Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Se začátkem letní sezony se ruská oficiální místa pochlubila rostoucím zájmem turistů o dovolenou na Krymu.
Ukrajinský poloostrov okupovaný už od roku 2014 je pro Rusy tradiční dovolenkovou destinací. Turisty lákají letoviska jako Jalta, Jevpatorija nebo Saky. A právě cestovní ruch byl jedním z argumentů, přes který se Moskva zabrání regionu snažila „prodat“ domácímu publiku.
„Od ledna do června tohoto roku navštívilo Krym přes 2,3 milionu turistů,“ oznámil v úterý na sociální síti Telegram šéf krymské okupační správy Sergej Aksjonov.
Znamená to podle něj nárůst o 15 procent oproti minulému roku. Jen v červnu přijelo 830 tisíc turistů, což má podle Aksjonova být jedenáctiprocentní nárůst. Oficiální cíl je dostat za celý rok na Krym sedm milionů turistů.
Pro kontext je důležité připomenout, že ruští turisté mají kvůli sankcím ztížené cestování do řady zemí. Zatímco do Turecka nebo do Egypta se dostanou bez větších obtíží, do zemí Evropské unie je cesta časově náročnější a dražší.
Nárůst domácí turistiky je proto často spíše výrazem nutnosti, nikoli důsledkem neodolatelné nabídky černomořských letovisek. To ostatně potvrzují i četné zprávy, které se v posledních dnech objevily v ruských provládních médiích.
Kde jsou jaltské cibule?
Informace o chladném počasí (ještě v pondělí bylo v Balaklavě u Sevastopolu jen 12 stupňů), studeném moři a ujištění, že už na konci týdne se na Krymu oteplí, lze přiřadit ještě k běžnému servisnímu zpravodajství.
Na ruských webech se ale zároveň množí stížnosti na kvalitu služeb a přístup krymských hoteliérů.
Například deník Komsomolskaja pravda (KP) líčí zkušenosti Liliany Jakuninové z Moskevské oblasti, která se nechala zlákat atraktivními fotografiemi ubytování na internetu. Ve skutečnosti ale byla „zahrada s krásnými palmami“ dostupná jen pro několik hostů.
Bazén byl sice přístupný všem, ale nebyla v něm voda. „Bazén nebyl v provozu dobré dva týdny. Ale nedělali jsme rozruch, abychom si nekazili dovolenou,“ svěřila se Jakuninová.
List píše také o turistech, kteří dorazili na Krym na zaplacený pobyt, ale až na místě zjistili, že vybraný apartmán nebo pokoj jim pronajal podvodník a nikoli skutečný majitel.
Řada dovolenkářů odjíždí s nenaplněnými očekáváními. „Chybí krymské ovoce - třešně, višně, meruňky. To dovezené ze Zakavkazska a střední Asie je mnohem horší kvality a výrazně dražší,“ stěžoval si jeden z Rusů v rozhovoru pro server Krym.Realii, partnerskou redakci ukrajinského pobočky Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda.
Drahotu ruská média zmiňují i v souvislosti se vstupným na krymské atrakce a památky, jako jsou například historické paláce ruské šlechty.
Komsomolskaja pravda pak zaznamenala stížnosti na chybějící jaltské cibule, jeden z nejznámějších produktů na Krymu. Od běžných cibulí se liší sladkou chutí, díky níž je lze jíst jako jablka, neobsahují totiž enzymy vyvolávající slzení.
„Nejčastěji v supermarketech a na trzích prodávají cibule, které vypadají jako jaltské, ale jsou to obyčejné cibule. Celá potíž je v tom, že tyto cibule dovezli z oblasti Džankoje nebo Nižněgorsku, ale ty sladké vyrostou jen na kamenité půdě jižního pobřeží Krymu. Jinde na poloostrově ze stejných semen vyrostou cibule, které vypadají jako jaltské, ale chutnají hořce,“ vysvětlil pro KP místní farmář Alexej Parfenov.
Fronty a pas při cestě z Ruska do „Ruska“
Velkým tématem je pro ruská média už jen složitá cesta na Krym.
Agentura Ria Novosti každý den ráno a večer aktualizuje informace o dopravní situaci na Kerčském mostu, spojnici Krymu s ruským územím, který se často stává terčem ukrajinských útoků.
Za pozornost stojí, že v souvislosti s turismem na Krymu ruská média pokračující ukrajinské útoky explicitně nezmiňují, přestože jinak o akcích „nepřítele“ informují.
V posledních dnech Ria vždy píše o několikahodinovém čekání na příjezdu kvůli důkladným bezpečnostním kontrolám. Upozorňuje také na nutnost předložení pasu, přestože z pohledu Moskvy je Krym ruským územím. V úterý se fronta u Kerčského mostu protáhla na 10 kilometrů.
„Už tři hodiny na nás čekají v hotelu, ale pořád se nemůžeme dostat na Krym. Přicházíme o celý den prázdnin kvůli dopravní zácpě,“ stěžoval si podle KP jeden z turistů z Moskvy. Další z oslovených ale uznal, že důkladné kontroly jsou potřeba kvůli „době, v jaké žijeme“.
Petrohradský server Fontanka pověřil dva reportéry, aby prověřili dvě varianty cesty na Krym veřejnou dopravou - autobusem a vlakem.
Leteckou dopravu vynechal, protože letadla na poloostrov kvůli válce nelétají. Novináři zavrhli i kombinaci letecké dopravy a půjčeného auta. „Nápad půjčit si auto a projet se s větrem ve vlasech narazil na tvrdou realitu: na Krym nesmíte vyrazit s půjčeným autem kvůli omezením v pojištění,“ píše ve svém textu Alina Gjubbeová.
Reportérka narazila na problém ještě před začátkem den a půl dlouhé cesty. Původní rezervaci v autobusu jí bez vysvětlení den dopředu zrušili, a tak na poslední chvíli hledala místo u jiné společnosti. Měla štěstí a sehnala poslední dva volné lístky.
Nepříjemné zjištění při pohledu na jízdní řád
Ve spěchu si nezkontrolovala, kudy tato linka pojede, a tak ji na nástupišti překvapilo, když se dozvěděla, že autobus pojede přes „nové regiony“ Ruska, tedy přes okupované oblasti východní Ukrajiny.
Gjubbeová se sice vyhýbá vysvětlení, proč by to měla být překážka, ale poznámka o tom, že „ústupek“ by byl „projevem slabosti“ dává tušit, že v nějaké míře cítila obavu o svou bezpečnost. Až později zmiňuje varování před dronovými útoky, které přišlo v ruské Rostovské oblasti a po kterém podle ní autobus znatelně zrychlil.
„Po příjezdu do Doněcké lidové republiky okamžitě zmizí signál mobilního internetu,“ poznamenává Gjubbeová a pokračuje líčením průjezdu Mariupolem, přístavním městem na jihu Ukrajiny, které ruská válka změnila v ruiny.
„Na předměstí Mariupolu byly patrné stopy po bojích: člověk měl pocit, jako by vstoupil do postapokalyptického filmu. V pořádku nezůstaly téměř žádné domy, ploty a zdi jsou pokryté stopami po kulkách a střelách. Je to v ostrém kontrastu s dokonale hladkou silnicí,“ píše reportérka.
Při cestě dalšími regiony zmiňuje cedule varující před střelbou i přítomnost vybudovaných bunkrů a tzv. dračích zubů, tedy protitankových zábran. Popisuje i průběh několika bezpečnostních kontrol, které byly přísnější s tím, jak se autobus přibližoval ke Krymu. Celkově nakonec hodnotila výpravu jako víceméně pozitivní.
Možnosti cestování vlakem prověřil její kolega Denis Lebeděv, který se ale osobně na Krym nevydal.
I on narazil na potíže už při rezervaci - špatnou dostupnost jízdenek u jediného dopravce, který z Moskvy a Petrohradu na Krym jezdí, což je navíc soukromá společnost, nikoli státní podnik. „Neptejte se, proč tam nejezdí Ruské dráhy. Nejezdí tam, to je všechno,“ poznamenává reportér.
Zároveň upozorňuje na průtahy při bezpečnostních kontrolách, které mohou znepříjemnit dovolenou. „Pokud potřebujete rychle na Krym, vaším hlavním úkolem je překročit (Kerčský) most. Pak už je snadné dostat se kamkoli,“ tvrdí Lebeděv, aniž by zmínil hrozby ukrajinských útoků na okupované území.
