Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Naše hlavní město ovládly násilné gangy a krvežízniví zločinci, potulující se bandy divoké mládeže, zdrogovaní maniaci a bezdomovci,“ tvrdil americký prezident Donald Trump, když během pondělního vystoupení oznámil plán federálního převzetí Metropolitní policie Washingtonu, D.C. a rozmístění asi 800 členů národní gardy v americké metropoli (podrobněji zde).
Šéf Bílého domu se snažil washingtonskou samosprávu vylíčit jako neschopnou, podle něj situaci ve městě nezvládá. Řešením pověřil ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou a další šéfy federálních úřadů.
Jak podotýká deník The New York Times, Trumpova administrativa bezprostředně po oznámení svého kroku do detailu neupřesnila, jak přesně bude federální kontrola nad Washingtonem vypadat. V plánu je ale například zatýkání dětí od 14 let, jako by se jednalo o dospělé.
Bílý dům mluvil například o nasazení federálních agentů. Jejich zapojení do boje s pouliční kriminalitou je ale podle listu sporné už z ryze praktických důvodů - agenti nemají pravomoc zatýkat lidi podezřelé z méně závažných zločinů. Taková hlídka stejně musí počkat na příjezd washingtonských policistů, pokud už v tu chvíli nepracují společně.
Trumpovým deklarovaným cílem je také zatočit s bezdomovectvím. Není ale jasné, co s těmito lidmi hodlá dělat - jak k nim mají federální agenti a policisté přistupovat nebo kam je případně chtějí přemístit.
Co je národní garda?
- Národní garda je rezervní složkou amerických ozbrojených sil. Nasazuje se při mimořádných událostech, jako jsou například přírodní katastrofy. Zasahovala například letos v lednu při lesních požárech v Kalifornii. Národní garda však může být nasazena i při nepokojích.
- Většina příslušníků má civilní povolání, v národní gardě působí na částečný úvazek.
Americká média pak v této souvislosti připomínají, že Trump ignoruje základní fakta, a totiž, že míra zločinnosti v metropoli spíše klesá.
Bezprostředně po pandemii covidu-19 sice zločinu ve Washingtonu - tak jako v dalších místech - přibylo. V roce 2024 ale počet násilných trestných činů zase klesl o 35 procent, jak vyplývá ze statistiky Metropolitní policie. A letos sestupný trend pokračuje, míra násilné kriminality je na třicetiletém minimu.
Násilné trestné činy ve Washingtonu.
Klesá i kriminalita mládeže. Letos washingtonská policie podle údajů citovaných listem The Washington Post zatkla o 20 procent méně mladistvých delikventů než za stejné období loňského roku.
Z 900 zadržených bylo 200 za násilné trestné činy a přes 40 za krádež auta. Právě po jedné takové krádeži, která se dotkla jednoho ze spolupracovníků administrativy, se zvýšil Trumpův zájem o kriminalitu ve Washingtonu.
Město se situaci pokouší řešit. Od července například zavedlo zákaz vycházení po 23. hodině pro mladistvé, kteří nedosáhli 17 let. Ve Washingtonu jsou navíc čtyři zóny, kde omezení platí už od 20 hodin.
Vraždy ve Washingtonu.
Trumpova tvrzení zpochybnila i washingtonská demokratická starostka Muriel Bowserová a poukázala právě na data o klesající kriminalitě. Další demokratičtí politici pak prezidentovo rozhodnutí označují za líbivé gesto, které nebude mít reálný vliv.
Starostka ale zaujala vůči Trumpovi zdrženlivý postoj. Přiznala, že město v podstatě nemá nástroje k tomu, aby mohlo rozhodnutí zvrátit.
Washington, D.C. je federálním územím, federální vláda tak nad ním má větší moc než nad jednotlivými padesáti státy USA. Pokud by se starostka snažila prezidentovi výrazněji vzepřít, mohla by navíc ohrozit financování městského rozpočtu.
„Ačkoli je tento dnešní krok znepokojující a bezprecedentní, nemůžu říct, že by nás vzhledem k dřívější rétorice naprosto překvapil,“ prohlásila Bowserová. Narážela tak na častá prohlášení současného prezidenta o bující kriminalitě v amerických městech.
I v souvislosti s nasazením agentů do Washingtonu Trump zmínil kriminalitu také v New Yorku, Chicagu nebo Baltimoru. V červnu letošního roku pak prezident nasadil národní gardu proti nepokojům v Los Angeles, přestože protesty byly izolované a místní úřady ujišťovaly, že situaci zvládají.
Jak připomíná The Washington Post, metropole takovému tlaku federální vlády nečelila od 90. let minulého století. Tehdy administrativa fakticky převzala kontrolu nad soudním systémem města i nad jeho rozpočtem, Washington byl tehdy na hraně bankrotu.
