Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vlny tropických teplot, které dříve bývaly výjimečnou událostí, se stávají součástí českého pracovního léta. Firmy na nový klimatický normál začínají reagovat. Mění se pravidla oblékání, do kanceláří přibývají barely s vodou, přestávky jsou delší a pracovní doba pružnější.
Ve firmách s převážně kancelářským provozem se vedro nejčastěji řeší kombinací technických opatření a úprav v organizaci práce.
Česká spořitelna například upravila pravidla oblékání. „Už před šesti lety jsme se na pobočkách s ohledem na zvyšující se frekvenci vln tropických veder rozhodli liberalizovat dress-code. Dnes už tedy naši bankéři nemusí nosit oblek nebo kostým a nevyžadujeme po nich ani dlouhé rukávy. Nevadí ani šortky, nicméně pouze u kolegů, kteří nejsou v osobním styku s klienty,“ říká mluvčí banky Filip Hrubý.
Podobně k létu přistupuje Lidl, přestože má všechny kanceláře i prodejny klimatizované. „Naši zaměstnanci prodejen mají pro letní měsíce k dispozici pracovní oděv s krátkým rukávem,“ dodává mluvčí sítě prodejen Lidl Eliška Froschová Stehlíková.
Práce z domova i z kanceláře
Malé firmy bez rozsáhlého zázemí spoléhají na jednoduchá opatření. „V horkých dnech pořádáme porady venku, lidé se mohou během dne osprchovat a dress code není téma,“ popisuje ředitel komunikační agentury Seteva Otakar Frühbauer.
Pracovní režim se podle něj během léta mnohem častěji přizpůsobuje počasí – náročnější úkoly se řeší dopoledne, a pokud to jde, zaměstnanci pracují flexibilně.
Vedle prostředí hraje v horku roli i místo výkonu práce. „Někteří zaměstnanci v období veder preferují práci z domova, aby se vyhnuli dojíždění, jiní naopak tráví více času v kanceláři, protože doma nemají klimatizaci,“ říká Hrubý ze Spořitelny. Klíčová je podle něj dohoda v rámci týmů.
Podobný režim funguje i ve firmě Kofola. „Zaměstnanci kanceláří mohou po domluvě pracovat z domova. Na všech pracovištích mají po celý rok přístup k pitnému režimu – od pramenité přes minerální vody, limonády, toniky až po kolové nápoje,“ uvádí mluvčí výrobce nápojů Eliška Hypšmanová.
Některé společnosti mění kvůli klimatu i přístup k novým investicím. Česká spořitelna ve své nové centrále, která vzniká na pražském Smíchově a má být dokončena v roce 2028, počítá s architekturou a technologiemi schopnými zvládat i extrémní podmínky.
„Budova bude schopna udržet komfortní pracovní teplotu i při venkovních hodnotách přesahujících 40 stupňů. Což dnes není ve většině kancelářských objektů samozřejmost,“ říká Hrubý.
Delší přestávky a chlazené nápoje
Jiný přístup volí firmy, kde není možné práci přesunout domů nebo do stínu. Například část zaměstnanců skupiny ČEZ musí na pracoviště bez ohledu na počasí – ať už jde o zaměstnance elektráren, distribuční sítě nebo dolů. „Ve strojovnách nebo kotelnách je teplo celoročně, ale v létě se přidávají i venkovní extrémy. Zaměstnanci mají k dispozici takzvané ochranné nápoje sloužící hlavně k doplnění minerálních látek v organismu. Dále jsou v elektrárnách automaty s chlazenými nápoji a barely s pitnou vodou,“ říká mluvčí Martin Schreier.
U terénních pracovníků distribuce podle jeho slov skupina také prodlužuje dobu bezpečnostních přestávek s tím, že práce jsou zpravidla plánované na chladnější ranní hodiny.
Práva zaměstnanců pro práci při vysokých teplotách
Zaměstnanci mají ze zákoníku práce právo na přiměřenou teplotu odpovídající povaze práce a ročnímu období.
Pokud teplotu zaměstnavatel nedokáže zajistit, musí okamžitě přijmout kompenzační opatření (např. chlazení, stínění, zkrácení směny).
Pitný režim je zaměstnavatel povinen zajistit vždy. Jakmile se teploty a fyzická náročnost práce zvednou, musí firma bezplatně poskytnout i ochranné (iontové) nápoje k doplnění minerálů a tekutin.
Pro sedavou kancelářskou práci platí strop 27 °C, pro lehkou manuální činnost 26 °C, u středně těžké 24 °C a u velmi těžké jen 20 °C.
Vysoké teploty ve světě
Zatímco v Česku zatím převažují dílčí úpravy provozního režimu, v zemích s extrémnějšími klimatickými podmínkami se vedro stalo podstatně významnějším faktorem určujícím regulaci pracovních podmínek. Například v Malajsii nebo ve Spojených arabských emirátech je během letních měsíců zakázáno pracovat venku mezi 12. a 15. hodinou. Pracovní doba se tam plánuje s ohledem na denní teplotní maxima a firmy čelí pokutám, pokud bezpečnostní přestávky opomenou.
Ani Evropa nezůstává pozadu. V Německu se dlouhodobě používá pojem Hitzefrei, tedy „volno kvůli vedru“. Ve školách i v některých podnicích může při teplotách nad 30 stupňů docházet ke zkracování výuky či pracovní doby - neformálně, ale stále častěji i s podporou zaměstnavatelů.
