Muž s cejchem smrti. Chameneí přežil výbuch, teď na něj míří Izraelci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Izraelci během roku zlikvidovali v Teheránu předáka Hamásu Ismáíla Haníju a pak v Bejrútu vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha.

Teď naznačují, že na řadě je íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí. Tuto možnost připustil i americký prezident Donald Trump.

„Víme přesně, kde se ukrývá takzvaný nejvyšší vůdce. Je snadným terčem, ale je tam v bezpečí, nebudeme ho likvidovat (zabíjet), alespoň prozatím,“ napsal šéf Bílého domu na své síti Truth Social.

Dlouholetá tvář islámského režimu je označována za duchovního nebo nejvyššího vůdce. Jeho funkce je doživotní a má v zemi právo veta prakticky na vše. Kdo vlastně je tento člověk?

Íránská islámská republika je teokracií, vedená šíitským muslimským duchovenstvem. Vychází z principů, které sepsal ajatolláh Ruholláh Chomejní v knize Velájate Fakíh (Vláda duchovních). Ústavním činitelem s největšími pravomocemi je nejvyšší vůdce. Post Chameneí převzal v roce 1989 po smrti Chomejního.

Nejvyšší vůdce je šéfem ozbrojených sil a má právo jmenovat i odvolat hlavní soudce, vedení Revolučních gard (ozbrojených milic ve službách režimu), šéfy televizí a rozhlasu. Má ve všech otázkách právo veta, v zásadě se nic nemůže změnit bez jeho souhlasu.

Nejvyššího vůdce potvrzuje ve funkci 86členné Shromáždění expertů, v němž zasedají muslimští duchovní ze všech částí země.

Prezident je volen v přímém hlasování. Má omezené pravomoci na ekonomickém poli, navrhuje rozpočet a jmenuje také šéfa centrální banky. Prezident také jmenuje všech dvacet ministrů a stojí v čele vlády poté, co byl úřad premiéra v roce 1989 zrušen.

Jakékoliv rozhodnutí prezidenta, vlády i parlamentu však může vetovat či vrátit k dalšímu projednávání buď nejvyšší vůdce, anebo takzvaná Rada dohlížitelů. Tu tvoří dvanáct kleriků, z nichž polovinu jmenuje nejvyšší vůdce a polovinu představitelé justice. Rada určuje, zda jsou jakékoliv zákony či rozhodnutí v souladu s islámem. Rozhoduje také o konání referend a o tom, kdo se smí zúčastnit voleb.

Parlament má 290 členů. Jeho moc je však omezena právy veta, která mají nejvyšší vůdce a Rada dohlížitelů. Konzervativní islámské síly kontrolují soudnictví, armádu i zpravodajské služby.

Narodil se v Mašhadu na severovýchodě země v roce 1939. Korán se začal učit nazpaměť ve čtyřech letech. Jako islámský duchovní se stavěl ostře proti vládě šáha Muhammada Rézy Pahlavího. Odmítal jeho snahy o modernizaci země a zahraničněpolitickou orientaci na USA. Šáhova tajná policie SAVAK Chameneího v 60. a 70. letech opakovaně vyslýchala a mučila ve věznici Evin.

Po šáhově svržení v roce 1979 se stal Chameneí íránským prezidentem především díky naprosté loajalitě Chomejnímu. Nástupcem Chomejního na postu nejvyššího duchovního vůdce byl původně ajatolláh Husajn Alí Montazerí, ale ten postupně stále víc kritizoval režim. Například za popravy politických vězňů. Chomejní tak později určil za svého nástupce právě Chameneího.

V roce 1981 měl jako prezident projev v jedné z teheránských mešit. Muž, který se vydával za novináře, před něj postavil na stůl magnetofon. Po zhruba minutě přístroj explodoval. Chameneí má doživotní následky – jeho pravá ruka je nepohyblivá a špatně slyší. Útok zřejmě spáchala opoziční skupina Lidoví modžáhidové.

V roce 2007 se rozšířila zpráva, že ajatolláh má rakovinu a nezbývá mu mnoho života. Íránská oficiální místa ji nekomentovala.

V 90. let zmírnil cenzuru a povolil do určité míry diskuze o dalším směřování země. V roce 1997 povolil kandidovat na prezidenta reformistovi Muhammadu Chátamímu, který hodlal Írán zásadně změnit - chtěl více spolupracovat se Západem, privatizovat státní podniky, dát větší práva a svobody ženám. Chameneí se postavil proti v obavách, že to předznamená konec systému a nadvlády konzervativních muslimských duchovních.

Chátamí skončil v domácím vězení a Chameneí už nepřipustil žádné pokusy o liberalizaci. Nechal tvrdě potlačit protesty v roce 2009 a naposledy v roce 2022, kdy demonstrace zažehla smrt studentky Mahsy Amíniové. Náboženská morální policie ji zatkla, protože neměla vlasy zakryté podle oficiálních předpisů.

Ajatolláh je nesmiřitelným odpůrcem Spojených států. Podle íránských exilových aktivistů se zatvrdil v době, kdy ho šáhova tajná policie bila a mučila. USA tehdy patřily ke spojencům Íránu a šáha podporovaly.

Hlavně o elitní, dobře vyzbrojené a financované Revoluční gardy. Jsou současně rozvědkou, kontrarozvědkou a speciálními armádními silami. Jejich úkolem je obrana stávajícího systému islámské republiky a šíření jejího vlivu za hranicemi. Prostřednictvím nadací a svých firem ovládají íránskou ekonomiku.

Měly na starosti také íránský jaderný program existující v utajení až do roku 2002, kdy první důkazy zveřejnila exilová opozice. Počet příslušníků gard loni agentura Reuters odhadovala s odvoláním na své zdroje na zhruba 150 tisíc. Při prvním úderu na Írán v pátek 13. června Izraelci usmrtili velitele Revolučních gard Hosejna Salámího.