Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ještě nedávno to byla zarostlá ruina. Po náročné rekonstrukci za 3,5 milionu liber, v přepočtu asi 100 milionů korun, se nyní skví v celé kráse. Takzvaný Crystal Palace Subway nebo Victorian Subway v Londýně dnes vítá návštěvníky při občasných prohlídkách a připravuje se jeho stálé zpřístupnění veřejnosti s kulturním vyžitím. Obnovu stavby, která patří k výrazným památkám z doby královny Viktorie, si Londýňané dali k příležitosti 160 let od doby jejího postavení.
Abychom byli přesní, toto památkově chráněné dílo architekta Charlese Barryho mladšího je de facto jen podchod pod silnicí, dříve promenádou. Ale jeho vizáž i původní určení pro vybranou společnost se tomuto obyčejnému názvu přímo vzpírá.
Dvanáct metrů široký prostor s noblesními oblouky, masivní osmiboké sloupy s hlavicemi a nad tím zdobná vějířová klenba s diamantovými motivy. Vše umně vyskládáno mozaikou z červených a krémových cihel, s inspirací v historické architektuře Byzance, anglické gotiky či italské renesance.
„Propracovaný podchod s jemně zpracovanou klenbou v byzantském stylu z vysoce kvalitních materiálů, který se dobře dochoval. Architektonicky nápadité a elegantní řešení problému přepravy návštěvníků pod vozovkou a dramatická předehra ke Křišťálovému paláci,“ popisuje důvody památkové ochrany Národní seznam kulturního dědictví Anglie.
Podzemní prostor zprovozněný v roce 1865 působí jako chrámová loď nebo krypta, v mnohém však připomene i pozdější konstrukce stanic metra. Ostatně otevření londýnského metra, nejstarší podzemní dráhy na světě, tato stavba předběhla o pouhých pár let.
Zaniklé nádraží Crystal Palace High Level, k němuž podzemní prostor patřil, bylo částečně zahloubeno do svahu a nástupiště mělo v úrovni suterénu. Proto jej lze spolu s přilehlým podchodem s trochou nadsázky ke stanicím metra přirovnat. Vybízí k tomu i slovní hříčka – slovo subway se v angličtině používá jak pro podchody, tak pro podzemní dráhu.
Tato památka viktoriánské architektury pochází z doby, kdy se stavěl třeba královský hrad Balmoral v dnešní podobě, tolik oblíbený u Alžběty II., nebo Westminsterský palác britského parlamentu se slavnou hodinovou věží se zvonem Big Ben. Tento palác mimochodem navrhl Edward Barry starší, což byl otec autora podchodu.
Podzemní průchod z nádraží byl určen váženým hostům, kteří přijížděli první třídou k návštěvě výstav, koncertů či dalších akcí v sousedním Křišťálovém paláci. „Železniční dráha The South London and Crystal Palace Railway je již několik týdnů otevřena. Vynikající pohodlí nové stanice Crystal Palace již pociťuje mnoho návštěvníků, kteří se mohou vyhnout únavné chůzi po půl míli chodeb a schodišť,“ popsal týdeník Illustrated London News v roce 1865.
Křišťálový palác už dávno nestojí a noblesně zdobený podchod zůstává asi nejvýraznější památkou na tuto legendární stavbu. Právě odkaz na ni ještě zdůrazňuje jeho památkový význam. Proto je dobré k dokreslení připomenout i onu zaniklou velkou budovu.
Palác delší než Pražský hrad
Fanoušci fotbalu mohou znát londýnský klub Crystal Palace, který hraje anglickou Premier League. Jméno dostal právě po Křišťálovém paláci, postaveném v roce 1851 k příležitosti konání Velké výstavy, jedné z předchůdkyň světových výstav Expo. Slavnostně ji tehdy zahajovala samotná královna Viktorie.
Díky konstrukci z litiny a skla lze budovu označit za obří skleník, v době dokončení představovala do té doby největší stavbu světa z pohledu plochy použitého zasklení. Ohromný výstavní palác navržený Josephem Paxtonem byl dlouhý neuvěřitelných 564 metrů, což je téměř jako celé Václavské náměstí v Praze a více, než má na délku Pražský hrad.
Na šířku měřil 139 metrů a vnitřní výšku měl 39 metrů, což přesahuje výšku klenby katedrály svatého Víta, velikostí odpovídal trojnásobku londýnské katedrály svatého Pavla. Dovnitř byl zakomponovaný i vzrostlý strom, na výstavní ploše o rozloze 92 tisíc metrů čtverečních se v něm předvedlo 14 tisíc vystavovatelů z celého světa.
Původně stál v Hyde Parku, po skončení výstavy ho Angličané přestěhovali do jižního Londýna na návrší Sydenham Hill a ještě ho zvětšili. Znovu otevřený byl opět královnou Viktorií v roce 1854 v nově zbudovaném parku. Uvnitř byly zřízeny stálé umělecké expozice, místo tu měl koncertní sál pro 4000 lidí, akvárium a divadlo. Konaly se tu koncerty, výstavy, festivaly nebo cirkusová představení. Jak uvádí Národní seznam kulturního dědictví Anglie, přicházely sem dva miliony lidí ročně.
Tak masově navštěvované místo potřebovalo také odpovídající dopravní obslužnost. Proto zde byly zřízeny dvě železniční stanice. Crystal Palace Low Level na boční straně parku sloužilo běžnému lidu a dodnes je v provozu pod názvem Crystal Palace. Ze zadní strany paláce pak stála stanice Crystal Palace High Level. Otevřena byla 1. srpna 1965 a právě z ní vedl honosně zdobený podchod přímo ke vchodu do paláce.
Zkáza, chátrání a nový život
Křišťálový palác fungoval několik desítek let, později třeba za první světové války jako výcvikové středisko námořnictva a poté jako sídlo britského národního muzea. V roce 1936 jej však zachvátil ničivý požár, který se po výbuchu z neznámé příčiny rozšířil z dámských šaten a přilehlých kanceláří. Dle Národního seznamu kulturního dědictví Anglie to byl největší požár v Londýně v době míru za celé 20. století. Palác se do základů rozpadl a dnes na něj poukazuje pouze základová terasa.
Park byl později částečně zničen stavbou sportovišť a jinak se na místě zachovalo jen pár kamenných soch dinosaurů. V roce 1961 bylo zbořeno i málo využívané nádraží Crystal Palace High Level a na jeho místě dnes stojí bytové domy. Zůstal jen nepoužívaný podchod, postupně však zchátral. Nezisková společnost Crystal Palace Park Trust, složená z místních dobrovolníků, se nyní snaží celý park znovu zvelebit. Renovace a znovuotevření viktoriánské památky je v tom první viditelnou vlaštovkou.
