Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Dva lídři, kteří každý reprezentují svou faktickou polovinu světa – ruský vládce Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump – se 15. srpna sejdou na Aljašce.
Schůzku naplánovali poté, co Trump nedávno uvedl, že bude v blízké době „velká šance“ na jeho společné setkání s Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským s cílem jednat o ukončení války na Ukrajině.
„Velmi očekávané setkání mezi mnou, prezidentem Spojených států amerických, a ruským prezidentem Vladimirem Putinem se uskuteční ve skvělém státu Aljaška,“ napsal v pátek večer Trump na své sociální síti Truth Social. Kreml vzápětí schůzku potvrdil.
Toto setkání, které bude prvním osobním kontaktem mezi ruským a americkým prezidentem od roku 2021, kdy se Putin sešel s tehdejším americkým prezidentem Joem Bidenem v Ženevě, se ovšem nezúčastní představitelé Ukrajiny. Volodymyr Zelenskyj nebyl pozván, což vyvolává pochybnosti o vyváženosti plánovaných jednání.
Klíčovou postavou celého procesu je realitní magnát Steve Witkoff, který slouží jako zvláštní vyslanec pro Rusko Trumpovy administrativy. Ten údajně podle agentury Bloomberg během své srpnové návštěvy Moskvy předjednal podmínky, které zahrnují uvolnění amerických sankcí výměnou za příměří.
„Bez jasných a lákavých benefitů pro ruského prezidenta by s největší pravděpodobností k takovému setkání Putin nepřistoupil. Je zřejmé, že tomu musí předcházet návrh velmi výhodné dohody pro Kreml,“ okomentoval redakci setkání ukrajinský analytik Taras Kuzio.
Podle informací Bloombergu nyní obě strany čelí situaci, kdy by summit mohl definitivně legitimizovat ruskou okupaci části území Ukrajiny, přestože ukrajinské vedení i západní spojenci varují, že jakékoli ustoupení na tomto bodě by pro Kyjev bylo velmi bolestivé a politicky obtížné akceptovat.
Že v tom musí být něco výhodného pro Putina, jak upozorňují analytici, potvrzuje i fakt, že se ruský prezident vůbec rozhodl opustit svou „bezpečnou zónu“.
Od začátku války na Ukrajině totiž opustil ruský vládce své území jen výjimečně, nejen kvůli složité mezinárodní situaci, ale právě kvůli riziku zatykače ICC, který na něj soud uvalil za válečné zločiny, konkrétně zapojení do únosů ukrajinských dětí.
Putinovy cesty proto podle několika zdrojů z prezidentova okolí provází téměř paranoidní úroveň kontroly a ochrany. Jeho bývalí spolupracovníci, kteří v průběhu let utekli na Západ, svědčí o tom, že ruský prezident navenek působí, že ho zatykač nijak neomezuje, v soukromí však věnuje extrémní pozornost každému detailu své ochrany.
Business Insider popsal tuto „paranoiu v praxi“ – Putin je údajně „terorizován obavami o život“ a v posledních letech stále častěji odmítá cestovat, zejména po opakovaných útocích ukrajinských dronů na území Ruska.
„Pocit politické nejistoty podle mě postupně vedl k tomu, že se Putin začal cítit stále více fyzicky nejistý,“ uvedl pro CNN Putinův bývalý řečník Abbas Gallyamov, který nyní žije v Izraeli.
Bývalý důstojník britské vojenské rozvědky a bezpečnostní expert Philip Ingram pak uvedl, že Putin si kolem sebe vybudoval vícestupňový bezpečnostní štít: Cestuje s několika vrstvami ochranky, používá dvojníky (body double) pro veřejné akce, každé jídlo prochází testováním, členové jeho bezpečnostního týmu procházejí psychologickými prověrkami a informace, které k prezidentovi doputují, jsou přísně filtrované.
Během pandemie covidu-19 se ruský prezident uchýlil k tzv. „bublinovému“ režimu, což v praxi znamenalo, že veškerý kontakt s okolním světem probíhal pouze přes několik pečlivě prověřených spolupracovníků.
Podle Ingrama mu tito lidé předkládají informace pečlivě filtrované a často i upravené tak, aby odpovídaly jeho vlastním očekáváním a předsudkům. Symbolickým obrazem této extrémní opatrnosti se stal patnáctimetrový stůl, za nímž Putin během pandemie vedl i klíčová jednání s nejvyššími světovými lídry, aby si udržel bezpečnou vzdálenost.
Bývalý kapitán Federální ochranky (FSO) Gleb Karakulov zase popisuje, že Putin žije v „informačním vakuu“. Nepoužívá mobilní telefon ani internet, všechny zprávy k němu proudí pouze z úzkého okruhu loajálních lidí.
Kvůli obavám z možného sledování se prezident vyhýbá letecké dopravě a často využívá takzvaný „vlak duchů“ – speciální pancéřovou soupravu, která navenek působí jako běžný ruský vlak, ale je neviditelná pro standardní sledovací systémy a uvnitř nabízí luxusní vybavení v hodnotě milionů rublů.
K jeho ochranným rutinám patří i záměrné dezinformační manévry, které mají zmást zahraniční rozvědky. „Nejenže cestuje tajným vlakem, ale vytváří také falešné motorové kolony, identická pracoviště – to všechno k tomu, aby zmátl cizí rozvědku a zabránil pokusům o atentát,“ uvedl Karakulov pro The Irish Times.
Při cestách letadlem pak Putin podniká ještě přísnější bezpečnostní opatření. Loni v prosinci například Yahoo News uvedl, že z Moskvy a Petrohradu současně vzlétla tři letadla, aby skryla jeho skutečnou trasu při cestě do Běloruska.
Hlavním dopravním prostředkem po silnici je pak pro vládce Kremlu flotila „tankům podobných limuzín, které jsou téměř připraveny na boj“, jak před časem informoval deník The Times of India.
Pancéřovaná limuzína Aurus Senat, která dokáže zrychlit z nuly na 100 km/h za šest sekund, je schopná odolat průbojné střelbě i útokům granáty. Mnoho jejích vlastností zůstává z bezpečnostních důvodů utajeno.
Zatímco u Putina jsou detaily přesunu hlavy státu držené v přísné tajnosti, u Trumpa jsou detaily jeho ochrany dobře známé. Současný americký prezident, který navštívil Evropu během summitu v Haagu, dorazil na palubě svého Air Force One – vysoce opevněného Boeingu 747 vybaveného pokročilými obrannými systémy proti raketovým útokům, elektronickému boji a dalším hrozbám.
Po přistání ho čekal propracovaný motorový průvod, v čele kterého jela proslulá limuzína „The Beast“. Tento obrněný vůz dokáže odolat výbuchům, střelbě i chemickým útokům a představuje nejbezpečnější způsob, jak prezident cestuje po zemi. Limuzínu doprovázely další vozy s agenty Secret Service, zdravotníky a komunikačními specialisty, kteří nepřetržitě zajišťovali prezidentovu ochranu.
Na rozdíl od tajemných cest Putina jsou Trumpovy přesuny často veřejně avizovány, přestože přesné časy a detaily jsou přísně střeženy. Jedním z nejzávažnějších aspektů Trumpovy ochrany pak zůstává téměř nepostřehnutelná součást výbavy: takzvaný „nuclear football“.
Oficiálně prezidentská nouzová brašna (Presidential Emergency Satchel) obsahuje všechny postupy k autorizaci jaderného útoku i komunikační technologie nezbytné pro spojení s Pentagonem a aliančními velitelskými centry a prezident ho musí mít neustále u sebe, bez ohledu na to, kde se nachází.
Obdobný postup je už používán od 50. let; v současnosti členové tajné služby nosí „football“ s sebou i během všech Trumpových cest. „Nejde tedy jen o limuzínu nebo letadlo, prezident drží v ruce symbol a praktický nástroj nejvyšší moci,“ píše americký časopis The Time.
