit tuhle zemi na budoucnost. A doufala jsem, že to naši partneři budou mít taky tak. – No, ale když sleduji Kateřinu Konečnou, ona je poměrně dlouho na politické scéně, tak neříká celé ty dlouhé roky vlastně nic moc jiného. Ta vstřícná politika vůči Rusku je součástí její politiky dlouhodobě. – Tak jsem to zkusila! Zkusila jsem je přesvědčit, a nepodařilo se mi to.

18:00 Stálo to za to, když vezmeme v potaz odchody známých tváří SOCDEM, které to přivodilo? Třeba Petry Buzkové. Odešel i Tomáš Petříček, odešel Jakub Landovský. Vy se na to díváte tak, že to nejsou výrazné tváře? – Já jsem s Petrou Buzkovou v životě nemluvila. – Ani s Tomášem Petříčkem? – S Tomášem Petříček jsme byli vládní kolegové. To asi víte. – Vím, ano. – Pokud jsou rozhodnutí a nenajdou alespoň jeden důvod, aby zůstali, tak se s tím nic nedá dělat.

20:00 Pak tady bylo jednání s hnutím ANO, které oficiálně nikdo nepotvrdil za celou dobu, co se o něm spekulovalo, ale podle neoficiálních zdrojů ta jednání probíhala. Paní předsedkyně, řekněte mi teď na rovinu, jak to bylo? – Ještě než začal tento pořad, tak jsme si říkali, jak je česká politika bez obsahu, jak se vůbec nediskutuje pro program, jak čím dál méně lidí věří politice, jak se z toho prostě už stává jenom takový cirkus. A zase se bavíme o té formě. – Takže jak to bylo? – Neřeknu vám to. My jsme nikdy oficiálně nejednali, já už jsem to řekla asi pětkrát.

21:00 A když třeba bývalý premiér Vladimír Špidla úplně jasně říkal, že tahle jednání probíhají? – To se zeptejte Vladimíra Špidly. – A Libor Rouček nebo tuším bývalý bohumínský starosta Petr Vícha, když také varoval před směřováním sociální demokracie? Říkal, že neprobíhají žádné nominační sněmy, že se nesestavují kandidátky, protože vy a pan Zaorálek si vyjednáváte „teplá místa“ na kandidátkách hnutí ANO. – Kdybychom si vyjednávali teplá místa na kandidátkách hnutí ANO a pokud to tak skutečně bylo a já jsem se dočetla, kde mám všude lídrovat, tak už bych tam přece byla, kdybych to chtěla.

22:00 A proč jste nesestavovali ty kandidátní listiny dříve? – Protože jsem se léčila z těžkého onemocnění.

23:00 Co Přísaha? – Přísaha má u nás dveře otevřené. Protože sněmovní volby jsou důležité, tak si myslím, že by měl kandidovat pan předseda Přísahy. (…) A pokud se bude chtít Přísaha přidat, tak jsou vítáni. To neznamená, že se připojí, takže, prosím, nestavte to tak, že se vyjednává o spolupráci. Je to otevřená výzva.

25:00 Jak jste na tom finančně? – My jsme v dobré finanční kondici, zejména kvůli tomu, že jsme se bohužel rozloučili s velkou částí našich kolegů. – Takže jste propouštěli. – Ano, ve velkém stylu. Takže v tuhle chvíli jsme konsolidováni a jsme připraveni finančně na volby.

28:00 Vy jste před dvěma týdny na sociálních sítích zveřejnila, že se léčíte s onkologickým onemocněním. Jak je náročné spolu s tím zvládat kampaň? – To onemocnění neznamená, že jsem vyřazena z provozu v nějakém větším časovém objemu. Jsem schopna plnit všechny požadavky lékařů, odpočívat, věnovat se sama sobě, provést ty zásadní změny v životním stylu a zároveň nezanedbávat práci, kterou upřímně řečeno miluji, které věřím. Takže tyhle dvě věci nestojí proti sobě. Já jsem to velmi pečlivě uvážila.

29:30 Máte nějaký plán pro to, kdybyste to přehodnotila třeba v průběhu té kampaně? – Sama jsem si řekla, že se nebudu uvádět v žádný tlak. To znamená, kdybych měla pocit, že to nejde nebo to nezvládám nebo mě to nebaví, tak v tuhle chvíli vnímám svoji vnitřní svobodu, že řeknu: Stop, zdraví je na prvním místě. Na druhou stranu nejdu do kampaně poprvé, už vím, co to obnáší. Takže si dokážu představit, co mě čeká. A popravdě řečeno, v tuhle chvíli mám pocit, že mám velmi vysokou podporu nejen mého týmu a kolegů v sociální demokracii, ale v podstatě i tak nějak cítím podporu navenek. (…) A těším se na to léto, já si užívám být mezi lidmi na té ulici. Popravdě řečeno mě to nabíjí.

34:00 Vy jste říkala už v předchozích rozhovorech, že jste o své nemoci promluvila mimo jiné kvůli komentářům, které na vaši adresu přicházely různě na internetu. Jak jste to snášela? – Česká politika je zlá a bez obsahu. A za poslední čtyři roky se to zhoršilo. – A je zlá politika, nebo veřejné fórum internetové diskuze? – Ano, ty komentáře byly vlastně tím spouštěčem. Na druhou stranu to byla prostě pravda, že ty vlasy byly hrozné. Byla prostě pravda, že nosím paruku, akorát si lidé mysleli, že to je módní volba, jak jsem to pojmenovala. Ale myslím, že většina těch lidí, kteří píší ty hnusné komentáře – můj názor, nemám to ověřené –, jsou trollové. To nejsou reální lidé, protože reálný člověk nemůže být takhle zlý.

36:00 Jsou tyto volby poslední šance pro SOCDEM? Vnímáte to stejně jako Lubomír Zaorálek? – Bezesporu, my bojujeme o přežití a dáme do toho všechno.