Namísto přivýdělku na brigádě past. Vykořisťují se i děti, varuje expertka

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ptejte se po smlouvě, nepodepisujte nic pod nátlakem a zajímejte se, zda je vše v pořádku. Takové jsou podle odbornice na pracovní vykořisťování z organizace Člověk v tísni Evy Malé základní rady, jak se vyhnout případnému neférovému zaměstnavateli při hledání práce i brigády.

„A když se stane, že zaměstnavatel smlouvu domů nepůjčí nebo řekne, že se musí podepsat na místě, tak je to známka toho, že není něco v pořádku,“ říká Eva Malá s tím, že problém se často týká i dětí.

Poslední dva roky se v rámci Člověka v tísni naplno zaměřujete na pomoc lidem, kteří jsou obětí různých forem pracovního vykořisťování. Je to skutečně tak široké téma?

V Člověku v tísni nás to překvapuje všechny. Je to obrovsky rozsáhlá problematika zasahující do několika vrstev. A týká se jak cizinců, tak českých pracovníků. Týká se to ale i nezletilých, kteří mají nově možnost pracovat od 14 let. Je to větší téma, než se na první pohled může zdát.

Co mají tedy lidé dělat? Jaké je základní pravidlo, aby člověk neskončil u nějakého neférového zaměstnavatele?

Ptát se po smlouvě, chtít ji dopředu k přečtení a nepodepisovat smlouvu pod nátlakem. A když se stane, že zaměstnavatel smlouvu domů nepůjčí nebo řekne, že se musí podepsat na místě, tak je to známka toho, že není něco v pořádku. Férový zaměstnavatel tohle nemá vůbec zapotřebí. A skutečně by se nemělo dít, že smlouvy lidé podepisují na koleni před bránou do fabriky.

Takže konkrétně u pracovních agentur se nestačí podívat, jestli jsou legální a zaregistrované u Ministerstva práce a sociálních věcí?

Ani registrace agentury u Ministerstva práce a sociálních věcí v žádném případě nezaručí to, že bude vše podle zákona a práva. Neustále se potkáváme s tím, že i některé registrované agentury zaměstnávají bez jakéhokoli zasmluvnění, nedodržují zákoník práce a nedodržují práva zaměstnanců. Bohužel.

Začíná prázdninová sezona brigád. Už jste řešila nebo pomáhala nějakému nezletilému, který se stal obětí pracovního vykořisťování?

Měli jsme nezletilého klienta, který pracoval jen na nočních 12hodinových směnách. Agentura měla za to, že v noci nechodí kontroly od inspekce práce. Když se maminka tohoto nezletilého chlapce ohradila proti tomu, aby její syn pracoval v noci, bylo jí řečeno, že mu dají denní směny, ale na druhém konci republiky, kam ho odvezou. U agentury pracovali oba a takhle jim vlastně bylo vyhrožováno, že je rozdělí. Situace u nich byla o to složitější, že měli od agentury i bydlení. To je vždycky mnohem složitější se ozvat nebo si za stížností stát, protože hraje velkou roli strach ze ztráty práce i bydlení najednou.

Takže bohužel i mladí naráží na neférové jednání?

Ano, i nezletilí se často stávají terčem neférového jednání. Myslím si, že i proto, že se předpokládá, že jsou nezkušení, neznají svá práva. Nebo se od nich očekává, že to zvládnou bez řečí, a proto jim někteří zaměstnavatelé nenabídnou dohodu o provedení práce nebo jim nezaplatí to, co řádně odpracovali.

Stává se, že se zaměstnavatel spoléhá na to, že mladí si nebudou stěžovat nebo ani nevědí, že je něco špatně. A proto je důležité o tom mluvit a vzdělávat i mladé, aby věděli už od začátku, že se mohou ozvat, a aby znali svá práva.

Na co by si teď přes léto podle vašich zkušeností měli dávat pozor? Předpokládám, že asi častá bude práce bez smlouvy jen na dobré slovo?

Velké procento lidí má v mládí zkušenost s brigádou bez jakékoli smlouvy. Včetně mě. Bohužel v naší společnosti je to normalizováno a často se nad tím mává rukou, že o nic nejde, je to přece jenom brigáda.

Ale předně brigáda má být férový přivýdělek, ne past. Potenciální nezkušenost mladých není důvod, proč by měli pracovat bez jakékoli smlouvy nebo by je zaměstnavatel měl šidit. Proto určitě platí chtít smlouvu nebo dohodu, protože bez ní se člověk ničeho nedomůže. Chtít férové jednání a určitě je namístě zájem rodičů a kontrola z jejich strany, jestli je všechno v pořádku a v jakých podmínkách jejich děti pracují.

Nově mohou pracovat během léta i čtrnáctiletí. Vnímáte tam nějaké úskalí?

Určitě je to větší zranitelnost. Čím nižší věk, tím vyšší riziko. Je potřeba opět apelovat na rodiče, aby se zajímali, v jakých podmínkách jejich děti pracují. Jestli jsou dodržovány všechny podmínky pro práci dětí, jako např. zákaz práce v rizikových prostředích, dostatek přestávek při práci a dodržení maximálního počtu odpracovaných hodin denně. A samozřejmostí je, že platí absolutní zákaz práce dětí bez souhlasu rodičů.

Pracovní vykořisťování se letos dostává do pozornosti médií. Česká televize mu věnovala speciální díl Reportérů, Seznam Zprávy popsaly, jak se zneužívají uprchlíci, kteří utíkají před válkou, Člověk v tísni vydal alarmující analýzu. Změnil se nějak i samotný trh s nelegálním zaměstnáváním a vykořisťováním, když se na něj více zaměřila pozornost?

Neřekla bych, že se změnil, ty praktiky jsou tu už několik let. Spíše se teď více rozkrývá rafinovanost a kreativita některých neférových agentur nebo pseudoagentur, která je bezbřehá. Někdy se až divíme, na jaké různé taktiky narážíme a že to nemá žádné hranice.

Konkrétněji si vybavuji, že se začaly zneužívat dohody o provedení práce. Jak to funguje?

Máme běžně případy, kdy pracovníci mají třeba pět dohod o provedení práce od různých společností nebo zaměstnavatelů na stejnou činnost, například na úklid. A všech těch pět společností patří jednomu člověku. Všechny ty dohody jsou do částky, ze které zaměstnavatel nemusí odvádět pojištění, tedy vyhne se těmto povinným platbám.

Pracovníci si sice vydělají několik desítek tisíc, ale netuší, že za ně nikdo často neodvádí sociální ani zdravotní pojištění. Pak jim vznikají dluhy. Nemají ani nárok na nemocenskou nebo ošetřovné, tak jako kdyby pracovali na zpojistnělé dohody o provedení práce. Tohle celé se vyplatí hlavně tomu, kdo vlastní ty společnosti – zaměstnavateli –, pracovníkovi ne. Podle zákona je to ale legální.

Takže má jednu práci, ale pět výplat?

Ano, od pěti firem. Ale když jde například pracovník na směny navíc nebo pracuje o víkendech a ta práce mu není proplacená, tak vlastně neví, na kterého z těch zaměstnavatelů se má obrátit. Všichni se totiž najednou zříkají toho, kdo ho na tu práci vyslal, kdo mu má tu práci proplatit, a přehazují odpovědnost jeden na druhého. Pracovník se jednoduše svých peněz pak nedomůže.

Proč s tím pracovníci souhlasí a jdou do takové situace?

Například mají společnosti ve skutečnosti jednoho koordinátora nebo někoho, kdo pracovníky verbuje. A ten je přesvědčí, že to takhle pro pracovníka bude výhodnější, vydělá si víc peněz. A když s ním pak pracovník řeší, že nedostal zaplaceno, tak najednou koordinátor nic neví a říká, že je také jen zaměstnanec a že si to pracovník musí vyřešit sám.

Takže lákadlo je, že bude mít větší výplatu, protože nebude danit?

Přesně tak. A že nebude muset odvádět povinné pojištění. Ale pro pracovníky je to neprůhledné, využívá se toho, že se v tom neorientují. Navíc se pracovníkům například strhávají různé nesmyslné pokuty, neproplácí se přesčasy. Účelem je v tom udělat co největší chaos, aby se v tom nikdo nevyznal a nikdo nevěděl, po kom má co chtít. A aby se zaměstnavatel vyhnul odvodům.

Jak často se s tímto fíglem setkáváte?

Je to častá praxe, řešíme to vlastně neustále, několikrát do měsíce.

Míří to na lidi z Ukrajiny, kteří jsou zranitelnější kvůli neznalosti českých zákonů, nebo se do podobné situace dostávají i Češi?

Stává se to i Čechům a cizincům a nedělají to jenom neférové agentury, které ani dohodu o provedení práce uzavírat nesmějí. Ale praktikují to i některé renomované firmy, které mají velké jméno. Setkáváme se i s tím, bohužel.

Ale už jste zmiňovala, že to vlastně není nelegální?

Nelegální je to v případě, kdy má pracovník několik dohod o provedení práce u stejné společnosti na stejnou činnost. To možné není. Ale pokud je těch společností několik, patří jednomu člověku a ten uzavírá několik nezpojistnělých dohod o provedení práce místo jedné zpojistnělé, pak je to účelové obcházení zákona tak, aby se vyhnul placení povinných odvodů.

Vy se účastníte i meziresortní skupiny, kde jsou lidé z ministerstev, policie, úřadů práce i inspektorátů práce. Snažíte se to tam popisovat?

Mluvíme o tom. Pro ně je důležité slyšet takové případy a kazuistiky a už jen to, že takové skupiny existují, značí, že je tu snaha se tomu věnovat a je o téma zájem. Mimoto také prezentujeme výsledky naší analýzy Pasti pracovního práva všem, které to zajímá.

Novinkou od října je, že všichni zahraniční pracovníci musí být registrovaní v den nástupu do práce, přičemž zatím to jde udělat se zpožděním. Pomůže toto opatření?

Do určité míry to pomůže. Už tomu pracovníkovi zaměstnavatel nemůže říct, že je v práci teprve druhý nebo třetí den a zrovna nemají pracovní smlouvu na provozovně. Je to určitě jeden z kroků, které jdou správným směrem. Doufáme ale, že se to podaří se všemi pracovníky, nejen s cizinci.

A co u dohod a brigádníků? Nebude stále možnost smlouvu rychle sepsat, před kontrolou?

Hlásit se musí už i všechny dohody mimo pracovní poměr bez ohledu na to, na jakou částku jsou uzavřeny. Ale zde je velký prostor pro to, sepsat smlouvu zpětně, protože DPP je nutno hlásit až do 20. dne následujícího měsíce. Otázkou ale je, když dohodu zaměstnavatel nenahlásí, co se vlastně stane? A jestli je to při tak vysokém počtu dohod vůbec možné kontrolovat.