Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká národní banka (ČNB) vydala varování před takzvanými černými bankami. Ty působí i bez bankovní licence, bez níž ale nesmí přijímat od veřejnosti vklady. Takových případů, kdy instituce fungují bez potřebného oprávnění a přesto vybírají vklady od klientů, podle ČNB přibývá. Hlavním problémem je absence povinného pojištění vkladů, které má klienty a jejich finance chránit. ČNB upozorňuje, že když lidé svěří peníze subjektu licence, podstupují vážné riziko ztráty všech svých prostředků.
V Česku smějí přijímat vklady od veřejnosti pouze banky, respektive subjekty, které mají bankovní licenci. Během tohoto roku ČNB pravomocně uložila společnostem Bewit Natural Medicine a CFIG za porušení tohoto pravidla pokuty ve výši 12 a 15 milionů korun. „Za poslední dva roky vydala ČNB celkem pět rozhodnutí v této oblasti. Aktuálně řešíme vyšší jednotky případů, s ohledem na dohledovou mlčenlivost však konkrétní případy nekomentujeme,“ uvedl ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. „Postihované jednání spočívá v neoprávněném přijímání vkladů od veřejnosti. Tzn. musí jít o přijímání vkladů a tyto musí být přijímány od veřejnosti; za tu se v zásadě považuje okruh osob v počtu převyšujícím 20,“ vysvětluje.
Ochrana vkladů
Podle centrální banky se firmy, které peníze od klientů vybírají, často snaží potřebu bankovní licence obejít. „Velice často se tak děje na základě smluv o zápůjčce či smluv o úvěru uzavíraných s osobami z řad veřejnosti, jimiž se tyto subjekty snaží pravidla obejít,“ uvedla centrální banka ve svém prohlášení. Upozorňuje, že pokud se neoprávněný subjekt dostane do problémů, lidem hrozí ztráta vložených prostředků.
Bez potřebné licence se totiž na vložené finance nevztahuje pojištění vkladů, které má zajistit ochranu klientům i jejich prostředkům. Tu na našem území zajišťuje Fond pojištění vkladů, kterého se povinně účastní všechny banky a družstevní záložny. ČNB ve svém prohlášení uvádí, že sankční politiku v této sféře hodlá zpřísňovat.
Případy většinou ČNB odhalí podle Holase díky vlastní dohledové činnosti, nebo také na základě podnětu jiného státního orgánu či díky tipu od veřejnosti, přičemž se většinou jedná o poškozené klienty. „V případě, že fyzická osoba svěří své peníze subjektu bez oprávnění, podstupuje vážné riziko ztráty všech prostředků. Platí obecná pravidla obezřetnosti – ta by ostatně měla platit vždy, pokud nakládám se svými financemi,“ říká Holas.
Zdůrazňuje, že čím je nabídka lákavější, tím více by měl být člověk obezřetný. „Za standard lze považovat to, že si o tom, kdo nabídku činí, zjistím informace, které by měly být veřejně dostupné,“ říká Holas. Pokud například instituce nezakládá do veřejné sbírky listin informace o svém hospodaření, měl by to být podle něj důvod nabídku odmítnout.
