Článek
Na první pohled to vypadá jako snadná příležitost k výdělku. Stačí propůjčit svůj bankovní účet k převodu peněz cizí osoby, která vás osloví většinou na sociálních sítích a za službu slibuje finanční odměnu. Vyřízením takové služby ovšem pomáháte zločincům převádět nelegální peníze.
Nevědomé praní peněz se v posledních letech rozmohlo především u lidí do 25 let. Takzvaných bílých koní, kteří si berou provizi za převod peněz cizích lidí, je ale čím dál více i mezi dětmi a náctiletými a týká se to i důchodců.
„Nejen, že někteří rodiče v exekucích a insolvencích pro podvodné prodeje přes inzerát či podobně využívají účty svých dětí, ale i kategorie 16 až 25 je v tomto ohledu cílem podvodných reklam na sociálních sítích (hlavně Instagram a TikTok), jak si přivydělat půjčením/prodejem účtů u různých bank. To, jaké to má dopady, už ale většina mladých, ale i starších občanů už nedohlédne a pak se velice diví, co vše je čeká v rámci trestního šetření,“ uvádí pro SZ Byznys expert na prevenci platebních podvodů Komerční banky Marek Macháček.
„Další významnou skupinou jsou cizinci, kteří typicky ve skupinkách přijedou do ČR a tady jim nějaký jejich krajan slíbí zprostředkování pobytu, a tvrdí, že k tomu prý potřebuje, aby si založili účty (a předali jim přístupy),“ popisuje vedoucí oddělení Řízení retailových rizik AirBank Aleš Černý.
Podle ředitelky ČBA Educa Zdeňky Hildové lidé ovšem často nevědí, že jde o podvod. „Někdo cizí je za úplatu přemluví, aby si otevřeli účet v bance na svůj občanský průkaz, čekají na ně i před bankou a po nahrání internetového bankovnictví se jménem a heslem dostanou odměnu. Již dále nepřemýšlejí, co se děje s jejich účtem. Nebo přeposílají aktivně malé částky na další účty a jsou v aktivnější roli,“ míní.
Například Česká spořitelna měsíčně zaznamenává vyšší desítky případů, kdy klienti figurují v roli bílých koní. „Předpokládáme, že zhruba polovina z klientů, kteří figurují jako takzvaní bílí koně, tak činí z neznalosti nebo z naivity. Druhá polovina klientů se pak této činnosti dopouští vědomě se zištnými úmysly,“ říká mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Co dělat, když chce někdo váš účet
„Je třeba na takovou nabídku vůbec nereagovat, případně ji striktně odmítnout. Doporučujeme o tom následně informovat Policii ČR,“ radí mluvčí skupiny ČSOB Petr Milata.
Zásadní je nikomu nesdělovat své přístupové údaje k bankovnímu účtu. „V případě, že nás někdo s takovým dotazem osloví, tak by nás to mělo výrazně varovat. Odpovědnost za svůj účet má každý majitel účtu. Jakákoliv manipulace s účtem jde za majitelem účtu. Navíc se takto může podílet i na trestné činnosti,“ upozorňuje Hildová.
Primární odpovědnost za takové jednání nese majitel účtu, protože je smluvní stranou banky a jeho povinností je chránit přístupové údaje ke svému účtu. „Trestně odpovědné jsou však samozřejmě i osoby, které prostředky na účtu ,bílého koně’ využívají. Samotná banka trestní odpovědnost nenese, má však povinnost podezřelé případy hlásit a spolupracovat s orgány činnými v trestním řízení,“ vysvětluje Michal Neřád z advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.
K omezení propůjčování účtů radí advokát například zpřísnit identifikaci osoby při zakládání účtů na dálku, zavedení jednotného systému rizikových účtů a osob sdíleného bankami a zvýšení informovanosti osob.
Banky využívají k odhalení zneužitých účtů řadu metod. Řídí se takzvaným AML zákonem (zákonem o praní špinavých peněz) a AML regulací. Banky proto zřizují specializovaná oddělení, která se zabývají kyberpodvody.
„Máme detekční systémy, pravidla a scénáře, které nám tyto účty v bance odhalují. Z velké části jsou to pak ale sami poškození, kteří tyto účty hlásí v rámci podvodného jednání, se kterým se setkali. Pak taktéž mezibankovní spolupráce, kdy já a moji kolegové tyto účty aktivně řešíme a často z naší komunikace vzejdou nejen další napadení, ale taktéž další a další napojené účty bílých koní a rozkrýváme sítě těchto podvodníků skrze zotročené nebo koupené účty,“ popsal Macháček.
Problematické je u tohoto typu podvodu to, že jsou při něm používány běžné legitimní účty. „Nicméně máme sofistikovaný systém, který odhalí a upozorní nás na jakékoliv nestandardní chování našeho klienta. V tomto případě například v tom, že od určitého data začaly proudit přes jeho účet vyšší částky, ve větší intenzitě atd. Pak klientům voláme a doptáváme se, zda je vše v pořádku a nemůže se jednat o případ, že jsou zneužiti k přeposílání peněz,“ vysvětluje Milata.
Podvodníci v posledních letech využívají moderní technologie, dokážou napodobit hlas pomocí umělé inteligence, a vytváří i takzvaná deepfake videa. „V naprosté většině případů ale využívají klasických podvodů, a to nejčastěji podvodné navolávání, kdy se pachatel vydává například za bankéře nebo policistu a snaží se dostat k citlivým údajům. Mezi další časté podvody patří výhodná nabídka investic a kryptopodvody. Taktiky jsou ale jinak velmi podobné, jen se liší podle ročního období. V létě jsou to často fiktivní brigády, klikací brigády, v zimním období odměny za založení účtu a peníze na dárky k Vánocům,“ říká Hildová.
Jaké tresty hrozí při zapůjčení účtu
Za spoluúčast na praní peněz hrozí vysoké tresty i v případě, že jste o tom, čeho se dopouštíte, nevěděli. „Osobě hrozí v nejzávažnějších případech trest odnětí svobody v rozmezí jednoho roku až pěti let, vedle kterého může být uložen trest zákazu činnosti nebo propadnutí věci. V případě prokázání úmyslu pak může osobě hrozit trest odnětí svobody až na deset let nebo trest propadnutí majetku,“ vysvětlil advokát Neřád.
Podle expertů je pro účinnou obranu klíčová zejména finanční gramotnost a znalost zásad kybernetické bezpečnosti. Začít s výukou těchto pravidel by se podle nich mělo už u dětí, a to co nejdříve. Banky na prevenci kyberpodvodů pravidelně pořádají edukativní programy.
Banka ČSOB například spustila program Penězověda, ve kterém radí rodičům a učitelům, jak s dětmi hovořit o světě financí. Česká bankovní asociace (ČBA) letos zahájí pátý ročník kampaně #nePINdej!, která se věnuje kyberberpečnosti. Kromě bank se prevenci věnuje i Policie ČR a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
