Článek
Nedávno otevřený úsek dálnice D3 v jižních Čechách poslouží Česku jako „laboratoř“ pro zvyšování maximální rychlosti. Od minulé neděle tam na 47 kilometrech nového povrchu mezi Planou nad Lužnicí a Úsilným šoféři mohou jet maximální rychlostí až 150 kilometrů v hodině.
Podle končícího ministra dopravy Martina Kupky (ODS) má být pilotní test ukázkou, zda vyšší rychlost obstojí i na českých dálnicích. „Jde o první praktické ověření, zda lze na moderních úsecích dálnic bezpečně zavést vyšší rychlost, aniž by došlo ke zvýšení nehodovosti,“ sdělil.
Ministerstvo dopravy se silničáři a policisty chtějí po půlroce testovacího provozu zhodnotit, zda se cedule se „stopadesátkou“ objeví i jinde v Česku. „Budeme sledovat nehodovost v lokalitě, rychlost vozidel a vliv na plynulost dopravy,“ dodal mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka na začátku roku.
O tom, zda se vyšší rychlost zavede, rozhodne podle mluvčího Ředitelství silnic a dálnic Jana Rýdla především bezpečnost a plynulost provozu. Zavedení 150kilometrové rychlosti by se tak mohlo týkat například dálnic D1 směrem z Přerova do Ostravy či D11 u Hradce Králové. „Nejprve vyhodnotíme společně s Ministerstvem dopravy, Policií a BESIP testovací režim na D3,“ uvedl Rýdl, který možné rozšíření dále nekomentoval.
Testování spustilo Ministerstvo dopravy díky vládní novele zákona o provozu na pozemních komunikacích, která platí od loňského ledna. Ředitelství silnic a dálnic přitom téma vyšší rychlosti řeší dlouhodobě. „Nyní testujeme danou rychlost s cílem získat a vyhodnotit záměr v praktickém provozu,“ říká Rýdl.
Motoristé chtějí zvyšovat rychlost
S rychlostními limity logicky mohou hýbat politici. Nejhlasitěji o zvyšování maximální rychlosti hovoří už z podstaty hnutí Motoristé sobě. Seznam Zprávy oslovily šéfa Motoristů Petra Macinku. Telefon nezvedal, na středeční SMS nereagoval a neozval se až do vydání tohoto článku.
Letos v dubnu přitom v rozhovoru pro iDnes.cz uvedl, že Motoristé budou prosazovat plošné zvýšení rychlostního limitu na 160 km/hod. Zmínil pouze výjimky s nižším maximem v místech se zhoršenou bezpečností.
„V této souvislosti je třeba říct, že povolená rychlost na českých dálnicích se už více než čtvrt století nezvýšila – navzdory faktu, že běžná komfortní a bezpečná cestovní rychlost je u současných vozů vysoko nad povoleným limitem 130 km/hod,“ sdělil serveru Novinky.cz v dubnu.
Byznysmen podporující Motoristy Richard Chlad před pár dny dokonce veřejně hovořil o zvýšení rychlosti na 180 kilometrů v hodině v nočních hodinách.
Varování expertů
Před tím však odborníci varují. „Zvýšit rychlost na 180 kilometrů je šílený návrh a hra na náhodu. Energie v případě nárazu by byla devastující pro vozidlo i pro posádku,“ oponuje Roman Budský, předseda expertní rady Platformy VIZE 0.
Vysvětluje, že řidič v noci musí jet takovou rychlostí, aby byl schopen auto zastavit na vzdálenost, na kterou má rozhled. „Když pojedete s potkávacími světly, tak je to 60 či 70 kilometrů v hodině. Ale na české dálnici v noci dálková světla ani nerozsvítíte, pořád tam někdo je. Rychlost 150 kilometrů v hodině by znamenala, že pojedete naslepo a budete doufat, že před vámi nebude například ležící kus pneumatiky, neosvětlený automobil. Je to taková ruská ruleta, kdy se budete modlit, aby nebyla na silnici nějaká zrada, protože v takovém případě je to neubrzditelné,“ dodává Budský.
Podle Tomáše Neřolda z BESIPu obecně platí, že zvýšení rychlosti nepřispívá k větší bezpečnosti. Dodává ale, že způsob, kterým se rychlost v jižních Čechách testuje, není rizikový. „Tento méně zatížený úsek v režimu, který se přizpůsobuje situaci, myslím nevede k nějakým rizikům. V porovnání třeba s tím, jaká rizika máme na silnicích prvních tříd, různých nehodových lokalitách a špatně řešených křižovatkách ve městě. Dálnice je obecně tou nejbezpečnější komunikací,“ říká Neřold.
I pro „stopadesátku“ na D3 platí omezení. Na vyšší rychlost je třeba ideálních podmínek, a to sucha, dobré viditelnosti a nízké intenzity provozu.
Úsek mezi Planou nad Lužnicí a Úsilným, tedy od 80. do 130. kilometru, lemuje celkem 42 proměnných značek. Ty sníží rychlost v případě nepříznivých klimatických podmínek či husté dopravy. „Ostatně takové snižování rychlosti je známé nejen u nás, ale mohou se s ním setkat řidiči i v okolních zemích, jako je Německo nebo Rakousko,“ dodal mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Na systém značek dohlíží Národní dopravní informační centrum, který vyhodnotí, jestli řidiči mohou zrychlit či nikoli. Ředitelství silnic a dálnic za speciální proměnné značky zaplatí 55 milionů korun.
Neřold zdůrazňuje, že pokud se v úseku zvýší intenzita dopravy, nebo zhorší počasí, systém proměnných značek přejde do nižšího rychlostního limitu. „Rychlostní limity jsou aktualizovány v reálném čase podle dat z meteorologických stanic, kamer, senzorů a dopravních systémů. Na fungování systému dohlíží Národní dopravní informační centrum Ředitelství silnic a dálnic,“ dodává ministr Kupka.
Otázka bezpečnosti
Budský vidí přednostní úkol v dostavbě dálniční sítě, aby měla dostatečnou kapacitu. „Některé úseky již dnes nestačí. Je třeba je vybavit také moderní telematikou, aby se zde dalo cestovat vysokou průměrnou rychlostí a řidiči byli informovaní. To je důležitější než závodit na 150kilometrové rychlosti.“ Dodává, že skutečná úspora času je minimální.
Ke zvyšování rychlostních limitů na českých dálnicích se obezřetně staví policisté. „Při schvalování změny jsme zaujímali neutrální stanovisko. Nečekáme výrazné zkrácení dojezdových časů, vnímáme spíše rizika spojená se zvyšováním rychlosti,“ říká mluvčí policejního prezidia Violeta Siřišťová.
„Oceňujeme obezřetný postup Ministerstva dopravy a trváme na tom, aby se případné navyšování rychlosti týkalo pouze nových nebo modernizovaných úseků, které splní požadované parametry,“ uvedla Siřišťová. Prosí řidiče především o ohleduplnost a rozum za volantem.
Česká realita vs. Německo
Vyšší rychlost nad standardních 130 kilometrů v hodině se netýká pouze České republiky, ale i Německa. Tam sice platí neomezená maximální rychlost, přesto doporučují jet stotřicítkou. Omezení platí jen u konkrétních částí dálnic.
Snaha přiblížit se Německu podle Budského ale není na místě. „V Německu je především vybudovaná lepší dopravní síť a také větší odpovědnost řidičů a respekt k právnímu řádu. U nás máme tendenci chovat se k českému státu jako k něčemu cizímu – když nedodržujeme zákony, poškozujeme sami sebe. To je u Němců jiné.“
„Když jste v Německu řidič autobusu a dáváte levý blinkr, bavorák za vámi probliká – ale ne proto, aby vás vytlačil, nýbrž aby vám dal vědět, že o vás ví a pustí vás. To je obrovský rozdíl ve vnímání bezpečnosti. My naopak máme tendenci spíše soupeřit.“
Podle experta je daleko efektivnější zvyšovat průměrnou cestovní rychlost, kde šoféři jedou souvisle a nemusí zastavovat kvůli opravám či komplikacím na dálnici. „Pojďme tedy dělat vše pro to, aby dálnice byly vybaveny moderní telematikou, měly dostatečnou kapacitu a průměrná rychlost byla nejvyšší možná při limitu 130 kilometrů v hodině. To bude ideální řešení pro Českou republiku.“
