Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dřevostavby by se v českých městech mohly stát běžnější součástí výstavby. Nová stavební norma, která má být schválena během léta, zvýší povolenou výšku těchto staveb z dosavadních tří pater na šest. Výjimky tak už nebudou nutné a cesta pro výstavbu bytových i kancelářských domů ze dřeva se výrazně otevře.
Zkušenosti z prvních projektů ukazují, že jednou z výhod, které by mohly v tuzemském stavebním prostředí sehrát důležitou roli, je výrazně vyšší rychlost výstavby. „Dům jsme stavěli po patrech – jedno patro za týden,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel UBM Development Josef Wiedermann. Pomáhá tomu především prefabrikace: panely se vyrábějí předem a na místě se už jen montují.
V situaci, kdy se dostupnost bydlení v Česku dlouhodobě zhoršuje a klasická výstavba velkých bytových domů zabere často i dva roky, může být každé urychlení cenné.
UBM je jedním z mála developerů, kteří se v Česku pustili do výstavby vícepodlažních dřevostaveb. Co vás k tomu přesvědčilo?
Dlouhodobě vidíme, že klasické stavebnictví naráží na své limity – ať už jde o nedostatek kvalifikovaných pracovníků nebo rostoucí tlak na udržitelnost. V Rakousku máme s výstavbou ze dřeva zkušenosti, tamní trh je v tomhle ohledu o dost dál. Proto jsme si řekli: proč to nezkusit i v Česku?
Zmínil jste rychlost a efektivitu. O kolik je výstavba dřevostavby rychlejší než u klasických domů?
Hrubou stavbu domu se stovkou bytů zvládneme pod 18 měsíců. U běžné výstavby to bývají dva roky a víc. A výhod je víc. Prefabrikace snižuje nároky na personál, zmenšuje objem stavebních prací na místě, nevzniká špína ani hluk. Panely se přesně naplánují digitálně, označí a pak jen smontují na místě. Jeden dům v Praze jsme díky tomu stavěli po patrech – jedno patro za týden.
Blíží se změna normy ohledně výškových limitů. Co na to říkáte?
Ano. Dosud šlo stavět ze dřeva bez výjimky jen do 12 metrů, což v Praze nedává velký smysl. Nová norma, která se má schválit každým dnem, umožní výstavbu čistých dřevostaveb do 18 metrů a hybridních do 22,5 metru. To už je dostatečné i pro kanceláře a větší rezidenční domy. A co je důležité – nebude to už „na výjimku“, ale půjde o standardní postup.
Ve Vídni chystáte ale aktuálně hybridní dřevostavbu, která má přes sto metrů do výšky. Nevnímáte tedy těch 22,5 metru jen jako chabý kompromis?
S tím, jak bude přibývat zkušeností, věřím, že se ten prostor určitě otevře. Jakmile jednou ukážete, že dokážete postavit stavbu se sedmi, osmi patry, už není takový problém postavit i vyšší. A už dnes máme spoustu příkladů z Evropy – hlavně Skandinávie, Rakouska nebo Německa – kde vícepodlažní dřevostavby běžně fungují. Takže ano, ten limit je teď nutný výchozí rámec, ale ne konečná meta.
Jak velká změna zvýšení výškového limitu to pro český trh bude?
Zásadní. Doteď si na to málokdo troufnul, ale už vidíme, že se přidávají i další developerské firmy, které mají zájem stavět ze dřeva. A zájem roste i mezi investory a architekty. Pokud se trh rozšíří, věřím, že by mohlo dojít k zlevnění výroby a dodávek a stavění ze dřeva se stane běžnou součástí trhu.
Novela požárně-technické normy pro dřevostavby
Hlavní změna je zvýšení maximální povolené výšky čistě dřevěných konstrukcí z 12 na 18 metrů. U hybridních budov (dřevo + železobetonové jádra) dovoluje výšku 22,5 metru.
Nová příloha normy je nyní ve stadiu vypořádání všech připomínek a předpokládá se, že bude schválená a zveřejněna ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v horizontu dvou měsíců.
Jak významný podíl by si časem dřevostavby mohly z celého rezidenčního trhu uzmout?
Opravdu si myslím, že by se časem mohl tento podíl zvětšovat. V dvacetiletém horizontu by mohly dřevostavby optimálně tvořit na českém trhu až třetinu produkce.
Vy jste stavěli první vícepatrovou dřevostavbu v Česku – v pražských Stodůlkách. Jak takový projekt prochází stavebním řízením? Úřady často tápou i u běžných staveb.
Šlo o poslední fázi našeho projektu Arcus City. Původně jsme tam plánovali klasickou výstavbu, ale rozhodli jsme se ji nahradit dřevostavbou – a musím uznat, že úřad k tomu přistoupil vstřícně a nakonec to šlo i relativně rychle. Samozřejmě hodně záleží na konkrétních lidech. Ale jak těch projektů přibývá, proces se zjednodušuje.
Takže by se dřevostavby mohly časem povolovat i rychleji než běžné stavby? Třeba právě díky tomu, že využívají prefabrikaci?
Pokud by se stavěl podobný projekt ve stejné lokalitě, a navíc opakovaně, tak věřím, že by to mohlo celý proces usnadnit. Standardizace tomu určitě pomáhá. Ale že bych to dokázal říct s jistotou, to úplně ne. Každopádně zkušenost z prvního projektu pomáhá – úřady už vědí, jak k tomu přistupovat.
Dřevostavby jsou dlouhodobě dražší než klasická výstavba. Jak výrazný ten rozdíl v současnosti je?
V současnosti jsou náklady na dřevostavbu zhruba o 10 % vyšší. Ale jsme přesvědčeni, že do budoucna mohou být nižší než u klasické výstavby. Abychom se tam dostali, potřebujeme robustní dodavatelský řetězec nejen v zahraničí, ale i v Čechách. Dřevo zde máme, jsme schopni ho těžit, ale pak ho posíláme do zahraničí na zpracování a draze ho kupujeme zpět. Jakmile se výroba posune do České republiky, a už tu vznikají první továrny, bude to jako s auty – cena půjde dolů.
Je u nás běžné používat lokální dřevo? A nakolik je Česko schopné zajistit si vlastní surovinu pro výstavbu?
Jednoznačně ano. V Česku se smí používat jen dřevo z dorostu, a v tom jsme naprosto soběstační. Naopak – spoustu dřeva vyvážíme. I na té naší první stavbě jsme používali dřevo z Čech, Rakouska nebo Německa. Nedává ekonomický smysl vozit materiál z větší dálky, ve střední Evropě máme dřeva dostatek. Česko má zásoby dřeva minimálně na 30 let, a to bez toho, aby se lesy jakkoliv zmenšovaly. A to považuji za jednu z velkých výhod tohoto materiálu.
Jak na vysoké dřevostavby reagovaly banky? Nebránily financování kvůli požární bezpečnosti nebo dalších technických rizik?
Banky jsou obecně otevřené, samy mají zadání podporovat udržitelné stavby, které splňují ESG kritéria. Technické požadavky, včetně požární bezpečnosti, se řídí platnými normami – pokud je projekt splňuje, není problém s povolením ani s financováním.
Zatím se ale banky při poskytování úvěrů nijak neliší v přístupu k dřevostavbám oproti běžné výstavbě. A právě to bychom rádi změnili – třeba tím, že by kupující dřevostavby mohli mít nižší úrokovou sazbu. Totéž by mělo platit pro developery. Pokud stát deklaruje podporu udržitelnosti, měl by to reflektovat i finanční systém. S tímto návrhem jsme oslovili všechny velké banky.
A co na to říkaly?
Podporu udržitelnosti deklarují, ale v praxi zatím nerozlišují mezi dřevostavbou a běžnou výstavbou.
UBM Development a konkurence na trhu
- UBM Development, původem vídeňský developer, je jedním z největších evropských stavitelů budov ze dřeva.
- Mezi vlajkové lodě patří plánovaná 113 metrů vysoká hybridní věž Donaumarina Tower ve Vídni, která se stane jednou z nejvyšších dřevostaveb světa.
- UBM staví i v dalších metropolích jako Mnichov, Frankfurt nebo Praha, kde dokončila první vícepodlažní dřevostavbu v Česku.
Konkurence na trhu:
Na tuzemském trhu v oblasti dřevostaveb působí také například společnost Wood System, která má za sebou kolem tisícovky zrealizovaných projektů.
„Pomůže nám to povolovat větší stavby normativním způsobem. U úředníků se už konečně budeme moct odkazovat na normu. Pro náš segment je to více než zásadní. Kdyby tohle nevzniklo, tak se nepohneme nikam. Je to ale první krok k tomu, aby se dřevostavby staly větším standardem i ve veřejných stavbách, což je pro rozvoj moderního trhu zásadní,“ uvedl David Šiller, obchodní ředitel společnosti.
- V Česku svůj první bytový dům ze dřeva s názvem Dřevák chystá v pražských Radlicích také společnost Skanska Residential.
V zahraničí už stavíte ze dřeva i kanceláře. Začnete s tím i v Česku, pokud se zvýší výškový limit?
Určitě bychom rádi. Věříme, že by o to byl zájem – zvlášť mezi velkými firmami, které dnes samy musí naplňovat udržitelnost a ESG cíle. Zatím to ale v Česku nejde – většina kancelářských budov je vyšší než současných 12 metrů, což je strop pro dřevostavby bez výjimky. Takže čekáme na novou normu.
Kromě toho teď není pro kancelářské projekty ideální doba – v Praze moc nových kanceláří nevzniká, firmy často využívají stávající prostory nebo snižují plochu. Ale jsme připraveni, a kdyby to dávalo ekonomický smysl, rádi bychom i takový projekt postavili. Klidně s tím, že bychom si dvě patra sami pronajali.
