Fotbal řeší únavu. Hráčská asociace si stěžuje až u Evropské unie

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Adam Hložek si o nabitém fotbalovém kalendáři povídal po konci sezony s devatenáctiletým spoluhráčem z Hoffenheimu Tomem Bischofem, který od léta posílil Bayern Mnichov. „Odjel na nároďák, má pár dní dovolené a hned pokračuje zase na mistrovství světa klubů,“ líčil český reprezentant s údivem i obdivem.

Když dostane otázku, zda by si mistrovství světa klubů střihl na úkol volna, tak kývne: „Dovolenou mají menší, ale je to obrovská akce, kterou bych si chtěl určitě zahrát.“

Klubový šampionát se poprvé hraje s 32 účastníky. Monstrózní projekt Gianniho Infantina, šéfa FIFA, odstartoval v USA 14. června a potrvá měsíc.

„Snad to vydrží všichni ve zdraví, ale musí to být hodně těžké na fyzičku i psychiku,“ přidává další reprezentant Filip Zorvan pohled na téma stále se zvyšující zátěže špičkových fotbalistů. „Nedokážu si moc představit, že po sezoně, ve které s evropskými poháry a reprezentací odehrajete 50 až 60 zápasů, pojedete po reprezentaci hned na mistrovství světa klubů. Tělo potřebuje také nějaký odpočinek a to musí být pro ty hráče hrozná zátěž.“

Federico Valverde, záložník Realu Madrid, má už teď v nohách 64 mistrovských zápasů (36 v La Lize, čtyři v Superpoháru, pět v Copa del Rey, 14 v Lize mistrů, jeden v Superpoháru UEFA, jeden v Interkontinentálním poháru FIFA, dva na mistrovství světa klubů).

„Fotbalisté jsou ohroženější tím, že když jste ambiciózní, daří se vám, tak s úspěchem přichází větší zátěž. Jste v situaci, že když vás někam nominují, tak to nechcete pustit, je to čest a příležitost. Nakládáte tlaku na sebe víc a víc,“ říká Seznam Zprávám sportovní psycholog Michal Šafář.

Fotbalové týmy však mají dobré důvody se mistrovství světa klubů po sezoně účastnit, třeba miliardu dolarů, kterou si rozdělí. Některým fotbalistům se tak natáhne sezona na 11 měsíců, obdobně jako to mají třeba tenisté na okruhu.

„Sporty jako tenis a fotbal, které mají zátěž celosezonní a není tam jeden nebo dva vrcholy, na které se můžete soustředit, mají chronifikaci zátěže a tlaku, který je rizikovým faktorem, protože nakonec vás stres přemůže, ať už to vypne někde v těle, nebo se dostane do stavu, že už to nechcete. Těžko to snášíte, máte tam nepohodu, emoční nevyrovnanost, výbuchy agrese,“ povídá psycholog Šafář, jenž pomáhá sportovcům z různých odvětví. Jeho klienti jsou také plavci, házenkáři, atleti. Nyní spolupracuje například s tenistkou Karolínou Muchovou a v dlouhé, téměř nekončící sezoně vidí paralelu s fotbalem.

Hráčská asociace FIFPro, jež vystupuje jako ochránce práv fotbalistů, nedávno zveřejnila studii, podle níž by hráči měli dostat povinné čtyřtýdenní volno.

„Pořádná pauza mezi sezonami a odpočinek po zápasech by měly být normou. Jde o zdravý rozum podložený vědeckými fakty. Prostě by měly být součástí pracovních a bezpečnostních standardů,“ uvedl předseda sportovní komise FIFPro Darren Burgess.

Na studii pracovalo 70 lékařských a sportovních expertů, kteří se shodli na 12 pravidlech chránících zdraví fotbalistů. Kromě čtyřtýdenní pauzy by měla být stejně dlouhá doba na přípravu před další sezonou.

„Obecně bych volno doporučoval preventivně před dlouhodobým stresem a kvůli syndromu vyhoření. Jako součást mentální hygieny je to důležité. Můžeme vést debatu, jestli to mají být čtyři, nebo tři týdny. Udává se, že minimálně potřebujete 14 dní až tři týdny, abyste se dokázal přepnout do regeneračního režimu i v mentální stránce, abyste pak mohl nastoupit zpátky na hřiště natěšený, aniž byste měl zvracivý reflex z toho, že vidíte balon, spoluhráče a to prostředí jako takové,“ říká Michal Šafář. „Otázkou je, co můžete ve vrcholovém sportu nařídit, co je únosná varianta, co je prospěšné pro hráče a současně – protože se pohybujete v komerčním prostředí, organizačně složitém se spoustou tlaků – jak to vlastně poskládat.“

FIFPro i asociace evropských lig si u regulačních orgánů Evropské unie stěžují na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli bobtnajícímu kalendáři a nadměrné zátěži fotbalistů.

„Už mnoho let zástupci jednotlivých soutěží a hráčských unií opakovaně naléhají na FIFA, aby vytvořila jednoznačný, transparentní a spravedlivý proces, podle kterého bude pracovat s kalendářem mezinárodních zápasů, což ale zrovna FIFA důsledně odmítá,“ stojí ve stížnosti adresované Evropské komisi. „FIFA si nárokuje roli globálního regulátora fotbalu a zároveň je sama pořadatelem soutěží. To vede ke střetu zájmů.“

FIFA se brání: „Současný kalendář zápasů byl jednomyslně schválen Radou FIFA, která se skládá ze zástupců všech kontinentů včetně Evropy, po rozsáhlých konzultacích, do nichž se zapojily jak FIFPro, tak jednotlivé ligové organizace.“

Pro psychické zdraví by podle FIFPro rovněž pomohlo, aby hráči dostali týdenní volno bez klubových, reprezentačních či mediálních povinností v polovině sezony, jeden volný den týdně a odpovídající odpočinek po dlouhých cestách, těch přibývá.

„Pokud se shodneme na tom, že zdraví je na prvním místě, tak bychom měli pravidla chránící zdraví hráčů zavést,“ sdělil šéf lékařské komise FIFPro Vincent Gouttebarge.

Výzkum, jehož se účastnilo přes tři tisíce současných i bývalých hráčů, také uvádí, že každý čtvrtý fotbalista trpí či trpěl psychickými poruchami, což je alarmující statistika.

„Metodiku přesně neznám. Ve chvíli, kdy za něco lobbujete, máte tendenci zvýraznit potenciální rizika a problémy, které s tím souvisí, abyste měl silnější argumenty. Otázka je, jak definují psychické problémy. To, že v průběhu sportovní kariéry procházíte obdobím, kdy se vám nedaří, jste nespokojený, cítíte se v nepohodě a subjektivně to vnímáte negativně, je něco, s čím je konfrontován každý druhý, ale když se na to podíváte z odborného hlediska, co je psychologický problém střední a vyšší závažnosti, je to něco jiného než potýkání se s nejistotou nebo s neúspěchem, čímž to nechci bagatelizovat,“ podotýká Šafář. „Chtějí upozornit na problém fotbalistů, aby se s tím něco dělalo, bylo to ku prospěchu hráčů a možná ve výsledku i toho sportu.“