Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Fáze ozbrojeného boje skončila. Nejedná se o ztrátu, ale o historický zisk.“
Ve videoposelství natočeném 19. června, jež ve středu zveřejnila agentura Firat, to prohlásil vězněný vůdce turecké Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan.
Šestasedmdesátiletý Kurd je na nahrávce v přítomnosti dalších šesti vězněných příslušníků PKK a mluví o tom, že éru boje musí vystřídat fáze demokratické politiky a práva.
„Věřím v sílu politiky a sociálního míru, nikoliv zbraní, a vyzývám vás, abyste tuto zásadu realizovali,“ prohlásil. „Hlavního cíle bylo dosaženo. Existence kurdského lidu byla uznána.“
Agentura Reuters v té souvislosti poznamenala, že jde o první Öcalanův videovzkaz od roku 1999, kdy ho turecké úřady uvěznily na ostrově Imrali v Marmarském moři.
Sama PKK pak figuruje na seznamech teroristických organizací nejen v Turecku, ale i v Evropě a Spojených státech.
Abdullah Öcalan, 7 dakikalık videolu mesajla PKK’ya silah bırakma talimatı verdi:
— serbestiyet (@serbestiyetweb) July 9, 2025
“Silahın değil, siyasetin ve toplumsal barışın gücüne inanıyorum. Ve sizi de bu ilkeyi hayata geçirmeye çağırıyorum.
Son günlerde bölgede yaşanan gelişmeler, attığımız bu tarihi adımın önemini ve… pic.twitter.com/5T0GmSHADT
Přes 40 let boje
Öcalanovo poselství se na veřejnost dostalo necelých pět měsíců poté, co vyzval své stoupence, aby složili zbraně a aby se organizace rozpustila.
Připomeňme, že kurdský vůdce koncem února prohlásil, že ozbrojený boj proti tureckému státu byl kdysi nezbytný kvůli politice, která popírala kurdskou identitu a omezovala kurdská práva a svobody.
S demokratickými kroky, jež turecká vláda podnikla od roku 2014 ohledně kurdských otázek, už ale dle něj nemá ozbrojený odpor žádný význam.
Jak Seznam Zprávy napsaly už dříve, současné usmíření odstartoval muž, od něhož by to čekal málokdo. Devlet Bahceli, vůdce tureckých nacionalistů a věrný spojenec prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Byl to právě on, kdo loni v říjnu začal mluvit o dialogu s Abdullahem Öcalanem.
Strana kurdských pracujících (PKK)
Strana kurdských pracujících (PKK) vznikla v roce 1978 v Turecku s cílem bojovat za kurdskou nezávislost.
V devadesátých letech došlo ke změně ideologie strany, ta už nežádala nezávislost, ale pouze autonomii a politická a kulturní práva pro kurdské obyvatelstvo.
PKK je v Turecku zakázaná, na seznamu teroristických organizací ji kvůli útokům na civilisty má i Evropská unie a USA. Evropský soudní dvůr nicméně už dvakrát rozhodl o tom, že zařazení mezi teroristické skupiny neproběhlo správně.
Po vojenském puči v roce 1980 Turecko zakázalo používání kurdského jazyka a popíralo, že toto etnikum vůbec existuje. V roce 1984 pak PKK vyhlásila kurdské povstání. Během čtyř desítek let bojů přerušovaných příměřími zahynulo na 40 tisíc lidí. Nejvíce obětí tvořili kurdští civilisté.
PKK se hlásí k revolučnímu socialismu a vychází z marxismu-leninismu. Politické křídlo kurdského hnutí tvořené stranami HDP a později DEM lze ale popsat jako liberální levici.
PKK se zapojila do války s Islámským státem a pomáhala chránit jezídy v Iráku před genocidou. Právě v iráckých horách Kandil sídlí nynější vedení organizace.
