Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Hlavní město Afghánistánu čelí nedostatku vody. Podle nedávné zprávy nevládní organizace Mercy Corps by se Kábul stal prvním hlavním městem na světě, které zcela vyschne. Na zprávu upozornila americká stanice CNN.
„Vůbec nemáme přístup k pitné vodě,“ uvedla Raahela, která žije v jedné z kábulských čtvrtí se čtyřmi dětmi. Zmiňuje, že rodině neustále dochází zásoby vody. Zároveň každý litr tekutiny je drahý, což výrazně ovlivňuje rozpočet i chování Raaheliny rodiny. Rodina tak mnohdy obětuje jídlo a jiné nezbytné věci jen proto, aby se mohla napít a umýt.
„Nevím, jak přežijeme“
Raahela říká, že je ze situace s vodou hluboce znepokojena. „Doufáme v další déšť, ale pokud se situace zhorší, nevím, jak přežijeme,“ uvedla.
Podle odborníků za nedostatek vody v Kábulu může růst populace ve městě, klimatická krize a neustálé nadměrné čerpání podzemních vod. Díky tomu téměř polovina vrtů ve městě vyschla.
Ředitelka programů Mercy Corps v Afghánistánu Marriana Von Zahnová upozornila, že není problém pouze fakt, že chybí voda. Situaci označila za mimořádnou. Vzniklá krize je podle ní kombinací zdravotní, ekonomické i humanitární najednou.
Dochází podzemní voda
Afghánské hlavní město je výhradně závislé na podzemní vodě, která je doplňována sněhem a tajícím ledovcem z nedalekého pohoří Hindúkuš. Organizace Mercy Corps ve zprávě uvádí, že kvůli špatnému hospodaření a nadměrnému čerpání podzemních vod v posledních deseti letech její hladina klesla až o 30 metrů.
Město nyní podle organizace odebírá ročně o 44 milionů metrů krychlových podzemní vody více, než příroda zvládne obnovit. Kvůli tomu vzniká nerovnováha, která vyčerpává zásoby města i finance tamních obyvatel.
Ještě před třiceti lety v Kábulu žily méně než dva miliony obyvatel, nyní je to téměř pět milionů. Svržení vládnoucího Tálibánu v roce 2001 vedlo k migrantské vlně do hlavního města. Migranty lákal především příslib větší bezpečnosti a ekonomických možností. Město však nebylo připraveno na tak velký přísun lidí.
Obyvatelé Kábulu mohou vodu koupit u licencovaných prodejců. Jeden z místních pro CNN řekl, že za pitnou vodu utratí až 30 % svých příjmů. Rodinám, které si to nemohou dovolit, nezbývá nic jiného než chodit pro vodu do místních mešit. Ty jsou ale mnohdy daleko od obydlí a lidé ve frontách musí čekat dlouhé hodiny kvůli dvěma kanystrům vody.
Postavit studnu problém neřeší
Některé rodiny řeší nedostatek pitné vody tak, že si staví vlastní studny. Rodina Ahmada Yasina čítá celkem deset členů, dlouho chodili Yasin a jeho bratr pro vodu do mešity, ve frontě trávili dlouhé hodiny. Kvůli tomu však ztráceli příjmy, a tak se rozhodli pro vybudování vlastní studny.
Během šesti měsíců našetřili 40 tisíc afghánských dolarů (zhruba 11,5 tisíce korun), museli během té doby mnohdy obětovat vlastní jídlo. Yasin s bratrem kopali 120 metrů do hloubky, než narazili na vodu. Rodina ji však může používat jen na své základní potřeby, není pitná. Aby nebyla zdraví škodlivá, musí ji rodina nejprve převařit.
Organizace Mercy Corps uvádí, že až 80 % podzemních vod v Kábulu je znečištěno. Především je to kvůli rozsáhlému využívání latrín a znečištění průmyslovým odpadem.
Státní úředník Sayed Hammed pro CNN uvedl, že nejčastější problémy s pitím závadné podzemní vody jsou průjmy a zvracení. „Často onemocníme kvůli kontaminované vodě, kterou vypijeme v cizím domě nebo restauraci,“ řekl úředník. Obyvatelé ale občas onemocní i z čištění zubů závadnou vodou ze studny.
Stav podzemních vod rovněž výrazně ovlivňuje klimatická změna. Kvůli oteplování ve městě mnohem více prší, ale sněhu ubývá. Podle výzkumného pracovníka Nadžíbulláha Sadída právě nedostatek sněhu negativně ovlivňuje množství podzemních vod.
UNICEF předpovídá, že pokud se tento trend nezmění, v roce 2030 by mohly hlavnímu městu Afghánistánu dojít zásoby podzemní vody.
Chybí peníze z USAID
Nedostatek pitné vody není jediným problémem Kábulu, čelí i hluboké politické krizi. Po chaotickém stažení amerických vojsk v srpnu 2021 z Afghánistánu se po téměř dvaceti letech moci opět ujal Tálibán. Jeho vláda uvrhla zemi na pokraj hospodářského kolapsu, jelikož rozvojová a bezpečnostní pomoc zamrzla. Situaci obyvatel Afghánistánu ještě zhoršilo zastavení programu USAID ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Zmrazení prostředků americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) je „jedním z největších dopadů“, uvedla Von Zahnová z Mercy Corps. Do začátku roku 2025 bylo z 264 milionů dolarů potřebných na vodu a kanalizaci poskytnuto pouze asi osm milionů dolarů.
Podle ní jsou Afghánci přítomni denně zhoršující se krizi, přičemž se ve státě hroutí místní systémy, roste napětí mezi jednotlivými regiony a zmrazené financování ovlivňuje humanitární situaci. Mnozí z obyvatel Kábulu zvažují, že město kvůli nedostatku vody opustí.
Raahela pro CNN uvedla, že netuší, jak dlouho zvládne se svými čtyřmi dětmi ve městě žít. Zároveň ví, že její rodině nezbývá nic jiného než město opustit. Kam ale půjde, ještě neví.
