Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Izraelský bezpečnostní kabinet dnes nad ránem schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza, oznámil úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl Netanjahu v plánu, se však kabinet neshodl, informovaly agentury. Navzdory izraelskému kroku, který je pokládán za další eskalaci 22 měsíců trvající ofenzivy, katarští a egyptští vyjednavači pracují na novém návrhu dohody, která by ukončila válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.
Rozhodnutí izraelské vlády řada zemí odsoudila jako chybné, včetně Británie, Španělska, Nizozemska, Austrálie nebo Turecka. Podle české diplomacie jde o riskantní krok.
Izraelské rozhodnutí je podle prohlášení premiérova úřadu součástí snahy porazit Hamás, napsal web listu The Times of Israel (ToI). Izrael bude zároveň poskytovat humanitární pomoc lidem mimo bojové zóny. Hamás označil rozhodnutí izraelské vlády okupovat město Gaza a přemístit jeho obyvatele za válečný zločin a potvrzení toho, že premiéru Netanjahuovi nezáleží na osudu izraelských rukojmí v Pásmu Gazy.
Ve městě Gaza v současnosti podle ToI žije přibližně 800 tisíc obyvatel, z nichž mnozí byli v průběhu války již jednou i opakovaně vysídleni. Rozhodnutí převzít kontrolu nad městem znamená, že armáda vydá evakuační příkazy k přesunu obyvatel na jih pásma, a poté zahájí totální blokádu dobývaného města. Předpokládá se, že ve městě a v okolních uprchlických táborech zadržuje Hamás a jeho spojenci většinu izraelských rukojmí. Kritici ofenzivy včetně rodin rukojmí se obávají, že rozšíření bojů do těchto oblastí ohrozí jejich blízké. Podle izraelských médií mohou přípravy na ofenzivu trvat týdny, a to včetně mobilizace rezervistů.
Rodiny rukojmí a jejich podporovatelé ve čtvrtek v noci proti záměru rozšířit vojenské operace protestovali v ulicích Tel Avivu a rozhodnutí bezpečnostního kabinetu již kritizovali představitelé izraelské opozice. Proti rozšíření války se podle izraelských médií v posledních dnech vymezoval také náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir.
Netanjahu před večerním zasedáním kabinetu, které se protáhlo až do rána, televizi Fox News řekl, že jeho země plánuje okupovat celé Pásmo Gazy, a poté ho předat nespecifikovaným arabským vládním složkám. O tomto plánu se však prohlášení vydané po schůzce nezmiňuje. Důvodem může být podle AP obava o osud zbývajících rukojmí zadržovaných Hamásem.
Britský premiér Keir Starmer jako jeden z prvních světových státníků označil rozhodnutí izraelské vlády dále zintenzivnit ofenzivu v Gaze za chybné a vyzval izraelské vedení, aby tento krok přehodnotilo. Izraelský krok již odmítly také Španělsko, Nizozemsko, Austrálie, Turecko, OSN a další. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v této souvislosti uvedl, že izraelský plán úplné vojenské kontroly Pásma Gazy musí být okamžitě zastaven a je v rozporu s rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora, podle něhož má Izrael okupaci pásma co nejdříve ukončit. Německý kancléř Friedrich Merz dnes oznámil, že Německo vzhledem k tvrdšímu izraelskému postupu do odvolání neschválí žádný další vývoz zbraní, které by Izrael mohl použít při své ofenzivě v Pásmu Gazy.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský označil rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu za riskantní. Zároveň ale uvedl, že nelze „přehlížet skutečnost, že pokračování konfliktu je primárně způsobeno tím, že Pásmo Gazy nadále ovládají teroristé z Hamásu“. Česká diplomacie podle Lipavského věří, že Izrael při plánování a provádění vojenských operací podnikne všechny nezbytné kroky k ochraně civilistů a bude postupovat v souladu s mezinárodním právem.
Katarští a egyptští vyjednavači však navzdory rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu pracují na novém návrhu dohody, která by konflikt ukončila, uvedla agentura AP s odkazem na své zdroje. Rámec návrhu podle ní zahrnuje jednorázové propuštění všech živých izraelských rukojmí a navrácení těl těch, kteří již nežijí, výměnou za trvalé ukončení války a stažení izraelské armády z pásma.
Válka v Pásmu Gazy začala 7. října 2023, kdy Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v reakci na útok teroristů z Hamásu a jejich spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Koncem listopadu 2023 a letos v lednu a v únoru byla při dvou příměřích velká část rukojmí propuštěna výměnou za palestinské vězně. Nyní je v pásmu na 50 rukojmí, z nichž asi jen 20 je naživu.
Od začátku války bylo při izraelských útocích v Pásmu Gazy podle údajů tamního ministerstva zdravotnictví zabito více než 61 100 Palestinců a dalších přes 151 400 bylo zraněno, uvedla palestinská tisková agentura WAFA. OSN tato data podle AFP považuje za spolehlivá.
