Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ruský vliv v Česku i v širším postsovětském prostoru zůstává hrozbou a nyní se projevuje především prostřednictvím informačních a hybridních operací, shodli se odborníci, které oslovila ČTK. Zatímco po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022 byly některé proruské struktury oslabeny, narativní válčení pokračuje a transformuje se.
„Myslím, že ruský vliv v Česku za posledních několik let výrazně zeslábl, a to již po odhalení takzvané aféry Vrbětice, kdy došlo k masivnímu vyhošťování ruských diplomatů,“ řekl Petr Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky.
Po roce 2022 pozice Ruska kvůli jeho agresi vůči Ukrajině velmi výrazně oslabila a velmi výrazně poklesla jeho popularita. „Nicméně došlo k určitému přerámování a přetransformování antisystémové scény, která po prvotním šoku začala kritizovat spíše Ukrajinu a Ukrajince než napřímo oslavovat Rusko a jeho konání,“ dodal.
Ruský vliv má podle Havlíčka různé podoby v informačním prostředí nebo pomocí kybernetického působení. „Sám za nejsilnější považuji finanční kriminalitu a praní špinavých peněz, které se české vládě navzdory určitému úsilí nedaří uspokojivě řešit,“ řekl. Aktuálně je podle společnosti Datlab nejméně 12 737 firem s účastí ruských osob. „Vzhledem k nízké kvalitě dat v evidenci skutečných majitelů se jedná o dolní odhad. Reálně tu takových firem může být více, mají ale skryté vlastníky,“ uvedl Jiří Skuhrovec ze společnosti Datlab, která se zabývá monitoringem sankcí a ruského vlivu.
Když protivník využívá veškeré prostředky, aby oslabil silnějšího protivníka zevnitř, jako sabotáže, kyberútoky a narativní válku, nazývá se to asymetrický konflikt. Jeho cílem je oslabení protivníka a jeho důvěry v instituce, vědu, hodnoty. „Pokud pro nás demokracie, instituce a stát nemá hodnotu a nevěříme jim, nebudeme je bránit. Slabší protivník si tímto způsobem zajistí výhru,“ uvedla Eva Klusová z Psychologického ústavu Akademie věd ČR.
Promyšlené kroky
Rusko podle zvláštního zmocněnce vlády pro Východní partnerství Davida Stulíka pracuje promyšleně a s předstihem, připravuje destabilizaci evropských institucí a společností, což potvrzují i nárůsty sabotážních útoků.
V poslední době se odhaluje podle Havlíčka značné selhání české obrany proti hybridním hrozbám. „Ať se podíváme na oblast nefungující strategické komunikace nebo boj s dezinformacemi jako takový, to všechno jsou příklady věcí, které se vládě v minulých letech nepovedly, což se teď v předvolebním čase vrací jako bumerang,“ uvedl. Dodal, že ale například v oblasti kybernetického působení má Česko úspěšnější příklady, kde se mu daří postupně zacelovat mezery.
Proruské informační působení je v Česku podle Josefa Šlerky z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy organizované. „Musíme být opatrní. To, co víme o dobře zdokumentovaných operacích ruských tajných služeb nebo najatých soukromých agentur, ukazuje, že Rusko bere informační válku jako standardní součást konfliktu,“ řekl.
Na domácí scéně je část lidí skutečně bytostně přesvědčená, že Rusko je v právu a na Ukrajině je neonacistický režim. A protože žijeme v demokracii, mají podle Šlerky právo tento názor zastávat a šířit. Jiná situace nastává u politiků nebo veřejně známých osobností, kteří tyto narativy šíří z okraje společnosti. „Rusko s nimi obvykle nenavazuje přímý finanční kontakt, ale zajišťuje jim mediální pozornost, tedy cituje jejich výroky v ruských médiích, čímž jim dodává pocit důležitosti,“ uvedl Šlerka. A poslední vrstva, která je podle něj ta nejcitlivější, jsou lidé, kteří jsou pravděpodobně napojeni na ruské finanční toky.
Podle výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za rok 2024 Rusko loni pokračovalo ve snahách o obnovení širších špionážních struktur působících pod diplomatickým krytím na ruském velvyslanectví v Česku. Po dočasném útlumu v době začínající invaze na Ukrajinu se aktivita ruských státních a státem podporovaných kybernetických aktérů v Česku vrátila na předválečnou úroveň. Kontrarozvědka dále uvedla, že přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům.
