Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Obtěžování, závislost, vystavení dezinformacím, nespokojenost s vlastním tělem kvůli pravidelnému prohlížení si filtrem upravených fotografií. To jsou jen některá z rizik, jimž děti čelí při používání sociálních sítí. I proto se v Evropě rozeběhla diskuze s cílem sociální sítě omezit.
„Musíme zakázat sociální média pro osoby mladší 15 let,“ řekl francouzský prezident Emmanuel Macron poté, co čtrnáctiletý u vchodu do střední školy v Nogentu v departementu Haute-Marne smrtelně pobodal vychovatelku.
Francie mobilizuje evropské partnery
Omezení sociálních sítí dětem označil Macron už v květnu za jednu ze svých priorit.
Ministryně pro digitální záležitosti Clara Chappazová prohlásila, že Francie si dává „tři měsíce“ na to, aby „mobilizovala své evropské partnery“ ohledně „evropské dohody“, která by vyžadovala, aby sociální média ověřovala věk dospívajících, jinak by na ně vláda uvalila sankce.
Francouzi nejsou se svým plánem v Evropě sami. O návrhu Řecka na omezení používání sociálních sítí pro děti informoval v květnu server Politico. Podpořily ho Španělsko, Francie i některé další státy, zvláště ty ze Skandinávie.
Stoupenci návrhu chtějí zavést institut tzv. digitální dospělosti. Nezletilí by pro přístup na sociální sítě potřebovali souhlas rodičů, děti by tak ztratily automatický přístup k aplikacím, jako je TikTok, Snapchat nebo Instagram.
Prezident Macron se zřejmě bude moci opřít o podporu Dánska, které převezme předsednictví Evropské unie.
„Ochrana našich dětí online bude klíčovou prioritou nadcházejícího dánského předsednictví EU,“ uvedla v prohlášení tamní ministryně pro digitální záležitosti Caroline Stage Olsenová.
Snaha omezit sociální sítě tentokrát vychází přímo od členských států. Evropská komise, které se obvykle vyčítá snaha vše regulovat, stojí stranou s tím, že téma spadá do kompetence členských států. Sedmadvacítka by o zákazu, při němž by byl použit nástroj zvaný EU Wallet (viz infobox), měla jednat v červenci.
Evropská digitální peněženka (EU Wallet)
- Nástroj, pomocí něhož mohou evropští občané a firmy ověřit svoji identitu při přístupu k digitálním platformám.
- Umožní také vyžádat si, ukládat a sdílet důležité digitální dokumenty o sobě a elektronicky podepisovat nebo pečetit dokumenty.
- Členské státy by do 24 měsíců od přijetí prováděcích aktů 28. listopadu 2024 měly občanům poskytnout digitální peněženky .
Ve Francii je „digitální dospělost“ stanovena na 15 let už zákonem z roku 2018 a platformy musí teoreticky odmítnout registraci všech mladších uživatelů, pokud nemají souhlas rodičů. Zákon ale nestanovuje metody, jak to udělat, ani sankce, a není proto v praxi naplňován.
Influencer poukazuje na odpovědnost rodičů
Děti při registraci lžou a podle průzkumu Komise pro informatiku a svobody (CNIL) se první registrace na sociálních sítích ve Francii průměrně dělá už ve věku 8,5 roku.
„Pokud k této platformě přistupují žáci druhé třídy, je to otázka rodičovské kontroly a odpovědnosti TikToku, ne moje,“ vzkázal francouzským poslancům v deníku Libération influencer a herec AD Laurent.
Emmanuel Macron se nejdříve obrací na Evropskou unii, protože prosadit zákaz pouze ve Francii by mohlo být problematické. Jak upozornil specialista na sociální média Fabrice Epelboin, byla by taková iniciativa v rozporu s evropským právem.
„Od okamžiku, kdy zavedete technická omezení pro filtrování nezletilých, máte důsledky i pro dospělé. To vyžaduje použití technologií, které porušují individuální svobody. EU velmi klade důraz na základní svobody a lidská práva,“ míní expert.
Francouzský prezident chce zavést povinné ověřování věku, které nelze obejít. Technicky tyto nástroje již existují - od dubna vyžaduje ověření věku pro vstup na pornografické stránky. To lze provést platební kartou nebo ověřováním obličeje pomocí mobilního telefonu, případně díky ověření třetí, důvěryhodné strany. Důležité je, aby poskytovatel služeb ověřil věk uživatele, aniž by platformám odhalil jeho identitu.
Restrikce řeší i jiné země, jak informovala televize BFM. Například americká Florida zapovídá přístup k sociálním sítím dětem do 14 let, ty do 16 let pak musí mít souhlas rodičů. V Číně zase testovali - a posléze od nich upustili - zákazy používání internetu pro nezletilé v noci, stejně jako časový limit pro jeho používání ve dne. Mladí lidé nicméně tato omezení snadno obcházeli používáním účtů svých rodičů nebo změnou své digitální identity.
Zákaz používání sociálních sítí od 16 let schválila loni v listopadu i Austrálie. Týká se platforem, jako jsou Facebook, Instagram, TikTok, Snapchat nebo X. Australský vládní úřad pro bezpečí na internetu eSafety ale chce na seznam zařadit i YouTube, proti čemuž platforma protestuje.
Důvodem byl podle stanice ABC News nový výzkum této vládní organizace, který zjistil, že právě na YouTube se mladým lidem stala nejčastěji nějaká újma, včetně sledování násilného, mizogynního a nebezpečného obsahu, píše ČTK. Rozhodnout by nakonec měla do několika týdnů nová ministryně komunikací Anika Wellsová.
