Blažkova kauza může nastartovat starší voliče, říká odborník

Senioři obecně patří mezi stabilnější a věrnější voliče. Strany ostatně v jejich loajalitu doufají i v letošních volbách do Sněmovny. Může na tom něco změnit bitcoinová aféra? Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí, říká sociolog Buchtík.

I letos politické strany před volbami do Poslanecké sněmovny svádějí obvyklý boj o hlasy klíčové voličské skupiny - důchodce. A i tentokrát jim slibují lepší penze, levnější potraviny nebo slevy na jízdném.

Na co dnes čeští senioři nejvíc slyší? Má je v kapse hnutí ANO? Proč u nich tak propadají Motoristé? A budou to důchodci, kdo rozhodne volby?

Téma rozebírala Marie Bastlová se sociologem a šéfem výzkumné agentury STEM Martinem Buchtíkem v dalším díle speciálu Ptám se já – Rok voleb, ve kterém spolu pravidelně až do volebního víkendu glosují nejzásadnější témata a momenty letošního klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pozvání přijal Jiří Hrabě, ředitel neziskové organizace Elpida, která přes dvacet let podporuje seniory.

Senioři jsou pro politické strany už tradičně velmi atraktivní voličskou skupinou. Jen lidí nad 65 let je v Česku podle sociologa Martina Buchtíka zhruba 2,3 milionu, tedy asi pětina populace. A díky stárnutí obyvatelstva bude jejich podíl dál narůstat.

Zároveň jsou loajální a je u nich velká pravděpodobnost, že k volbám skutečně dorazí. „Jsou to také stabilnější voliči, to znamená, že je větší pravděpodobnost, že budou volit tu samou stranu. Na rozdíl třeba od mladých lidí je tam skoro nulová šance, že by přešli do toho druhého koaličního bloku v těchto volbách,“ doplňuje sociolog.

Mohla by s preferencemi důchodců zahýbat kauza miliardového daru bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti, která aktuálně otřásá vládní koalicí a která je i pro samotné politiky podle jejich slov nepřehledná?

„Důležité je, jaký příběh se k tomu nabalí. Vždy se hledá nejjednodušší prvek. Takže třeba příběh: pere prachy drogových kartelů nebo mafiánů - to je, myslím, docela srozumitelné,“ říká Buchtík.

„Ale zároveň ta situace bude mít poměrně velkou dynamiku. Teď je to věc, která bude utvrzovat v začátku spíše třeba voliče hnutí ANO nebo SPD o tom, že udělali dobrou volbu. Že k těm volbám mají opravdu dojít. A zároveň se bude snažit připravit vládu o to, na čem si zakládá, že je mravní a hodnotová. A část toho bude mířena i na seniory. Půjde přitom o specifické kanály, asi to nebudou memečka na youtubech,“ říká v nadsázce sociolog.

Hnutí ANO zcela systematicky cílí na důchodce už léta. A podařilo se mu u nich vybudovat dominantní postavení - partaj Andreje Babiše dlouhodobě volí přes 40 procent penzistů. „Nejde jenom o to, koho volíš, ale koho volí tvoje okolí. A když si všichni vypráví o tom, že volí toho stejného, tak tě trochu ujišťují v tom, že děláš dobře a že se pohybuješ ve světě, který ti dává smysl a kterému rozumíš,“ popisuje Buchtík.

„Strany, které oslovují seniory - a nejen je, ale určité voličské spektrum - jsou ty, které dokáží svět vysvětlit srozumitelně. Svět je ve své komplexitě tak složitý, že je hrozně těžké tomu porozumět. A ANO to dělá velmi dobře,“ říká Hrabě s odkazem na hlavní slogan hnutí Ano, bude líp.

A pokračuje: „Klíč je v jednoduchosti. Jeden z těch zásadních problémů, které vnímám u vládních stran, je opravdu komunikace. Vláda nedokáže komunikovat to, co se jí povedlo. A nesrozumitelně se staví k tomu, co se jí nepovedlo.“

„Je pravda, že pro Andreje Babiše není nějak složité se tvářit, že je sociálnější než Petr Fiala. To prostě není žádné velké kouzlo. Ale je to spíš problém současné vlády, než nějaké tajné geniality hnutí ANO,“ dodává sociolog Buchtík.

Vládní koalice Spolu (tvořená ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) je podle něj zároveň specifická tím, že má zhruba stejnou sílu v různých věkových kategoriích, tedy i mezi důchodci. Před bitcoinovou kauzou to bylo asi 20 procent.

Narozdíl od zmíněného ANO, Spolu, SPD nebo i koalice Stačilo!, která má mezi důchodci stálou základnu voličů KSČM, podle sociologa u lidí v seniorním věku naopak nemají velké šance třeba Motoristé sobě. „Neříkám, že je to podle našich dat úplná nula, ale je to fakt málo.“

„Je to o ikonografii, která je za tou stranou. Jestli to postavíte na drahých autech a obdivování silného machismu, tak to na seniory moc nefunguje. S tím se už nemají potřebu identifikovat. Z toho už vyrostli,“ dodává Hrabě.

Na co tedy čeští senioři kromě jednoduché komunikace dnes reagují nejlíp? Pouze příslib vyšších důchodů nebo slev na jízdné to podle odborníků není. „Jedna z těch podstatných věcí je zájem. Strany, které bodují u seniorů, dokáží velmi dobře a jednoduše doručit narativ: vy nás zajímáte,“ říká ředitel Elpidy.

Podle Martina Buchtíka chce velká část starších lidí slyšet, že se o ně někdo postará a dá jim jistotu.

„U lidí, kteří pobírají starobní důchod nebo invalidní důchod, je pocit nejistoty silnější v tom, že jsou často odkázáni na výši důchodu. To je velká nejistota, protože už nemají moc dalších variant. Značná část bude mít rodiny, které jim v případě nouze pomůžou. Ale není to jako třeba v jižních zemích, v Itálii nebo ve Španělsku, kde by se hodně sázelo na mezigenerační propojenost,“ popisuje sociolog.

„Je to i kulturní věc. Na jihu Evropy opravdu prakticky neexistují domovy pro seniory. Tam je naprosto obvyklé, že senioři jsou součástí rodiny až do doby, než zemřou. Na severu je zase jiná situace v tom, že ve chvíli, kdy potřebujete do domova důchodců, tak se tam dostanete třeba za tři týdny,“ říká Jiří Hrabě.

Důležité podle něj také je, aby lidé měli i po odchodu do důchodu možnost zůstat dál součástí společnosti:

„Teď jsem četl průzkum, podle kterého se třeba v Německu tak striktně neakcentuje věk, lidé si nesou svou příslušnost k nějaké třídě i v seniorském věku. Ale tady to tak neplatí. Tady člověk odejde do důchodu, najednou ztratí nějaký status. A ti lidé pak můžou mít pocit, že s nimi společnost nepočítá.“

To by mohly zajistit například zkrácené úvazky. O těch ale čeští politici napříč stranami stále spíše jen mluví, dostatek jich v praxi často není ani pro mladé.

Proč se v kampani zaměřené na důchodce tentokrát nemluví o zdravotnictví? Jaké kanály pro komunikaci se seniory stranám nejlépe fungují? A proč stále věří řetězovým e-mailům?

Celý bonusový díl Ptám se já si můžete pustit v audiopřehrávači nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.