Článek
Soubor nástrojů, podle nichž mohou země Unie legalizovat marihuanu, se jmenuje Cannapol a bude použitelný pro jakoukoli změnu politiky ohledně konopí. Vzniká na žádost samotných členských států.
Konopí je nejčastěji užívanou nelegální drogou v EU. V životě ho vyzkoušelo zhruba 84 milionů dospělých, tedy asi každý třetí, tvrdí Agentura Evropské unie pro drogy (EUDA).
Míra užívání navíc v některých členských zemích roste. Mezi těmito státy uvádí data Česko, Chorvatsko, Španělsko, Nizozemsko a další. Zároveň se stále více zemí odklání od represivní politiky po vzoru Kanady a více než dvaceti amerických států. Trend sleduje i šéfredaktor magazínu Konopí Lukáš Hurt.
„Posun evropských států k legalizaci rekreačního užívání konopí je zřejmý. Poslední roky se pravidelně schází skupina států ve složení Německo, Malta, Lucembursko, Nizozemsko a Česko. V různých formách se všechny přiblížily k dekriminalizaci. Nizozemsko má tradiční model coffee shopů, který v posledních letech posouvá směrem k plně regulovanému trhu, Malta a Německo nedávno povolily samopěstování. Tyto země už i na úrovni OSN otevřeně vystupují proti prohibici. Změna se děje od národních politik až po nejvyšší mezinárodní úroveň,“ komentuje pro SZ Byznys.
Česká vláda letos schválila novelu zákona, která umožní od roku 2026 pěstování tří rostlin a držení do 100 gramů sušiny doma, 25 gramů na veřejnosti. Kabinetu Petra Fialy pomohli novelu prosadit opoziční poslanci z řad ANO.
1400 tun
Katalyzátorem pro mírnější regulace se podle Hurta stala dekriminalizace postupující Spojenými státy. Uvolnění pravidel pro rekreační užívání platí již ve 24 státech USA.
„V žádném z nich se nenaplnily katastrofické scénáře odpůrců. Kriminalita nevzrostla, závislostí nepřibylo. Naopak se zmenšil černý trh, stát vybírá daně, které směřují do škol a prevence. To samé ukazuje Kanada, která legalizovala už v roce 2018. Ukazuje se, že když se trh otevře, mafie ztrácí příjmy a společnost získává stabilnější regulovaný systém,“ říká Hurt.
Z výše uvedených důvodů více evropských států chce jít právě směrem USA a Kanady. Jenže dekriminalizace trhu je složitá a pravidla pro ni rovněž. Proto vstupuje do hry Cannapol. Nástroj použitelný pro jakoukoli změnu politiky ohledně konopí.
Na evropský trh proudí ze Severní Ameriky produkty, s nimiž současná regulace neumí pracovat, jako například náplně do elektronických cigaret s THC. Vzhledem k této i dalším komplikacím se množí problémy s nastavením zákonů uspokojujících poptávku.
Funkční pravidla pro regulaci mají i ekonomickou logiku. Konopí podle EUDA tvoří největší část obchodu s nelegálními drogami v EU. V roce 2021 se zde hodnota konopného trhu odhadovala minimálně na 11,4 miliardy eur, tedy 277 miliard korun. Částku agentura přepočítala na téměř 1400 tun sušených květů rostliny a konopné pryskyřice.
„Odhady vycházejí z počtu uživatelů, jejich vzorců užívání, množství užitého konopí za rok a průměrné ceny zaplacené na maloobchodní úrovni. Vzhledem k množství produktů se odhady velikosti nelegálního trhu s konopím omezují na rostlinné konopí a konopnou pryskyřici, nikoliv na náplně do elektronických cigaret a další varianty zboží,“ komentuje pro SZ Byznys EUDA.
Trh s konopím narůstá i v Česku. Toho léčebného se v tuzemsku prodá zhruba 400 kilogramů ročně. V sousedním Německu se objem pohybuje ve stovkách tun. Velikost nelegálního trhu se u nás podle odhadů pohybuje mezi 20 až 40 tunami za rok.
Konopná příručka
Cannapol začíná letos sbírat data z evropských států, na základě nichž rámec pravidel navrhne. Pracovat se na něm bude do konce roku 2027 a poskytne například online registr zkušeností uživatelů s regulacemi konopí.
„Druhá část projektu nabídne přehlednou online databázi, ve které budou shrnuté klíčové údaje o tom, jak funguje konopná politika v různých zemích. U každého ukazatele bude popsáno, jak se dá spolehlivě měřit a jak podle těchto dat poznat, jestli daná pravidla opravdu přinášejí výsledky, které si vláda původně stanovila,“ popisuje EUDA. Třetí složkou pak bude návrh nástrojů podle konkrétních národních preferencí jako například posílení veřejného zdraví či snižování kriminality.
Poslední zmíněný parametr je tématem kvůli drogovým dealerům i z hlediska zátěže vězeňského systému. A dekriminalizace konopí má potenciál snížit oboje.
„Regulace má obrovský fiskální efekt. Už jenom tím, že se přestanou trestat lidé za pár rostlin, stát ušetří na vězeňském systému. Jeden vězeň stojí až 1900 korun denně a přitom nepracuje ani neplatí daně. Navíc se tím ničí lidské životy – mladí lidé s trestním záznamem ztrácejí důvěru ve stát, těžko se vracejí do práce. Tyhle ztráty nikdo nepočítá, ale jsou obrovské,“ komentuje Hurt.
„Ekonomická úvaha je jednoduchá. Hlavní parametr jsou zničené životy lidí, kteří jdou za konopí do vězení. Kdybychom k tomu přidali kupecké počty, tak legalizace přináší společnosti peníze už jenom tím, že se všichni tito lidé mohou věnovat práci. Často jsou to mladí lidé, kteří místo práce a vydělávání peněz pro sebe i státní kasu sedí ve vězení. To sníží jejich ekonomickou aktivitu i poté, co se vrátí na svobodu,“ potvrzuje logiku dekriminalizace člen NERV a ekonom Dominik Stroukal.
