Rusko vrací propuštěné zajatce zpět na frontu. I když tvrdí, že má vojáků dost

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Výměny válečných zajatců byly prozatím největším vítězstvím ve vyjednáváních mezi Ruskem a Ukrajinou. Poslední týdny si tak obě strany posílají zpět vojáky i jejich těla.

Lidskoprávní organizace Idite Lesom (Jděte lesem) ovšem upozorňuje, že Moskva vrací své vojáky ihned zpět na bojiště. A to navzdory Ženevským úmluvám, podle nichž nemohou být propuštění zajatci nuceni k návratu do aktivní vojenské služby. Zejména pak ne v konfliktu, v němž už bojovali.

Kreml si nicméně našel vlastní cestu a podle ruských zákonů zůstává bývalým válečným zajatcům a rukojmím status aktivních vojáků. V praxi mají všechny smlouvy s ruským ministerstvem obrany od mobilizace v září 2022 platnost na dobu neurčitou.

Podle dekretu ruského diktátora Vladimira Putina lze z vojenské služby rezignovat pouze ze zdravotních důvodů, na základě soudního příkazu, a nebo po dosažení důchodového věku.

„Je to systematická politika ruských úřadů. Pro ně žádné mezinárodní zákony neexistují a jsou primárně zaměřeni na vnitřní Putinovy racionální zákony. Podle ruských zákonů by všichni měli být do konce svého života na frontě - bez jakékoliv šance vrátit se k rodinám,“ popisuje pro Seznam Zprávy Ivan Čuvilajev, člen organizace Idite Lesom, která pomáhá ruským mužům dostat se z fronty, případně se vyhnout náboru.

„Jejich práva jsou navíc velmi omezená. Ano, můžou si najmout právníka, který by jim pomohl. Můžou se zasazovat o lékařské vyšetření, které by je od služby osvobodilo. Ale nic se kvůli tomu podle našich zkušeností nezmění. Rusko se řídí podle Putinových zákonů a ty nejsou dělané pro nikoho jiného než pro režim,“ dodává.

Opakovaně se vyskytly případy, kdy bylo příbuzným osvobozených ruských válečných zajatců po výměně zakázáno se s nimi setkávat. Volání po vrácení tak zaznívá i z rodin.

„Naši chlapci si v zajetí prošli peklem. Většina z nich má zranění od šrapnelů, otřesy mozku a zlomeniny, které se zahojily bez řádného lékařského ošetření. Jeden přišel o nohu. Všichni potřebují lékařskou péči, vyšetření vojenskou lékařskou komisí a nakonec i čas na zotavení na dovolené. Místo toho je ale úřady posílají na frontu, zatímco jsou ještě nemocní,“ uvedli na konci května příbuzní v prohlášení zveřejněném na sociální síti Telegram.

Organizace pro lidská práva varují, že totéž by se mohlo stát zraněným nebo velmi mladým vojákům, kteří se vrátí během dalších výměn.

Jak tvrdí Idite Lesom, dostat se z fronty je pro muže obtížné a mají jen dvě možnosti. „Buď jsou tyto osoby zraněny a umístěny do nemocnice v Rusku, nikoliv na ukrajinských okupovaných územích. Nebo se mohou pokusit o překročení ukrajinské hranice s využitím některých osob, které jsou zde ochotné pomoct. Ale většina volá z nemocnice poté, co byli těžce zraněni, protože tam opravdu nastává okamžik, kdy si uvědomí, že není možné vyhnout se tomu, aby byli posláni zpět na Ukrajinu i v tomto stavu,“ uvádí Čuvilajev.

Poté jim organizace pomáhá buď opustit zemi (přestože existuje jen málo možností, kam mohou jít), nebo jim pomáhá se schovat uvnitř Ruska.

Navzdory mezinárodní právní ochraně to není poprvé, co ruské ministerstvo obrany posílá bývalé válečné zajatce zpět na frontu.

Zmínit lze například loňský případ vojáků Vasilije Grigorjeva a Dmitrije Davydova, kteří podle organizace Military Lawyers strávili šest měsíců v ukrajinském zajetí. Po návratu do Ruska byli oba během měsíce znovu nasazeni na frontovou linii. Nakonec uprchli ze svého polního tábora a stopem se dostali do Moskvy, kde vyhledali právní pomoc.

Během soudního řízení byli dočasně přiděleni k vojenské jednotce poblíž Moskvy, kde Davydov zemřel na „náhlou srdeční zástavu“ pouhé tři dny poté, co podal stížnost u vojenské prokuratury.

Dá se jít i hlouběji do minulosti. V březnu 2023 zmocněnec pro lidská práva v Čeljabinské oblasti uvedl, že někteří z vyměněných vojáků „se vrátili do zóny SVO (speciální vojenské operace)“. V prosinci 2022 úřady v Čitě informovaly o vojákovi, který zemřel na Ukrajině poté, co byl po návratu ze zajetí poslán na frontu. V zimě 2023 byli na Ukrajině zaznamenáni dva ruští vojáci , kteří padli do zajetí podruhé.

Objevily se také zprávy, zejména z nezávislého serveru Holody, že bývalí váleční zajatci rekrutovaní z řad ruských trestanců byli využíváni k provádění prací na frontě. Podle těchto zpráv bylo přibližně 30 bývalých trestanců repatriovaných do Ruska v létě 2023 posláno do okupovaného Novoazovsku v Doněcké oblasti, aby tam na vojenských cvičištích kopali zákopy.

Výše popsané praktiky ruského ministerstva obrany jsou v rozporu s výkladem událostí, který Kreml nejen svým občanům předkládá. A to, že se do vojenské služby dobrovolně hlásí neustále další muži.

V květnu Putin oznámil, že se každý měsíc do ruských ozbrojených sil „dobrovolně“ přihlásí až 60 tisíc lidí.

Proti tvrzení stojí i realita finančních odměn, které neustále rostou, aby do služby nalákaly co nejvíce mužů. Ostatně peníze jsou jedním z hlavních lákadel, která Kreml využívá. Pochopitelně pak největší podíl v armádě mají muži z nejchudších oblastí Ruska, například z Baškortostánu či Tatarstánu.

„Dobrovolníků, kteří by šli do války z vlasteneckých důvodů, je zanedbatelné množství. Většina se do armády dostala skrze donucení. Klasickým příkladem jsou lidé, kteří byli odvedeni dříve, nyní jim končí branná doba a jsou nuceni podepsat smlouvy. A ti samozřejmě tvoří velkou část případů. Hlavním zdrojem nových rekrutů je pak cílení na lidi z finančních důvodů,“ vysvětlil už dříve pro Seznam Zprávy Jeremy Morris, etnograf se zaměřením na Rusko.

Snahy o rozšíření armády za každou cenu potvrzuje i rozvolnění věkového omezení - dobrovolně se mohou přidat uchazeči až do 65 let věku, dříve přitom horní hranice byla 40 let.

Kvůli invazi také zahraniční vojáci ruské občanství získají po pouhém roce služby, podmínka dříve byla služba po dobu pěti let. Samostatnou kategorií jsou pak naverbovaní vězni, kterým úřady slibují možnost prominutí či zkrácení trestu.