Článek
V úvodní videoreportáži si můžete prohlédnout v akci jednu z možností, jak pomoci zlepšit dostupnost bydlení, aniž by stavaři byli závislí na práci dělníků nebo těžkých strojů. Jde o technologii, kterou zajišťuje i česká firma.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Přesně se jedná o 3D tisk z betonu, a to rovnou celého obytného domu, který takto roste v lucemburské obci Niederanven. Postavila jej společnost ICE Industrial Services ze Žďáru nad Sázavou, která se na tuto novou technologii specializuje a pro projekt si ji vybraly tamní úřady.
„Snaží se rozvíjet udržitelné bydlení a najít nové metody výstavby, takže nás oslovili s tím, jestli bychom na tomto jejich prototypovém projektu nepoužili naši technologii s tím, že to vyzkouší, a podle toho by chtěli v budoucnu realizovat dalších zhruba 40 podobných staveb,“ uvádí pro SZ Tech projektový vedoucí české firmy Dominik Stupka.
„Jsou to stěny, které už mají dutinu pro tepelnou izolaci, mají předpřipravené otvory pro okna a průchodky pro instalace. Ten cíl ve stavebnictví je vlastně produkovat co nejvíce už finálních výrobků, které už pak nepotřebujete omítat, dál jej upravovat, už stojí a je celý,“ doplňuje Michal Mačuda, architekt v ICE Industrial Services.
Hotovo za pár týdnů a několik milionů
Dům vyrobený pomocí 3D tisku z betonu má dispozici 2+kk. Má obývací pokoj s kuchyní, ložnici, koupelnu, chodbu a celkovou výměru 56 metrů čtverečních. Dostatečnou izolaci zajišťuje dvojitá obvodová stěna. V úvodní videoreportáži se můžete podívat, jak by měl dům vypadat, až bude kompletně hotový včetně vnitřního vybavení.
Lucemburská obec chce domek pronajímat jako startovací bydlení pro mladé páry. Autoři projektu mluví o rychlé, levné i ekologicky šetrné výstavbě, která má pomoci s řešením bytové krize. Samotná stavba s technologií neboli robotem od žďárské firmy trvala dva týdny a před ní se týden prováděly technické zkoušky - hlavně to, jak se chová beton od místního dodavatele. Cena za dům se všemi instalacemi a výbavou by v přepočtu měla dosáhnout zhruba osmi milionů korun.
„Čistě u hrubé stavby je cena podle našich výpočtů minimálně srovnatelná i nižší - záleží na místních podmínkách a použití materiálu. Aby to bylo co nejdostupnější, tak my používáme klasický beton, který má jakákoliv betonárka. A pak už je to jen o tom, kolik ho tam dáte. Objem zdí je pořád stejný jako u cihel nebo čehokoliv jiného. Ale třeba cihly mají předem danou vnitřní strukturu, kdežto tiskárna ji dokáže udělat, jakou si vzpomenete. Takže je to o návrhu, statice a jak chytře se s tím materiálem naloží, tedy kolik se ho tam dá,“ vysvětluje dál Stupka jeden z benefitů 3D tisku z betonu.
„Dnes máte prefabrikované výrobky jako cihly, okna a na stavbě je skládáte dohromady. Tento stroj za stejnou cenu vyrobí rovnou i prohnutou zeď, nebo zeď s různou strukturou. Proto hodně experimentujeme právě s tím, jaké struktury můžeme do těch zdí vložit a jaké mají vlastnosti. Hodně pracujeme s ergonomií, přizpůsobením prostoru uživateli, a to jsou věci, které se s 3D tiskem dělají daleko snadněji než standardní metodou. Pro architekturu je tak velká výzva, jak vlastně navrhovat pro 3D tisk - není to jen o té nové technologii, ale i o posunutí návrhářské činnosti a o její automatizaci,“ dodává Mačuda.
Češi jsou flexibilnější
ICE Industrial Services ze Žďáru nad Sázavou není jedinou firmou, která se v Evropě nebo ve světě zabývá 3D tiskem z betonu. Obří betonové tiskárny o rozměrech i 10 krát 10 metrů, které naráz tisknou i dvoupodlažní nebo řadové domky, mají třeba belgická společnost Kamp C a irský podnik HTL.tech.
Česká firma se ale od své konkurence liší ve dvou směrech. Používá běžný beton od lokálních výrobců, zatímco většina jiných firem využívá speciální prefabrikovanou směs, kterou často musí dovážet na velké vzdálenosti.
Druhým rozdílem je kompaktnost jejích strojů - mechanických ramen jak na kolech, tak na stacionárním základně, které už vytiskly třeba první stanici lanovky svého druhu na světě ve skiareálu Kopřivná nebo sanitární místnost v jedné z budov nové rezidenční čtvrti Modřanský cukrovar, kterou v Praze buduje Skanska.
„My jsme technologická firma, která vyvíjí tiskárny. Tady je třeba model z loňského roku, ale letos už se staví nový a my dokážeme technologii přizpůsobit požadavkům zákazníka. Tato tiskárna je třeba poměrně těžká, proto jsme ji nepoužívali pro Skansku, kde se řešila únosnost stropů, ale máme třeba stacionární tiskárnu, která je lehčí a tu jsme tam použili. Pokud zákazník má specifický požadavek, že chce třeba stavět příčky v bytovém domě, tak mu jsme schopni navrhnout tiskárnu, která to umožňuje,“ vysvětluje architekt Michal Mačuda.
„Jednali jsme se spoustou měst a krajů. Teď máme asi nejblíž k realizaci kostela, takže veřejné sakrální stavby, která bude pravděpodobně v Neratovicích, a pokud se zrealizuje, tak to bude obrovská stavba, která je opravdu velmi blízko,“ dodává projektový vedoucí Dominik Stupka.
Cílem mimo jiné také je přilákat lidi do stavebnictví
Je tak otázkou, kdy vznikne i v Česku rezidenční projekt využívající nové technologie. A nejde jen o 3D tisk z betonu. Společnost Greenbuild, dceřiná firma výrobce stavebních materiálů Wienerberger, vyvíjí zdící roboty, kteří dokážou pokládat cihly. V současnosti firma dokončuje stavbu řady domů ve Velké Británii a chystá se na projekt na Slovensku.
3D tiskárny na beton mohou v budoucnu pomoci řešit i další krizi, se kterou se už stavebnictví potýká. A to je nedostatek pracovních sil a další odliv lidí z oboru, který může způsobit například budoucí rekonstrukce Ukrajiny anebo malý zájem lidí o fyzicky náročné povolání dělníka. Roboty lze přitom ovládat jednoduše jen s pomocí tabletu.
„Ta obsluha je víceméně operátor, tedy člověk, který zaměřuje tiskové rameno do přesné pozice, spouští tisk, proplachuje tiskovou hlavu a v průběhu hlídá materiál. Má možnost si ten materiál lehce upravit, takže hlídá, aby byl v pořádku povrch, aby správně tvrdnul a tak dál. A druhý člověk víceméně zajišťuje včasné dávkování betonu a že je tam stejnoměrný proud materiálu,“ vysvětluje Mačuda.
„Postavit dům ve dvou lidech je složité, ale s tímhle strojem to jde. Ten směr vývoje technologií je určitě hodně daný nedostatkem pracovní síly, ale vůbec i chutí lidí dělat těžkou manuální špinavou práci. Přece jen tohle je forma operátorství, není to dělnictví, takže je rozhodně lákavější i pro mladé lidi používat takový stroj než nosit cihly,“ doplňuje Stupka.
