Takhle staví český zdící robot. V Anglii se postará o celou ulici

Zdící roboti z Česka staví ulici sedmi rodinných domů v Británii. Podle jejich provozovatele jde přitom o vůbec první nasazení technologie na rezidenčním projektu v takovém rozsahu.

Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.

Přesně jde o město Thornley na severu Anglie a dvojici robotů WLTR druhé generace od největšího výrobce cihel na světě - společnosti Wienerberger, která má pobočku také v Česku, a vývoj a provoz strojů obstarává její dceřiná firma GreenBuild.

Roboti fungují autonomně. Po dovezení na stavbu a položení na základovou desku se po ní dokážou pomocí výsuvných noh také pohybovat. Jeden stroj váží 2,4 tuny a jeho rameno, které nanáší zdící pěnu, bere a pokládá cihly, unese až 120 kilogramů.

Dlouhý pak je 3,4 a vysoký je 2,15 metru, přičemž umí z jedné pozice zdít do výšky až 3,25 metru. Bez potřeby jakéhokoliv lešení a dalších nástrojů. Mají zadání a hlídá je operátor s tabletem.

Stěnu o ploše deseti metrů čtverečních postaví jeden stroj za hodinu, což odpovídá výkonu čtyř zedníků. Výstavba sedmi domů v Anglii odstartovala 25. dubna a dokončení se plánuje na půlku června. Jedno podlaží postaví dva roboti za dva dny, načež se přesunou na další stavbu, mezitím se instalují stropy, a pak se vrací zdít další podlaží.

„Rezidenční výstavba je jedna z nejtěžších, protože těch detailů tam je nejvíc. Robot je na trhu vlastně teprve dva roky, my se stále učíme a zdokonalujeme, co umí. Není tomu tak dávno, co třeba ještě neuměl vyzdít roh a dneska už ho zdí, protože jak se na stavbách učíme, tak se to posouvá,“ uvádí pro SZ Tech jednatel Wienerbergeru Petr Magda.

Proč vlastně ale čeští zdící roboti nestaví ulice rodinných domů i v Česku?

„Vyvinout robota pro Českou republiku je jedna věc, aplikovat ho ve Velké Británii je věc druhá a je to vždycky o sbírání zkušeností, protože trh je jiný, výrobky jsou jiné a pro každou firmu je důležité, aby se vlastně dokázala adaptovat na různé trhy v rámci Evropy, Evropské unie a jiných států,“ vysvětluje v úvodní videoreportáži stavební inženýr Radoslav Sovják, který je zároveň vysokoškolský pedagog na ČVUT a ředitel Národního centra Stavebnictví 4.0.

„V Česku domy tohoto rozměru zatím neplánujeme. Anglie má výhodu vysoké úrovně unifikace a standardizace. Podobný projekt ale připravujeme v Popradu na Slovensku, budeme tam mít celou robotickou ulici, kde bude 12 shodných bungalovů a ty budou stavět čtyři roboti najednou, takže za každý jeden den a půl vznikne hrubá stavba jednoho celého domu. Bude to velmi zajímavé, protože za týden a půl postavíte celou ulici,“ odhaluje pro SZ Tech ředitel firmy GreenBuild Jaromír Sadloň.

Na Slovensko pojede jeden stroj už teď na konci května. Také v Česku už však zdící roboti staví, loni to bylo 15 projektů. Převážně šlo o průmyslové, užitkové nebo i občanské stavby jako železniční stanice, haly, sportoviště, školky a domovy seniorů.

Letos budou české stroje stavět třeba bytový dům v Satalicích v Praze a pro jednoho svého investora rovněž jeden rodinný dům v Chomutově. Právě na rodinné domy přitom Greenbuild i v Česku sází, chce docílit toho, aby roboty mohl pronajímat na individuální poptávku.

„V pátek dopoledne k vám přijede kamion, vyloží cihly a robota na desku. Dostanete od řidiče čip - USB, kterým aktivujete robota, to už se dnes tak děje, a přes víkend si tu hrubou stavbu postavíte a v pondělí odevzdáte robota. Opravdu chci, aby toto nastalo do dvou let,“ odhaluje další novinky Sadloň.

Do té doby však pro vývoj a také rozšíření strojů budou klíčové hlavně větší projekty. Wienerberger a Greenbuild v Česku aktuálně mají k dispozici sedm zdících robotů a tři další jsou ve výstavbě. Jeden vyjde přibližně na 20 milionů korun.

„Robotická řešení jsou stavěná na opakovatelnost - samozřejmě čím víc opakuju, tím je to ekonomicky výhodnější. Takže čím větší projekt mám, ať už nějaké rezidenční sídlo nebo i městečko, kde bude víc stejných rodinných domků, tak čím narůstá objem těch prací, tak tím víc ty robotické technologie jsou rentabilní a tím víc dávají smysl,“ vysvětluje Radoslav Sovják z ČVUT.

„Cenová politika je taková, že zeď postavená robotem vás nebude stát víc než zeď postavená tradiční metodou,“ dodává Jaromír Sadloň z GreenBuild.

„Vlastně to je jednoduché, ta cena je za tu zeď a je stejná, jako kdybyste to zdil s těmi zedníky,“ doplňuje i Petr Magda.

Robotické zdivo je speciální, cihly a zdící pěnu vyvíjí a dodává přímo Wienerberger v Česku. I do Anglie se tak musely dovážet. V budoucnu je chce ale vyrábět i v zahraničí. Cihly jsou modulární, čili s nimi mohou roboti stavět projekty jako stavebnici. Na každou stavbu je však podle účelu potřeba jiná. Například cihly s kamennou pěnou na bytové domy jako v Satalicích bude mít firma hotové letos na podzim.

Technologie má přitom ještě několik dalších omezení. Stavba třeba musí být před zapojením robota stoprocentně připravená, a už nesmí docházet ke změnám. Kvůli bezpečnosti je do jeho prostoru k práci také zamezen přístup. Ostatní podmínky už však na staveništi běžně fungují a jde i o výzvy, se kterými už stavebnictví dnes i bojuje a robotizace je má řešit.

„Stavba musí být vlastně navržená na robotické řešení, což je také jeden z drobných limitů. Trochu to omezuje to, co si na stavbě můžeme dovolit. Můžeme si dovolit to, co ten robot zvládne. Technologie jsou dnes strašně daleko, ale pořád se při návrhu té stavby dbát, aby ten robot byl aplikovatelný na všechny detaily a všechny konstrukční prvky, které v té stavbě jsou. A samozřejmě musí robot znát prostředí, to znamená, že si musíme vytvořit digitální model stavby, což se už dneska ale děje,“ vysvěluje Radoslav Sovják z ČVUT.

„Potenciál robota je v tom, že když si to vezmete, tak zedníků na trh dnes přijdou desítky ročně, ale také jich desítky, možná i stovky jdou do důchodu anebo nějak jinak vypadnou z trhu,“ doplňuje jednatel Wienerbergeru Petr Magda.

„V podstatě řešíte sociální situaci, kdy v Česku prakticky už není téměř nikdo, kdo by mluvil česky a uměl stavět,“ dodává ředitel firmy GreenBuild Jaromír Sadloň.

„Nedostatek lidí je největší bolestí českého stavebnictví a nemyslím si, že jenom českého. Obecně ten lidský kapitál ve stavebnictví je velmi nízko. Potřebujeme těch lidí mnohem víc než teď na trhu i je,“ potvrzuje stavební inženýr Sovják.

„Další potenciál, nebo spíš hrozba, je třeba pak i renovace Ukrajiny, kdy nás čeká nějaký odliv pracovníků – a potom bude stavět kdo? Ten potenciál toho robota je obrovský, aniž by nějakým způsobem ohrožoval pracovní místa. Spíš naopak. Tady jinak nebudeme schopni za chvíli stavět a myslím si, že vlastními silami nedokážeme tu poptávku pokrýt a budeme muset začít školit operátory a zedníky ze stavebních firem tak, aby si těmi roboty mohli stavět vlastně sami,“ uvádí pro SZ Tech dál Petr Magda.

„Naším cílem není jako snižovat počty lidí ve stavebnictví. My bychom mladé lidi chtěli přivést zpátky do stavebnictví a říct jim, že nemusíte do těch 2,5 metru s těmi cihlami lézt. Když dokážete ovládat tablet, tak můžete tomu robotovi říct, aby je do těch 2,5 metru dal,“ doplnuje Sadloň.

„Díky moderním technologiím dokážeme stavebnictví zatraktivnit. Jednak potřebujeme mladé lidi, kteří budou do toho oboru chodit a nemůžeme je nalákat jinak, než že budeme stavebnictví prezentovat jako moderní, technologicky vyvinutý obor, a to právě inovativní robotická řešení jako tato nabízejí,“ dodává Sovják vyučující na ČVUT.

„Chce to čas a vývoj, ale věříme, že to je cesta nejen pro český trh, ale pro celé evropské stavebnictví,“ uzavírá reportáž jednatel Wienerbergeru.