Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Teploty v posledních dnech stoupají nad 30 stupňů a lidé častěji zapínají klimatizace. S tím roste spotřeba elektřiny k chlazení budov. V posledních letech se klimatizace stávají standardní výbavou novostaveb, ale domácnosti si tento spotřebič i dokupují nebo používají k chlazení tepelná čerpadla.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) roste od začátku tisíciletí spotřeba energie na chlazení průměrným tempem čtyři procenta ročně.
To potvrzuje i největší tuzemský distributor elektřiny ČEZ Distribuce s tím, že růst by měl pokračovat i v příštích letech. „Trendem je a bude pokračování růstu spotřeby energií v letních měsících o jednotky procent ročně, a to hlavně kvůli zvyšujícímu se počtu klimatizací a chlazení,“ uvedl mluvčí Skupiny ČEZ Martin Schreier.
I když větší počet připojených klimatizací spotřebu v letních měsících v porovnání s minulostí mírně zvyšuje, spotřeba proudu v létě není zdaleka tak vysoká jako v zimě, kdy domácnosti a firmy vytápějí.
Tuzemské distribuční sítě tak větší požadavky na chlazení snášejí bez problému. „Na spotřebě v celé distribuční síti nepozorujeme žádný významný nárůst spotřeby vlivem extrémního počasí – nedochází k přetížením, výpadkům vedení nebo k dalším typům poruch vlivem nadměrného zatížení v distribuční síti,“ popisuje mluvčí distributora elektřiny EG.D Roman Šperňák.
Léto se tak nestává novou zimou, spotřeba elektřiny je stále výrazně nižší. Podle Schreiera rozdíl činí cca 30 až 40 procent a ani provoz klimatizací na to nemá výrazný dopad. „Může zvyšovat spotřebu zhruba o dvě až tři procenta, při extrémních teplotách převyšujících například několik dní po sobě výrazně hranici 35 °C jde až o čtyři procenta,“ vysvětluje.
Největší skok ve městech
Vyšší spotřeba elektřiny může být výraznější ve velkých městech, která fungují jako tepelný ostrov. „Maximální odběr elektřiny v Praze je v současnosti v pracovních dnech necelých 900 MW (největší odběr bývá po poledni kolem 13. hodiny). V chladných zimních měsících, kdy se elektřinou topí, se běžně dostáváme nad hodnotu 1000 MW. Rekordní zatížení distribuční soustavy v Praze bylo 1. prosince 2010, kdy dosáhlo hodnoty 1209 MW,“ říká mluvčí PREdistribuce Karel Hanzelka.
Nelze tedy říci, že by současné vysoké teploty či klimatizace nějak zásadně ovlivňovaly zatížení sítě. „Po začátku prázdnin může dojít ještě k dalšímu mírnému poklesu zatížení, protože Praha bude kvůli dovoleným a prázdninám částečně ‚vylidněná‘,“ popisuje Hanzelka.
Většina letní spotřeby kvůli chlazení jde za provozními a administrativními budovami, jako jsou kanceláře či prodejny. „Vůbec nejvyšší spotřebu tohoto typu mají supermarkety a datová centra. Celkový podíl domácností stále zůstává poměrně nízký,“ dodává Schreier.
Tuzemská přenosová soustava, jejímž provozovatelem je společnost ČEPS, letní spotřebu zvládá dobře, výrazný vliv klimatizací zatím nezaznamenala. „Na meziročním nárůstu spotřeby v letních měsících se klimatizace jistě do značné míry podílejí, nedokážeme ale s určitostí říci, jakým poměrem, neboť tato zařízení jsou připojována do distribučních sítí. V případě vzniku odchylky mezi výrobou a spotřebou elektrické energie aktivuje dispečink ČEPS pro její vyrovnání nakoupené služby výkonové rovnováhy,“ říká mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal.
Česku tak nehrozí scénář, který zažilo v roce 2022 Japonsko, kde teploty v nejteplejších měsících přesáhly 40 °C. Tamní vláda proto prosí obyvatele Tokia, aby svou spotřebu elektřiny omezovali. Varovala, že dodávky energie mohou být důsledku klimatizování napjaté a v krajním případě by mohlo dojít k výpadku proudu.
Tisícikoruna ročně
Náklady na provoz klimatizace mohou být různé. Například sestava Mitsubishi má dle výrobce v českém podnebném pásmu standardně spotřebuje 141 kWh za rok, menší model pro použití v menší místnosti pak spotřebuje 100 kWh za rok.
Při ceně elektřiny 7,7 Kč za kWh včetně regulované části a DPH (ale bez poplatků za podporované zdroje energie, které činí cca 500 Kč měsíčně) tak roční provoz větší klimatizace vyjde na 1085 Kč, u menší pak 770 Kč.
Klimatizaci je vhodné kombinovat se solární elektrárnou. „Jejich spotřeba se dobře kryje s výrobní křivkou solárních panelů. Spojení klimatizace a fotovoltaiky tak může výrazně snížit náklady, zrychlit návratnost fotovoltaiky a má pozitivní vliv na stabilitu distribuční sítě,“ vysvětluje Schreier.
Množství spotřebované energie ovlivňuje také velikost místnosti, teplota chlazení, teplotní rozdíly mezi požadovanou a venkovní teplotou či tepelné ztráty budovy.
